Premiér Petr Fiala (ODS) vyloučil prodloužení doby odchodu do důchodu za současné vlády. V rozhovoru pro web Blesk.cz současně uvedl, že chce se svým kabinetem připravit solidní důchodovou reformu založenou na co nejširší shodě. „Je nutná proto, aby lidé před čtyřicítkou měli šanci na slušnou penzi,“ řekl. Posunem věku odchodu do důchodu se vláda vůbec nebude zabývat, protože prověřovat dobu dožití v souvislosti s penzemi legislativa ukládá po pěti letech, což nenastane. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by odchod do důchodu měl zohledňovat náročnost práce a dobu vstupu na trh práce.
Ministr financí a stranický kolega předsedy vlády Zbyněk Stanjura ve středu uvedl, že v případě penzijního systému se Česko nemůže vyhnout debatě o zvýšení věku pro odchod do důchodu. Zdůraznil ale, že je třeba, aby vláda na úpravě důchodového systému nalezla shodu alespoň s částí opozice a neopakovala se situace z doby před deseti lety, kdy výměna kabinetu znamenala zrušení připravovaných reforem.
Premiér ve čtvrtek v rozhovoru pro Blesk.cz uvedl, že by chtěl reformu, která se bude těšit shodě v širokém spektru, aby dlouho vydržela. Jurečka ve stejný den na sjezdu zdravotnických odborů řekl, že příkladem směru, kterým by se mělo jít, je snížení odchodu do důchodu pro zdravotnické záchranáře. Zohledňovat by se měla doba, jak dlouho člověk pracuje, a také kdy na trh práce nastoupil. „Debata má být o lidech, u kterých musíme vyřešit předčasné odchody, protože nemohou přijít v 17 a 18 letech a pracovat v náročné profesi celý život,“ sdělil Jurečka.
Podle Stanjury představí vláda opatření pro snížení strukturálního deficitu do roku 2024 v první polovině příštího roku. Vycházet bude z návrhů, které kabinetu předložila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle Stanjury je třeba změnit parametry penzijního systému či zrušit některé daňové výjimky, nechce ale zvyšovat daň z příjmu fyzických osob, stejně se vyjadřuje i premiér. Stanjura za slepou cestu označil debatu o školném na vysokých školách.
Fiala se ve čtvrtek přímé odpovědi na zavedení odloženého školného vyhnul, uvedl, že vzdělávání je jednou z priorit vlády a do školství vláda na různých úrovních přidala dohromady zhruba 17 miliard korun. „Debaty o školném opakovaně probíhaly, pojďme se bavit, co ve školství dělat, aby lépe fungovalo,“ uvedl na dotaz ohledně školného.
Zastropování cen energií možná příští rok neskončí
Premiér také nevyloučil, že by zastropování cen energií mohlo platit i v roce 2024. Záleží podle něj na vývoji cen na trzích. Očekává se, že ceny na úrovni cenového maxima bude mít v příštím roce většina domácností.
„Budeme reagovat podle toho, jak se budou vyvíjet ceny na evropských a světových trzích,“ poznamenal Fiala. Zastropování podle něj není jediným opatřením, jako předsednická země Česko v EU vyjednává o celoevropském řešení. Oznámený úmysl takových kroků podle něj sám o sobě vede k tomu, že cena plynu i elektřiny začne klesat.
„Je možné, že to bude trvat déle, bude-li potřeba pomoci občanům, firmám a těm, co poskytují veřejnou službu. Ale je také možné, že to vůbec nebude potřeba vzhledem k vývoji ceny,“ dodal Fiala.