Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) Zdroj: Úřad vlády ČR
Vláda ve středu schválila novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun. V březnu přitom Sněmovna schválila rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1,678 bilionu korun, výdaje 2,008 bilionu korun. Sněmovna by novelu zákona o rozpočtu měla projednat v září. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připomněl, že původní návrh letošního rozpočtu předložený tehdejší vládou Andreje Babiše (ANO) počítal se schodkem téměř 380 miliard korun.
Do novely rozpočtu s vyšším schodkem zahrnul například poměrnou část vládních výdajů určených na boj s vysokými cenami energií. Pro letošek to podle něj bude 16,5 miliardy korun. Návrh zahrnuje i příspěvek pět tisíc korun na dítě do 18 let v celkovém objemu osm miliard korun. Do schodku se promítne i nákup plynu do státních hmotných rezerv za osm miliard korun.
„Nemáme radost z navýšení schodku státního rozpočtu, ale troufám si tvrdit, že lepších výsledků dosáhnout nelze. Platí náš závazek k obnově udržitelných financí a je to závazek v příštích letech,“ řekl po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).
Výdaje novelizovaného rozpočtu vzrostly o 115,1 miliardy korun, zatímco příjmy v důsledku vývoje aktuální ekonomické situace a loňské ziskovosti firem očekává ministerstvo financí o 65,1 miliardy korun vyšší.
Dodatečné výdaje rozpočtu podle návrhu ministerstva financí reagují primárně na potřebu kompenzovat část negativních dopadů války na Ukrajině, zejména vysokou míru inflace, nárůst cen energií a s tím související ohrožení nízkopříjmových a zranitelných skupin obyvatelstva. Rozpočtově nejvýznamnější položkou je balíček pomoci s cenami energií zahrnující zejména úsporný energetický tarif, hrazenou podporu obnovitelných zdrojů energií ze státního rozpočtu či podporu kotelen a centrálního vytápění.
Z balíčku o objemu 66 miliard korun má být z letošního rozpočtu hrazena asi čtvrtina, tedy 16,75 miliardy korun. Návrh dále zohledňuje uprchlickou krizi z Ukrajiny. Například na humanitární dávku, příspěvek pro solidární domácnost a na okamžitou pomoc rozpočtuje navíc deset miliard korun.
Novelizovaný rozpočet pokrývá také historicky první nákup zemního plynu do státních hmotných rezerv za 8,5 miliardy korun a financuje jednorázový příspěvek na dítě za osm miliard korun či druhou mimořádnou valorizaci penzí za 7,8 miliardy korun. Průměrný starobní důchod se díky třetí letošní valorizaci penzí zvýší od září o 700 korun. Průměrně si tak důchodce proti roku 2021 polepší o více než 2 500 korun měsíčně. Na tři valorizace penzí v letošním roce půjde ze státního rozpočtu celkem 56 miliard korun.
Navýšení rozpočtu dopravy
V kapitole ministerstva dopravy je vyhrazeno dodatečných pět miliard korun pro Státní fond dopravní infrastruktury na kompenzaci výpadku příjmů ze silniční a spotřební daně. Zhruba o 5,2 miliardy korun bude posílen systém všeobecného zdravotního pojištění platbami za nové státní pojištěnce z Ukrajiny.
Resort místního rozvoje získá 2,8 miliardy korun navíc především na posílení dotačních titulů na vznik nových bytů, řešení dopadů živelních pohrom, obnovu místních komunikací a rozvoj cestovního ruchu. V důsledku zvýšení existenčního a životního minima se zvyšují některé dávky státní sociální podpory a hmotné nouze o 1,1 miliardy korun.
Na posílení českého vzdělávacího systému po přijetí ukrajinských dětí má jít 1,5 miliardy korun navíc. Dodatečné peníze zřejmě získá také Státní fond kinematografie na filmové pobídky (0,6 miliardy) či Národní sportovní agentura na neinvestiční dotace pro sportovní organizace (0,5 miliardy). Ve vládní rozpočtové rezervě zůstane na krytí neočekávaných výdajů do konce roku 2022 připraveno 7,4 miliardy korun.
Tak jako se dopady vysoké inflace promítají negativně na výdajové straně rozpočtu, na příjmové straně naopak posiluje daňové inkaso zejména DPH, na kterém státní rozpočet při nadále rostoucím tempu spotřeby domácností vybere o 25,2 miliardy korun více. Silnější bude také výběr daní z příjmů, u právnických osob o 9,2 miliardy korun a u fyzických osob o 10,2 miliardy korun.
O devět miliard vzroste také výběr pojistného na sociální zabezpečení, a to zejména díky zaměstnávání občanů z Ukrajiny a přetrvávající nízké míře nezaměstnanosti. Výpadek na příjmové straně ve výši 3,8 miliardy korun naopak způsobí snížení spotřební daně z pohonných hmot na čtyři měsíce o 1,50 koruny na litr a nepřímo také částečné zrušení silniční daně. O 4,9 miliardy korun klesnou příjmy ministerstva zdravotnictví v důsledku nižšího zájmu státních pojištěnců o očkování proti COVID-19.
