Třetina lidí po prodělání COVID-19 má psychické problém. y Zdroj: Profimedia.cz
Každému třetímu z více než 230 000 zkoumaných pacientů, kteří překonali COVID-19, byly do šesti měsíců diagnostikovány neurologické či psychiatrické potíže jako úzkosti nebo deprese. Uvádí to studie zveřejněná v úterý v odborném časopise The Lancet Psychiatry.
Podle agentury AFP jde zatím o nejrozsáhlejší výzkum dopadu COVID-19 na mentální zdraví. Autoři studie analyzovali elektronické zdravotní záznamy 236 379 pacientů po COVID-19, většinou Američanů, a zjistili, že diagnózu jednoho ze 14 častých neurologických či psychiatrických onemocnění dostalo 34 procent z nich. V kontrolní skupině vědci zkoumali pacienty, kteří prodělali chřipku a respirační onemocnění. Nejčastějším problémem, který byl pozorován u 17 procent pacientů po covidem, byly úzkosti, u 14 procent zkoumaných lidí se vyskytly afektivní poruchy.
V průměru méně časté u zkoumaného vzorku lidí bylo krvácení do mozku, které se vyskytlo u 0,6 procenta lidí, cévní mozková příhoda (u 2,1 procenta pacientů) a demence (0,7 procenta zkoumaných). Jejich výskyt byl ale vyšší u osob, které měly těžký průběh. Cévní mozková příhoda byla diagnostikována sedmi procentům pacientů, kteří byli hospitalizováni na jednotkách intenzivní péče, a demence téměř dvěma procentům z nich.
„Výsledky našeho výzkumu ukazují, že onemocnění mozku a psychické potíže jsou častější po prodělání COVID-19 než po chřipce a respiračních infekcích,“ uvedl Max Taquet, psychiatr z Oxfordské univerzity, který se podílel na vedení studie. Upřesnil, že studie nedokázala určit, které biologické či psychologické mechanismy konkrétně za vyšším výskytem obtíží stojí, a podtrhl, že je zapotřebí další zkoumání příčin, aby jim bylo možné předejít.
Obtíže jako úzkosti by mohly být zapříčiněny stresem zažívaným při onemocnění nebo hospitalizaci, zatímco cévní mozková příhoda nebo demence by mohly souviset s biologickým dopadem samotného viru nebo reakcí těla na infekci, uvedli podle zpravodajského portálu BBC autoři studie.
Přestože pro jednotlivce je riziko většiny onemocnění či obtíží malé, dopad na celou populaci by mohl být kvůli rozsahu pandemie covidu „značný“, varoval Paul Harrison, další spoluautor studie, který taktéž působí na Oxfordské univerzitě.
