Start[up]ujeme: Česká věda je poklad, který neumíme prodat
Na fotografii zprava: Vojtěch Kadlec, zakladatel a co-CEO společnosti UNICO, Vojta Roček, investor a spoluzakladatel České startupové asociace, a moderátor Petr Suchoň. Zdroj: CNN Prima NEWS
Česká republika disponuje mimořádným vědeckým zázemím, které se budovalo po generace, ale ve schopnosti přetavit skvělé nápady do úspěšného byznysu výrazně zaostává. V pořadu Start[up]ujeme na CNN Prima NEWS to detailně rozebrali Vojtěch Kadlec, zakladatel a co-CEO společnosti UNICO, a startupový investor Vojta Roček. V diskuzi s podtitulem „Dobrý nápad nestačí: Kde se ztrácí byznys“ popsali, proč laboratoř a reálný trh představují dva naprosto odlišné světy, které je potřeba konečně přemostit.
Iluze laboratoře a krutá realita šuplíku
Samotná nová technologie nebo vědecký objev jsou ve své podstatě pouze řešením nějakého existujícího problému, což samo o sobě k úspěchu v podnikání nestačí. Klíčovým kamenem úrazu bývá absence včasné validace, tedy okamžitého ověření u firem a koncových zákazníků, zda výsledný produkt vůbec někdo chce a zda je ochotný za něj adekvátně zaplatit.
Vojtěch Kadlec popsal konkrétní případ z praxe, kdy vědecký pracovník tři až čtyři roky bádal nad odstraňováním vedlejších účinků jedné látky na Alzheimerovu chorobu. Následná tržní validace však ukázala, že podobné léky jsou už dávno dostupné a medicínský svět aktuálně potřebuje včasnou diagnostiku, nikoliv další látku. „Kdyby si tuhle tu validaci udělal na začátku, tak mohl ušetřit tři roky svého bádání na něco jiného, co mohlo být ve výsledku mnohem užitečnější,“ zdůraznil Kadlec s tím, že bez tržního ověření nápady končí zbytečně v šuplíku.
Problém prohlubuje i fakt, že mladá generace vědců a doktorandů sice má zájem zakládat vlastní byznys, ale akademické prostředí je dostatečně neseznamuje se základními ekonomickými pojmy, jako je cash flow nebo sestavení byznys plánu. Vědecká komunita je sice zvyklá experimentovat s daty a hypotézami, ale úspěšný obchod vyžaduje také soft skills a schopnost přesně navnímat potřeby zákazníka a trhu.
Patentový offshoring: Když nejlepší mozky vlastní cizinci
Dalším kritickým fenoménem, který odhalují analýzy společnosti UNICO, je takzvaný patentový offshoring. K němu dochází v situaci, kdy vynález vymyslí čistě český výzkumný tým, avšak výsledné duševní vlastnictví oficiálně vlastní cizí entita. „Zhruba dvacet až pětadvacet procent patentů, které by byly vymyšlené českými vědci, je vlastněno zahraničními subjekty,“ upozorňuje Kadlec. Z hlediska celkové finanční hodnoty portfolia českých vynálezců takto odchází do ciziny dokonce až čtyřicet procent hodnoty, protože do zahraničí logicky odtékají ty nejkvalitnější projekty.
Zahraniční patenty jsou následně udržované v průměru dvakrát až třikrát déle než ty čistě české, což dokazuje jejich ekonomickou návratnost. Mezinárodní patentová ochrana přitom v dlouhodobém horizontu dvaceti let stojí i desítky milionů korun a vyžaduje jasnou komerční strategii. Česká republika sice technologicky drží krok a úspěšně se posouvá od pouhé montovny k moderní mozkovně, ale jelikož neumí domácí know-how dostatečně rychle monetizovat, finální přidaná hodnota a daně se nakonec kumulují na účtech v zahraničí.
Nízko visící ovoce pro státní rozpočet
Podle investora Vojty Ročka, spoluzakladatele České startupové asociace, je česká věda obrovským národním pokladem, ze kterého ale nedokážeme bohatnout. Chyba leží v nastavení systému, který výzkumníky dlouhodobě odměňoval pouze za publikování článků a formální zapisování patentů, bez ohledu na to, zda jsou v praxi vůbec použitelné. Přitom pokud univerzity dají studentům prostor a dokáží ze svého výzkumu úspěšně vybudovat spin-offy a akademické startupy, přináší to obrovské benefity. Jako příklad uvádějí experti prestižní univerzitu ETH v Curychu, kde vědecké startupy vygenerovaly tisíce vysoce kvalifikovaných pracovních míst s více než pětinásobným finančním multiplikátorem pro investory. Úspěšná komercializace navíc univerzitám přináší mezinárodní reputaci, finance z prodeje podílů a silný marketing pro lákání nových studentů.
Cesta k úspěchu vede přes klíčovou změnu přístupu státu i vysokých škol k hodnocení vědy a rozdělování grantů. „Tady je ta přidaná hodnota jednoznačně, bezpochyby. Ve startupovém světě tomu říkáme low-hanging fruit, to znamená nízko visící ovoce, které je potřeba prostě jenom sesbírat,“ uzavírá Roček s tím, že stačí jediné – pohnout s mentalitou, přestat dělat bádání pro bádání a začít finančně motivovat ty, kteří se pokoušejí o reálný přenos technologií do průmyslu a na trh.
Start[up]ujeme sledujte každou sobotu ve 13.30 na CNN Prima NEWS. Hned po odvysílání budou oba pořady – kratší TV část i delší videopodcastová verze – také na webu a jako audio na nejoblíbenějších podcastových platformách. Hlavním partnerem pořadu je společnost CSG, která už 30 let rozvíjí průmyslový odkaz a posiluje obranyschopnost. Jde o globální holding s českými kořeny, který působí ve více než 70 zemích světa a zaměstnává přes 14 000 lidí. CSG nestaví jen na tradici, ale dívá se i do budoucnosti. Podporuje startupy a dává šanci novým nápadům v obraně, letectví i digitálních technologiích. Jejich skupina více než sta firem přispívá k tomu, aby byl svět bezpečnější.
