Sněmovna zrušila superhrubou mzdu a schválila stravenkový paušál
Zdaňování takzvané superhrubé mzdy v tuzemsku po 13 letech zřejmě skončí. Sněmovna při nočním schvalování daňového balíčku přijala návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), který toto zdaňování ruší.
Místo toho se má od příštího roku zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u lidí se mzdou asi nad 140 tisíc korun měsíčně část příjmů nad tuto hranici sazbou 23 procent. Zrušení ještě není definitivní. Zákon musí posoudit Senát a podepsat prezident. Sněmovna schválila rovněž takzvaný stravenkový paušál jako alternativu k současným stravenkám.
Nouzový stav poslanci prodloužili do 12. prosince. Sněmovna souhlasila na návrh KSČM
Nouzový stav bude moci v Česku platit kvůli epidemii nového koronaviru do 12. prosince. Sněmovna ve čtvrtek souhlasila s jeho prodloužením na návrh KSČM o 22 dnů. Vláda ANO a ČSSD, kterou komunisté v dolní komoře tolerují, žádala o prodloužení stavu nouze o 30 dnů do 20. prosince. Debata trvala zhruba 8,5 hodiny.
Pro schválení balíčku jako celku s přijatými úpravami hlasovali poslanci ANO, ODS, KSČM, SPD a dva nezařazení poslanci Václav Klaus a Tereza Hyťhová.
Sněmovna přijala i další část Babišova návrhu, která rozvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Podle ministerstva financí by bez této změny nebylo zrušení superhrubé mzdy proveditelné. Babiš uvádí dopad na státní rozpočet v objemu asi 52 miliard korun. Návrh státního rozpočtu na příští rok s tím ale nepočítá. Dopady na veřejné rozpočty vyvolaly kritiku nejen z opozice, ale i z koaliční ČSSD.
O obdobném návrhu vicepremiéra a předsedy koaliční ČSSD Jana Hamáčka se už v noci na pátek nehlasovalo. Hamáček navrhoval sazbu 19 procent a 23 procent pro část příjmů zhruba nad 140 tisíc korun měsíčně. Pro zrušení superhrubé mzdy podle Babišova návrhu hlasovali vedle poslanců hnutí ANO také poslanci ODS, SPD, nezařazení poslanci i poslanec TOP 09 František Vácha.
Zeman podporuje návrh na dva roky
Sám Babiš v důvodové zprávě uvádí, že navrhované snížení daňového zatížení práce je zamýšleno pouze na dva roky. O definitivním daňovém režimu a výši sazeb se podle něj rozhodne podle aktuálního ekonomického a fiskálního vývoje. Ministryně financí řekla, že návrh nešel z legislativních důvodů napsat jinak.
Podle výpočtu Národní rozpočtové rady bude zrušení superhrubé mzdy podle Babišova návrhu znamenat výpadek celkových daňových příjmů 88 miliard korun. Z toho by o 58,1 miliardy korun přišel státní rozpočet, o 7,8 miliardy rozpočty krajů a o 22,1 miliardy korun příjmy obcí.
Ministryně Schillerová odhadla dopad schválených poslaneckých změn do veřejných rozpočtů zhruba na 130 miliard korun. Z toho jen na státní rozpočet podle ní připadne 87 miliard. Například zvýšení daňové slevy na poplatníka podle ní bude znamenat výpadek 35 miliard korun. Neuvedla, jaký dopad bude mít zrušení superhrubé mzdy.
Sněmovna schválila návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka. Dosud činí 24 840 korun a nově by měla odpovídat průměrné hrubé mzdě za předminulý rok. Poslanec uvádí, že v roce 2021 by činila sleva 34 125 korun.
Chcete podpořit spotřebu? Zvyšte slevy na dani, vybízí Pirát Ferjenčík vládu
Zrušení superhrubé mzdy a snížení efektivního zdanění příjmů povede jen k výraznému prohloubení rozpočtového schodku. „Návrh Andreje Babiše nám přijde nedomyšlený, bude to mít obrovské rozpočtové dopady,“ řekl pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík v pořadu 360° Pavlíny Wolfové vysílaném na stanici CNN Prima NEWS.
Ferjenčíkovi se nelíbilo, že by zrušení takzvané superhrubé mzdy nebylo doprovázeno změnou sazeb daně z příjmů, které by zůstaly na 15 a 23 procentech, pouze by se daň vypočítávala z výrazně nižšího základu. „Vláda jde cestou ‚po nás potopa‘. Už teď navrhuje schodek rozpočtu na příští rok ve výši 320 miliard korun a další takové snížení daní posune schodek až někam ke 400 miliardám,“ řekl ve čtvrtek večer pirátský poslanec v pořadu 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima NEWS.
S tím ale nesouhlasil poslanec vládního hnutí ANO Jan Volný. Podle něho dává 15 a 23 procent smysl. Pokud by totiž vláda prosazovala návrh Jana Hamáčka (ČSSD) na sazby 19 a 23 procent, znamenalo by to zvýšení daní pro osoby samostatně výdělečně činné. „Předpokládám, že návrh premiéra Babiše projde, ačkoli o tom bude diskuse ještě veliká,“ odhadoval ještě před schválením ve Sněmovně Volný. Poslanec vládního hnutí současně zdůraznil, že superhrubou mzdu je nutné zrušit, protože „to nebyl dobrý nápad“. Zároveň je přesvědčen, že nyní je k tomu i vhodná doba, protože je třeba nastartovat ekonomiku skrze spotřebu domácností.
Poslanci odhlasovali i stravenkový paušál
Sněmovna spolu s tím v daňovém balíčku schválila také zavedení stravenkového paušálu. Přijala i snížení sazby spotřební daně z motorové nafty o korunu na litr. Naopak nepřijala žádný návrh na zvýšení sazeb daně z hazardu.
Schválila zvyšování spotřební daně z tabákových výrobků, ale dala přednost rychlejšímu růstu daně, než navrhovala vláda. Předložil ho Zbyněk Stanjura (ODS) a podpořil ho rozpočtový výbor. Státní rozpočet by tak mohl získat v příštím roce navíc asi 2,1 miliardy korun. Ministerstvo financí na dotaz ČTK sdělilo, že nelze předpovědět dopady na cenu pro spotřebitele, protože firmy pravděpodobně sáhnou k výraznější cenové konkurenci.
Obce budou také moci nově stanovovat koeficient u daně z nemovitosti až na jedno desetinné místo, například 1,5 nebo 4,5. Nyní mohou použít jako koeficienty pouze celá čísla 2,3,4, a 5. S návrhem uspěl v rozpočtovém výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Podpořilo to i ministerstvo financí, podle něj existuje po tomto řešení poptávka ze strany obcí.
Sněmovna rovněž umožnila podnikatelům mimořádné odpisy majetku sloužícího k podnikání. Vztahovat se to má na majetek pořízený od letošního 1. ledna do 31. prosince příštího roku. Majetek v první skupině, například některé zemědělské stroje, by se odepisoval jen jeden rok místo tří let. Majetek v druhé skupině, například auta, by se odepisoval tři roky místo pěti let.
