Milion za druhé dítě? Ekonomové návrh cupují, kam by desítky miliard korun nasměrovali?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Milion za druhé dítě: Pomůže to české porodnosti?
Historické pokusy v Itálii či Maďarsku selhaly.
Návrh by státní rozpočet stál 30 miliard ročně.
Změní finanční odměna rozhodování mladých rodin?
Jeden z nápadů premiéra Andreje Babiše (ANO), jak v Česku zvýšit klesající porodnost, nemusí mít požadovaný efekt. Shodují se na tom ekonomové oslovení redakcí CNN Prima NEWS. Podle nich s populační politikou neuspěli zahraniční představitelé v minulosti a problém nízké porodnosti je daleko komplexnější. Nabídka milionu korun za druhé dítě či daňové úlevy za třetího potomka však dle nich mohou motivovat rodiče, kteří s druhým či třetím potomkem váhají a rozhodnutí odkládají. Případná nová vláda by ale Babišovo opatření zřejmě zrušila, upozorňují dále experti.
Česká republika se stejně jako další státy Evropské unie potýká s nízkou porodností. Podle aktuálních statistik činí úhrnná plodnost v Česku v průměru 1,28 dítěte na jednu ženu. Hodnota potřebná k udržení populace je přitom 2,1. Co s tím vymyslel premiér Babiš a svůj nápad prezentoval na Facebooku. Podle svých slov se jedná o jedno z opatření, které se pouze zvažuje. „Odměna milion korun za druhé dítě. Doživotní daňová úleva za třetí dítě. Máme tu i podporu studujících rodičů,“ řekl ministerský předseda s tím, že důvodem nízké porodnosti jsou slabé populační ročníky, odsun mateřství či nedostupné bydlení.
ČTĚTE TAKÉ: Jak snížit schodek? Teď už se bude jen škrtat, řekl Macinka. Okamura mírnil slova Ševčíka
Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka se v minulosti objevila celá řada politiků, kteří si přáli mít vyšší stav populace. „V ekonomii byl hojně studován příklad fašistické Itálie za Benita Mussoliniho, kdy se prováděla silná propopulační opatření. Tehdy se navrhovaly slevy na jízdném ve vlacích či právě daňové úlevy za více dětí. Bylo to rozpracováno do velikých detailů. Nevedlo to však k požadovanému cíli a Itálie paradoxně dosáhla stanovených cílů až po druhé světové válce. To však byla opatření dávno zrušena,“ řekl pro CNN Prima NEWS Křeček.
Čtěte také
„V nedávné době se o podobnou politiku snažil i bývalý premiér Maďarska Viktor Orbán, který nabízel obdobné finanční stimuly. Ani v jeho zemi však opatření nevedla ke kýženému úspěchu a počet narozených dětí je v Maďarsku podobný jako v České republice. Je to daleko složitější. Čistě finanční motivace nemusí být dostatečná. Musíme vzít v úvahu, že se mění životní styl lidí. Mnoho žen chodí na vysoké školy, poté začíná s kariérou či cestuje. První dítě mají po dovršení 29. roku života. To je výrazně později než v minulosti,“ řekl Křeček.
Podle něj jsou za problémem nízké porodnosti i nedostupné bydlení či ekonomické problémy. Ani to však neplatí pro celou řadu obyvatel stoprocentně. Je zajímavé, že otázky dětí spíše řeší lidé, kteří jsou zodpovědnější. Máme celou skupinu lidí, kteří jsou na tom finančně špatně či v exekucích a mají stále hodně dětí. „To nelze vysvětlit pouze ekonomicky,“ řekl Křeček, podle kterého opatření rozhodně neuškodí. „Ze zahraničních příkladů ale vidíme, že výsledky jsou jiné než při původních záměrech,“ dodal.
Opatření by vyšlo na 30 miliard
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda spočítal, že by opatření vyšlo na 30 miliard korun ročně. Skutečným problémem by dle něj však bylo, že by stát platil i lidem, kteří by si druhé dítě pořídili i bez slibované odměny. „Problém české porodnosti totiž zčásti spočívá v tom, že řada párů první dítě má, ale druhé odkládá nebo se jej nakonec vzdá. Bariérou bývá bydlení, nejistota příjmů, obtížné slaďování práce a rodiny a také prostý fakt, že dítě je dnes velmi drahý projekt,“ řekl Kovanda.
Čtěte také
Jediné, co návrh může přinést, je, že řada domácností nebude odkládat rozhodnutí o pořízení druhého dítěte. „V případě nástupu jiné vlády by toto opatření bylo pravděpodobně zrušeno. Nečekal bych ale od toho trvalé zvýšení porodnosti,“ řekl pro CNN Prima NEWS Kovanda.
Ekonom upozorňuje, že Babiš správně pojmenovává problém a míří na skupinu obyvatel, kteří mohou s porodností něco udělat. „Milion korun už není symbolické porodné, ale částka, která může změnit rodinnou rozvahu. Jako plošná hotovostní odměna by však byla mimořádně drahá a velká část peněz by pouze odměnila chování, které by nastalo i bez ní. Pokud chce stát za desítky miliard skutečně více dětí, měl by méně kupovat samotný porod a více zlevňovat či odstraňovat důvody, proč se rodiny druhého dítěte obávají. Tedy drahé bydlení, nedostatek péče o malé děti a ztrátu příjmu a kariérních vyhlídek jednoho z rodičů,“ dodal.
Sociolog a bývalý člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Prokop upozorňuje, že za předpokládané náklady by se dala pořídit efektivnější opatření. „Za dvě třetiny ceny lze zařídit školku pro polovinu dětí do tří let, stavět 10 tisíc obecních bytů ročně a nabídnout daňovou slevu 40 tisíc korun na dítě do tří let věku. (To by mohlo mít - pozn. red.) vyšší vliv na porodnost a navíc boost trhu práce a kvality života,“ uvedl Prokop.
S ním zčásti souhlasí hlavní ekonom XTB Pavel Peterka, podle kterého by soubor jiných opatření s podobnou částkou mohl pomoci více. „Například zvýšení mateřské může být jedním z motivátorů. Pokud by výpadek v rodinném rozpočtu při mateřské nebyl drastický, tak by odkládání pořízení dítěte nemuselo být časté. Tento princip pravidelného přispívání do rozpočtu domácností je daleko lepší než jednorázový příspěvek milion korun,“ řekl pro CNN Prima NEWS Peterka.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Budeme hlasitě bojovat, slibuje opozice „drsný“ sněmovní podzim. Schillerová ví, jak odolat
Věnuje se převážně ekonomickým tématům z oblasti bydlení, energetiky a mobilních operátorů. Rovněž sleduje politické dění na tuzemské scéně. Vystudoval mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Od roku 2016 působil jako redaktor v Echo24, Týdeníku Echo a Business Monitor 24. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupil v polovině roku 2022. (Ladislav.Sustr@iprima.cz)
