Prodělali jste COVID-19 a chtěli byste se vrátit co nejrychleji zpět do formy? Podle expertů koronavirus poškozuje hlavně plíce, lékaři tak doporučují jejich rehabilitaci. Shodují se, že mimo to pomůže například i pohyb nebo přestat kouřit. Přispět k uzdravení po nemoci by ale mělo i ovoce, zelenina či bylinky. Podívejte se na přehled toho, co podle odborníků pomůže.
Pohyb na čerstvém vzduchu a sport
„Pohyb na čerstvém vzduchu doporučujeme úplně nejvíc. Když je pacient schopný chodit, ať začne procházkou a potom vyrazí třeba běhat. Zkrátka to, co snese. Lidé nemusí čekat měsíce, než se po nemoci vrátí ke sportu,“ řekl CNN Prima NEWS primář z Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice Olomouc Milan Sova.
Pokud však někdo měl spolu s covidem komplikovaný zápal plic, měl by se sportem chvíli počkat a poradit se s lékařem. „Pokud ale člověk ležel doma, neměl větší klinické problémy, ale je spíše unavený, doporučujeme, aby se začal hýbat,“ uvedl primář.
Chůze
Podle přednosty Pneumologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové Vladimíra Koblížka je po prodělání koronaviru nutné chodit. „Každý člověk po covidu, pokud může, ať chodí. Ať si třeba stanoví, že každý týden ujde více kroků než ten předchozí. Pravidelná chůze nás zachrání z mnoha různých nemocí a myslím, že moc pomůže i po covidu,“ zdůraznil v pořadu K věci televize CNN Prima NEWS lékař.
Zároveň upozornil, že chůze je daleko náročnější na dýchání i činnost srdce a cév než třeba jízda na kole nebo lyžování. „Když člověk chodí, hýbe se mu trup, horní i dolní končetiny, musí správně dýchat. Je to velmi zatěžující a zároveň to perfektně pomáhá v rehabilitaci,“ vysvětlil Koblížek.
Rehabilitace a správné dýchání
Podle lékařky Martiny Vašákové z Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze je zásadní naučit se pracovat s dechem. „Správně pečovat o plíce znamená správně dýchat. To znamená používat veškerou plochu plic. Máte-li přiměřenou hmotnost a plíce nejsou utlačovány tukem, pak by měly volně dýchat. Pakliže jste trénovaný a v kondici, dokážete dobře rozpínat hrudník, pracovat s bránicí. I to je pro plíce velmi prospěšné,“ popsala pro CNN Prima NEWS.
V Česku vzniklo už několik brožurek, které popisují postcovidové obtíže a radí, jak po koronaviru správně rehabilitovat. Studie z Hradce Králové uvádí, že postcovidové obtíže jsou až u 50 procent pacientů. Přednosta Pneumologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové Koblížek pomáhal se vznikem jedné z brožur, která má být návodem, jak rehabilitovat po vyléčení z covidu. Podle něj je napsána jednoduchým jazykem, kterému bude rozumět každý. Lepší je ale nechat si poradit s cviky od praktického či plicního lékaře nebo fyzioterapeuta. Na brožuru se můžete podívat zde.
V Olomouci ale zmiňují jiná data, podle jejich zkušenosti má následně problémy nanejvýš deset procent z covidových pacientů. „Co pro sebe takový pacient po covidu může udělat? Určitě dodržovat zdravý životní styl. Může i sám rehabilitovat a cvičit,“ radí Sova. Brožurku se cviky, kterou připravila FN Olomouc, si můžete stáhnout zde.
Nekouřit
Lékaři také radí, aby se kuřáci vzdali cigaret. „Za zásadní zlo pochopitelně považuji především kouření. Je smutným faktem, že v současnosti kouří až čtvrtina Čechů. Přestože už jistě všichni musí vědět, co to s plícemi a dalšími orgány dělá. Neměli bychom je vystavovat ani dalším škodlivinám; různým toxickým parám a plynům či smogu,“ upozornila lékařka Vašáková. Lidé by neměli kouřit ani elektronické cigarety.
