Úzkosti kvůli tankování či telefonování? Generace Z je obětí pandemie, shodly se expertky
Obavy z tankování, telefonování či objednávání jídla v restauraci. To je výběr každodenních činností, během nichž podle výzkumů část generace Z pociťuje úzkost. Jejich rodiče a prarodiče nad tímto fenoménem často nechápavě kroutí hlavou. Redakce CNN Prima NEWS k tématu oslovila trojici odbornic, kterých se zeptala, zda se s podobnými problémy potýkaly i předchozí generace. Expertky také vysvětlily, jak velký podíl má na současném stavu pandemie COVID-19.
Mladí se bojí tankovat: Stres budí i správné zasunutí hadice. Jde o davový trend, říká expert
Kdo se bojí, nesmí na čerpací stanici. Takové motto by mohlo s nadsázkou patřit generaci Z. Průzkum on-line prodejce automobilů ukázal, že se více než polovina lidí ve věku 18 až 24 let obává návštěvy čerpací stanice. Znamená pro ně tlak na psychiku a úzkost. Podle odborníků stojí za rostoucí mírou úzkostí u nastupujících generací mimo jiné stále výraznější vliv sociálních sítí.
Nedostatek psychologů v Česku mají řešit i speciální on-line programy. Zájem je obrovský
Část péče o pacienty trpící stresem či úzkostmi by se měla přesunout do online prostředí. To by pomohlo zkrátit čekací doby a zčásti vyřešit nedostatek psychologů v Česku. Od ledna hradí online psychologické poradenství za určitých podmínek zdravotní pojišťovny. Podle zástupců programu Mindwell je zájem obrovský a očekávají, že jen letos pomoc využije až 10 tisíc lidí.
Porod už není jen o bolesti a strachu. Rodiče chtějí rozhodovat, být spolu a mít klid
Porod dnes už dávno není jen o sterilních sálech a přísném režimu. Moderní porodnice dávají rodičům větší svobodu, respekt i prostor pro prožitek. Zároveň ale upozorňují, že s příchodem dítěte přichází i psychická zátěž, kterou není radno podceňovat. O proměně českého porodnictví, důrazu na komunikaci i o poporodních úzkostech mluví primářka Milena Dokoupilová z Nemocnice Hořovice a psychiatr Matěj Kasal z Centra duševní rehabilitace v Berouně.
Krize duševního zdraví: Každý třetí deváťák trpí, chybí pomoc. Hůř jsou na tom jen děti z války
Duševní zdraví českých dospívajících patří k nejhorším v Evropě. Dobře se cítí jen 46 procent českých adolescentů ve věku 15 až 16 let, hůře jsou na tom pouze jejich vrstevníci z Ukrajiny. Ještě závažnější data přináší Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ), podle kterého známky střední až těžké deprese vykazuje 27 procent chlapců a 55 procent dívek v deváté třídě. Situaci zároveň zhoršuje kyberšikana. Odhaluje to průzkum agentury Ipsos, T-Mobile a organizace In IUSTITIA, podle kterého se s nějakou formou kyberšikany setkalo 85 procent mladých Čechů – a dvě třetiny pak byly přímo její obětí.
Dvacátníci v krizi: Už nejsou „nejšťastnější“. Ničí je sociální sítě a strach z budoucnosti
Spokojenost mladých lidí klesá na historická minima. Takové jsou závěry studie psycholožky Jean Twengeové a ekonoma Davida Blanchflowera. Dříve běžný trend vykreslující křivku „U“, tedy vyšší spokojenost ve dvaceti, pokles ve středním věku a opětovný růst po padesátce, je minulostí. Nyní uspokojení stoupá s věkem, což značí výraznou krizi mezi mladými. Důvodem jsou dlouhodobá izolace v pandemii, tlak sociálních sítí, ale také globální problémy a pocit bezmoci.
Netrápí vás deprese či vyhoření? Vyzkoušejte on-line screening a zjistěte, jak si vedete
Terapeutický program Mindwell spustil v květnu u příležitosti měsíce duševního zdraví kampaň „Jak se máš doopravdy?“. V rámci ní mohou lidé prostřednictvím on-line screeningu orientačně zjistit, zda se potýkají s příznaky úzkosti, deprese či syndromu vyhoření. Cílem autorů je zvýšit povědomí o běžných, ale často přehlížených příznacích duševní nepohody, odbourat stigma spojené s duševním zdravím a zejména podpořit prevenci a přístup k potřebné pomoci.
Po porodu přišla úzkost, výčitky a pláč, vzpomíná Kateřina. Za slzy ji v nemocnici kritizovali
Příchod prvního potomka na svět Kateřině z Liberecka před sedmi lety nevyšel podle plánu. Kvůli komplikacím musela podstoupit akutní císařský řez, přičemž měla pocit, že selhala. Mladou ženu pohltily výčitky a po šestinedělí ji doprovázel pláč. V nemocnici pochopení nenašla, personál ji za slzy kritizoval. Až později zjistila, že trpí poporodní úzkostí. Ta navíc není tak neobvyklá, jak by si lidé mohli myslet. Pocity smutku a úzkosti po porodu zažívá až 80 procent žen.
