Středula s Okamurou ostře proti obnově karenční doby. Je to nepochopitelné, zlobí se odborář
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Návrat karenční doby: kdo je pro a kdo proti.
Zaměstnavatelé hlásí ztráty devíti miliard korun.
Počet nemocenských vzrostl mezi lety 2019 a 2022 o 88 %.
Hrozí kvůli úsporám přecházení vážných chorob.
Odborový předák Josef Středula z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) ostře odmítá návrh Motoristů na zavedení tzv. karenční doby. Po případném schválení by totiž pracovníkům byla zrušena náhrada mzdy za první tři dny nemoci. Proti je také předseda koaliční SPD Tomio Okamura, podle kterého by lidé neměli přecházet nemoci. Návrh ovšem vítají zaměstnavatelé.
Zavedení karenční doby chtějí navrhnout Motoristé přes ministra pro sport a prevenci Borise Šťastného, který chce předlohu načíst jako poslanecký návrh. S tím souhlasí i ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Podle Šťastného po návratu ke zrušení náhrady mzdy za první tři dny nemoci volají zaměstnavatelé, kteří kvůli tomu přicházejí až o devět miliard korun.
ČTĚTE TAKÉ: Jak snížit schodek? Teď už se bude jen škrtat, řekl Macinka. Okamura mírnil slova Ševčíka.
Proti se však vymezují odboráři pod vedením Josefa Středuly. „Podle našeho soudu je znovuzavedení karenční doby nepochopitelná věc. Je to něco, co nechápeme. Jestliže někdo chce zavést karenční dobu, tak chce ohrozit běžného pracovníka. Nechápu, že když máme ministerstvo pro prevenci, tak jak může být jeho představitel pro tento návrh. Prevence se nezajišťuje tím, že se přecházejí nemoci,“ řekl pro CNN Prima NEWS Středula.
Čtěte také
Podle něj jde o opatření proti rozhodnutí bývalé Babišovy vlády, která se spolu se sociálními demokraty a komunisty postavila za zrušení karenční doby. „Najednou dochází k přesnému opaku. Navíc o této věci neproběhla žádná odborná debata,“ řekl Středula.
Proti návrhu se staví i předseda koaliční SPD Tomio Okamura. Před pondělním jednáním vlády řekl, že jeho hnutí nic podobného podporovat nebude. „Jako SPD naopak chceme zamezit tomu, aby zaměstnanci přecházeli nemoci. Pakliže je někdo nemocný, měl by se doma vyležet. Přecházení nemocí není dobré. Chápu argument, že narostl počet lidí nemocných v prvních třech dnech. Pořád si ale myslím, že trestání slušných nemocných je špatné,“ řekl Okamura.
Nemocenské pojištění se zneužívá, říká ekonom
Motoristé s hnutím ANO by však mohli SPD obejít. Pokud bude návrh načten jako poslanecký, nebude muset být shoda vlády Andreje Babiše (ANO). Pro přijetí zákona by případně stačily hlasy poslanců ODS, kteří chtěli zavést karenční dobu v minulém volebním období v konsolidačním balíčku. „Poslanci ODS tehdy chtěli karenční dobu obnovit. Nakonec ale byla dohoda, že se zvedly odvody na nemocenské pojištění a tím pádem nedávalo smysl zavádět další sankci pro lidi. Nemáme důvod ale o tomhle nyní uvažovat,“ řekla v pořadu K věci na CNN Prima NEWS poslankyně STAN Pavla Pivoňka Vaňková.
Čtěte také
Počet případů pracovní neschopnosti mezi lety 2019 a 2022 stoupl o 88 procent. Uvádí to analýza Asociace malých a středních podniků a živnostníků z roku 2023. Zaměstnavatelé proto tento krok vítají. Jejich argumenty chápe i hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček, podle kterého je tento krok potřebný. „Máme z minulosti mnoho dat, která jasně ukazují na zneužívání nemocenského pojištění. Jakmile se zruší karenční doba, tak vzroste nemocnost lidí. Pokud lidé nechtějí do práce, tak to mohou řešit pomocí sick days. Je to statisticky prokazatelný fakt. Pokud máme takovéto schodkové rozpočty a je potřeba začít šetřit, tak bychom měli zamezit zneužívání sociálního systému,“ řekl pro CNN Prima NEWS.
Karenční dobu zrušila v roce 2019 tehdejší vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů. Normu tehdy podpořili opoziční Piráti a většina lidovců. Zaměstnavatelům za placení náhrad v prvních třech dnech nemoci klesly odvody. Zaměstnancům se naopak od roku 2024 obnovily kvůli snaze o ozdravení rozpočtu, hradí 0,6 procenta.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Budeme hlasitě bojovat, slibuje opozice „drsný“ sněmovní podzim. Schillerová ví, jak odolat
Věnuje se převážně ekonomickým tématům z oblasti bydlení, energetiky a mobilních operátorů. Rovněž sleduje politické dění na tuzemské scéně. Vystudoval mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Od roku 2016 působil jako redaktor v Echo24, Týdeníku Echo a Business Monitor 24. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupil v polovině roku 2022. (Ladislav.Sustr@iprima.cz)