Ovoce a zelenina
Na internetu se lidé mohou dočíst „babské“ rady, že plicím pomůžou i některé potraviny, například kurkuma, zázvor, česnek, jablka, zelený čaj nebo plicník lékařský. Podle Sovy se jedná spíš o doplňky stravy, které pomohou posílit imunitu.
Ovoce a zelenina podle Vašákové obsahují antioxidanty, které velmi pomáhají k odstraňování škodlivin z těla. „Takže i konzumace jablek skutečně svým způsobem může být prospěšná. Jen bych se rozhodně nespoléhala na to, že když vykouřím 20 cigaret denně, stačí sníst dvě jablka a všechno se vyřeší,“ podotkla Vašáková.
Lékařka by nezatracovala ani zmiňovaný česnek, který má dezinfekční a antibakteriální účinky. O zázvoru platí to samé. „Nebo se mluví o rajčatech, též po právu. Vždyť o nich se ví, že mají mimo jiné i protirakovinné účinky, jsou složené z látek tlumících nádorové bujení,“ zmínila lékařka. „Přírodní medicína se leckdy opírá o něco, co může mít seriózní základ. Zase je však namístě zdůraznit, že pokud budete na jedné straně konzumovat zeleninu a na straně druhé si stejně sem tam zapálíte, rozhodně nejste z nejhoršího venku,“ upozornila.
Žádné jídlo nedokáže vyléčit koronavirus nebo zabránit, aby se jím člověk nakazil. Pode lékařů jsou ale zdravý imunitní systém a správná výživa zásadní pro to, aby lidé byli zdravější.
Jaké ovoce či zelenina by mohly pomoci?
- Jablka
- Česnek
- Rajčata
- Zázvor
Světová zdravotnická organizace (WHO) informovala, že zatímco přírodní léky, jako je zázvor, mohou mít pozitivní dopad na zdraví, v žádném případě nejsou lékařsky ověřeným lékem proti koronaviru. Myšlenka, že zázvor může zvýšit hladinu energie, zlepšit imunitní systém a zmírnit příznaky jiných nemocí, jako je nachlazení, má kořeny v jeho skutečných léčivých vlastnostech. Zázvor je přírodní protizánětlivý a antioxidační prostředek, který se po staletí používá nejen jako koření, ale také jako bylinný lék ke zmírnění bolesti, nevolnosti a zvracení.
- Granátová jablka
Studie provedená vědci z Bosny a Hercegoviny zjistila, že polyfenoly extrahované ze slupek z granátového jablka mohou hrát roli při infekci koronavirem. Tyto extrakty již dříve prokázaly příznivé účinky na další nemoci, jako je cukrovka typu 2, kardiovaskulární onemocnění, ateroskleróza, zánětlivá onemocnění, dokonce i na některé druhy rakoviny.
Podle webu CGTN tak vědci zkoumají, zda by granátové jablko mohlo pomoci k léčbě a prevenci nemoci COVID-19. Vedoucí výzkumu Relja Suručičová uvedla, že by bylo přehnané nazývat granátové jablko lékem na covid. Myslí si však, že má potenciál a může být použito jako doplněk k léčbě infekce.
Bylinky
„Neuškodí. Bylinky mohou pomoct i jako psychická podpora. Jsou to potraviny, které obsahují hodně antioxidantů, jsou důležité pro celkovou podporu imunity. Je jedno, jestli po chřipce nebo covidu. Pokud budeme tyto potraviny v přiměřené míře jíst, můžeme si pomoct,“ uvedl primář Sova.
Ačkoli žádný z přírodních léčivých přípravků nemůže nahradit léky, bylinky mohou pacientům ulevit a posílit imunitní systém.
Jaké bylinky mohou pomoci?
- Maralí kořen
Maralí kořen posiluje imunitu. Také funguje proti stresu, snižuje hladinu cukru a cholesterolu, působí proti vzniku depresí a je afrodiziakem.
- Líska
Líska obnovuje činnost plic. Může pomáhat i při problémech s dýchacími cestami, které provázejí virová onemocnění. Příznivě působí na játra a doléčení po virové žloutence.
