Západní svět propadl módě hubnoucích léků, které byly původně určeny pro léčbu cukrovky. Ovšem v Rusku je trendem pilulka s názvem Molekula. Hitem se stala díky sociální síti TikTok, jenže zázračná tabletka slibující rychlé zhubnutí má drastické dopady na zdraví ruských teenagerů.
Porod dnes už dávno není jen o sterilních sálech a přísném režimu. Moderní porodnice dávají rodičům větší svobodu, respekt i prostor pro prožitek. Zároveň ale upozorňují, že s příchodem dítěte přichází i psychická zátěž, kterou není radno podceňovat. O proměně českého porodnictví, důrazu na komunikaci i o poporodních úzkostech mluví primářka Milena Dokoupilová z Nemocnice Hořovice a psychiatr Matěj Kasal z Centra duševní rehabilitace v Berouně.
Návrat do školy je pro mnoho dětí i rodičů stresující. Změna životního stylu, pravidelný režim a nové povinnosti přinášejí v září vyšší nároky na psychiku. Přední česká psycholožka prof. Lenka Šulová v pořadu Ptejte se doktora poradila, jak zvládnout první týdny školního roku, jak rozpoznat stres u dětí a jak podpořit jejich adaptaci.
Duševní zdraví českých dospívajících patří k nejhorším v Evropě. Dobře se cítí jen 46 procent českých adolescentů ve věku 15 až 16 let, hůře jsou na tom pouze jejich vrstevníci z Ukrajiny. Ještě závažnější data přináší Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ), podle kterého známky střední až těžké deprese vykazuje 27 procent chlapců a 55 procent dívek v deváté třídě. Situaci zároveň zhoršuje kyberšikana. Odhaluje to průzkum agentury Ipsos, T-Mobile a organizace In IUSTITIA, podle kterého se s nějakou formou kyberšikany setkalo 85 procent mladých Čechů – a dvě třetiny pak byly přímo její obětí.
Spokojenost mladých lidí klesá na historická minima. Takové jsou závěry studie psycholožky Jean Twengeové a ekonoma Davida Blanchflowera. Dříve běžný trend vykreslující křivku „U“, tedy vyšší spokojenost ve dvaceti, pokles ve středním věku a opětovný růst po padesátce, je minulostí. Nyní uspokojení stoupá s věkem, což značí výraznou krizi mezi mladými. Důvodem jsou dlouhodobá izolace v pandemii, tlak sociálních sítí, ale také globální problémy a pocit bezmoci.
Terapeutický program Mindwell spustil v květnu u příležitosti měsíce duševního zdraví kampaň „Jak se máš doopravdy?“. V rámci ní mohou lidé prostřednictvím on-line screeningu orientačně zjistit, zda se potýkají s příznaky úzkosti, deprese či syndromu vyhoření. Cílem autorů je zvýšit povědomí o běžných, ale často přehlížených příznacích duševní nepohody, odbourat stigma spojené s duševním zdravím a zejména podpořit prevenci a přístup k potřebné pomoci.
Příchod prvního potomka na svět Kateřině z Liberecka před sedmi lety nevyšel podle plánu. Kvůli komplikacím musela podstoupit akutní císařský řez, přičemž měla pocit, že selhala. Mladou ženu pohltily výčitky a po šestinedělí ji doprovázel pláč. V nemocnici pochopení nenašla, personál ji za slzy kritizoval. Až později zjistila, že trpí poporodní úzkostí. Ta navíc není tak neobvyklá, jak by si lidé mohli myslet. Pocity smutku a úzkosti po porodu zažívá až 80 procent žen.
„Tohle je nejkrásnější období života. Užívej si ho co nejvíc.“ Přesně to slýchává řada maminek po narození dítěte. První týdny po porodu ale většinou idylické nebývají. Až 80 procent žen zažívá pocity smutku a úzkosti, trpí podrážděností a náhlými změnami nálad. Poporodní splín, známý jako „baby blues“, navíc u všech žen sám neodezní – u každé páté přeroste ve vážnější duševní obtíže. Novopečené maminky by proto neměly psychické problémy podceňovat a měly by si říct včas o pomoc.
Od narození byla Karinka veselá holčička, která se až do roku a půl vyvíjela jako každé jiné dítě. Pak se však něco změnilo. Dívenka přestala mluvit, tolik se již nesmála. Diagnóza přišla záhy: porucha autistického spektra a maminka Veronika se musela rychle naučit nová pravidla hry. Jedním z největších problémů bylo to, že dcerka téměř nespala – v noci se pravidelně budila a kolem třetí ráno už chtěla vstávat. Nejen ona, ale celá rodina tak byla vyčerpaná. Tento problém navíc není ojedinělý, nespavostí trpí až 86 procent dětí s autismem.
Až třetina Čechů pociťuje symptomy deprese či úzkosti, stále častěji se navíc týkají i dětí. Přesto se o těchto potížích mnohdy hovoří jen šeptem a stále je obestírá řada mýtů, které problémy často bagatelizují. V čem se ty nejčastější liší od reality? To přiblížil psychiatr Kryštof Kantor.
Léto je období radosti, slunce a odpočinku. Ale i když si užíváme teplých dnů a letních aktivit, neměli bychom zapomínat na své duševní zdraví. Jak si tedy podržet duševní pohodu během léta a jak zvládat stres a úzkost, které mohou s horkým počasím souviset?
Jak potlačit úzkost? Zvědavost a kreativita mohou zastoupit roli určité „protilátky“. Ve své nové knize pojednávající o tomto emočním stavu socioložka Martha Becková uvádí, že mezi kreativitou a úzkostí existuje určitý „přepínací efekt“. V rozhovoru pro CNN přiblížila, jak s tímto stavem úspěšně bojovat i to, proč lidé k úzkostem sklouzávají.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