- Kustovnice čínská
Kustovnice posiluje plíce a zlepšuje srdeční činnost a další životně důležité funkce. Zlepšuje také činnost jater, podporuje krvetvorbu, odstraňuje bolesti pohybového aparátu, stimuluje nervový systém a je celkovou tonifikací a posilou organismu.
- Rakytník řešetlákový
Rakytník posiluje organismus a pomáhá při léčbě ekzémů či chřipky. Také funguje proti bakteriím a pomáhá při řešení problémů se zrakem.
- Černý rybíz
Výtažky z černého rybízu mají vynikající účinky při snížené funkci nadledvinek. Pomáhají v boji s alergiemi, se sennou rýmou nebo ekzémy. Černý rybíz je také vhodný ke zlepšení hypertrofie prostaty a zmírňuje cysty na vaječnících.
- Pampeliška
Vědci testují jako pomoc při léčbě z koronaviru i pampelišky. Studie provedená odborníky v Německu našla důkazy o tom, že pampeliška obecná je schopna blokovat interakci mezi špičkovým proteinem a lidským povrchovým receptorem buněk. Další studie ze Švédska a Velké Británie, které zkoumají pampelišku jako potravinu, dospěly k závěru, že rostlina se osvědčila pro lékařské použití proti covidu. Přestože vědci vědí o účincích pampelišky na zdraví málo, kořen pampelišky byl nedávno studován také pro potenciální použití proti rakovině. Má slibné výsledky u rakoviny prostaty a prsu.
- Kurkumin
Kurkumin je další slibnou bylinkou. Studie publikovaná v časopise Journal of General Virology zjistila, že kurkumin může zabránit infekci koronavirem, který infikuje prasata. V souvislosti s COVID-19 několik studií ukázalo, že kurkumin může bránit buněčnému vstupu a replikaci SARS-CoV-2, ale vědci potřebují ještě více důkazů.
- Lékořice
Extrakt z kořene lékořice je známý protizánětlivý přírodní lék.
- Extrakty z tymiánu, břečťanu, prvosenky a další
Výsledky studií vědců z Německa ukázaly, že extrakty z několika rostlin mohou aktivovat obranné mechanismy v buňkách vystavených viru. Například kombinace extraktu z tymiánu a kořene prvosenky ukázala, že jsou schopny vyvolat imunitní obrannou reakci při nižší koncentraci, která je pro lidi bezpečná. Jsou ale potřeba další výzkumy k potvrzení příznivého účinku těchto rostlinných přípravků proti covidu. Je nutné otestovat, zda vůbec mohou být užitečné pro pacienty s covidem.
Vitaminy
„Multivitaminové přípravky, které jsou k dispozici nejen v lékárně, ale i třeba v nápojích, velmi dobře pokryjí běžnou denní potřebu vitaminů, pokud nemáme opravdu extrémně pestrou stravu s ovocem, zeleninou a podobně a trochu to podceňujeme,“ řekl CNN Prima NEWS ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a možná nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger. Vitaminy podle něj zlepšují především imunitu.
Škodí sůl i moc cukru
Čemu se naopak vyhnout? Sladkým potravinám s přidaným cukrem. Maximum je 24 gramů cukru denně, což je asi šest kostek. Obezita a cukrovka podle lékařů komplikuje léčení každé nemoci, i covidu. Opatrní bychom měli být i se solí, která způsobuje vysoký krevní tlak. Maximum je šest gramů denně.
Smích
Ještě něco prý léčí – smích. „Když jste ve stresu, vaše imunita obecně reaguje hůře. To je jednoznačně prokázané. Smutní a depresivní lidé mají poruchu buněčné imunity. Konkrétně i v případě plic jde o prospěšnou činnost. Záchvat smíchu jim napomáhá už jen tím, že je při něm pěkně prodechnete. To je pro plíce znamenitý trénink. Zároveň díky smíchu uvolňujete z mozku hormony štěstí do periferie, tím po celém těle včetně plic zlepšujete imunitní systém,“ vysvětlila také lékařka Vašáková.