úzkost

Terapeutický program Mindwell spustil v květnu u příležitosti měsíce duševního zdraví kampaň „Jak se máš doopravdy?“. V rámci ní mohou lidé prostřednictvím on-line screeningu orientačně zjistit, zda se potýkají s příznaky úzkosti, deprese či syndromu vyhoření. Cílem autorů je zvýšit povědomí o běžných, ale často přehlížených příznacích duševní nepohody, odbourat stigma spojené s duševním zdravím a zejména podpořit prevenci a přístup k potřebné pomoci.

Příchod prvního potomka na svět Kateřině z Liberecka před sedmi lety nevyšel podle plánu. Kvůli komplikacím musela podstoupit akutní císařský řez, přičemž měla pocit, že selhala. Mladou ženu pohltily výčitky a po šestinedělí ji doprovázel pláč. V nemocnici pochopení nenašla, personál ji za slzy kritizoval. Až později zjistila, že trpí poporodní úzkostí. Ta navíc není tak neobvyklá, jak by si lidé mohli myslet. Pocity smutku a úzkosti po porodu zažívá až 80 procent žen.

„Tohle je nejkrásnější období života. Užívej si ho co nejvíc.“ Přesně to slýchává řada maminek po narození dítěte. První týdny po porodu ale většinou idylické nebývají. Až 80 procent žen zažívá pocity smutku a úzkosti, trpí podrážděností a náhlými změnami nálad. Poporodní splín, známý jako „baby blues“, navíc u všech žen sám neodezní – u každé páté přeroste ve vážnější duševní obtíže. Novopečené maminky by proto neměly psychické problémy podceňovat a měly by si říct včas o pomoc.

Od narození byla Karinka veselá holčička, která se až do roku a půl vyvíjela jako každé jiné dítě. Pak se však něco změnilo. Dívenka přestala mluvit, tolik se již nesmála. Diagnóza přišla záhy: porucha autistického spektra a maminka Veronika se musela rychle naučit nová pravidla hry. Jedním z největších problémů bylo to, že dcerka téměř nespala – v noci se pravidelně budila a kolem třetí ráno už chtěla vstávat. Nejen ona, ale celá rodina tak byla vyčerpaná. Tento problém navíc není ojedinělý, nespavostí trpí až 86 procent dětí s autismem.

Až třetina Čechů pociťuje symptomy deprese či úzkosti, stále častěji se navíc týkají i dětí. Přesto se o těchto potížích mnohdy hovoří jen šeptem a stále je obestírá řada mýtů, které problémy často bagatelizují. V čem se ty nejčastější liší od reality? To přiblížil psychiatr Kryštof Kantor.

Léto je období radosti, slunce a odpočinku. Ale i když si užíváme teplých dnů a letních aktivit, neměli bychom zapomínat na své duševní zdraví. Jak si tedy podržet duševní pohodu během léta a jak zvládat stres a úzkost, které mohou s horkým počasím souviset?

Jak potlačit úzkost? Zvědavost a kreativita mohou zastoupit roli určité „protilátky“. Ve své nové knize pojednávající o tomto emočním stavu socioložka Martha Becková uvádí, že mezi kreativitou a úzkostí existuje určitý „přepínací efekt“. V rozhovoru pro CNN přiblížila, jak s tímto stavem úspěšně bojovat i to, proč lidé k úzkostem sklouzávají.

Na první pohled se může zdát, že jim nic neschází. Ve skutečnosti jsou však tzv. skleněné děti – sourozenci osob s postižením – od raného věku vystaveny, často nezáměrně, neviditelné tíze odpovědnosti. Toto téma zpracovává dokumentární snímek Ta druhá, který bude od 20. března k vidění v českých kinech. Tvůrci filmu iniciovali pro české prostředí průlomový výzkum, který vznikl pod záštitou Katedry sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a organizace NAUTIS. Ten odhaluje hluboký psychický dopad, jenž má tato situace na životy zdravých sourozenců.

Třetí pondělí v lednu je známé také jako Blue Monday, údajně nejdepresivnější den v roce. Letos připadá na 20. ledna. Přestože se jedná o smyšlený a vědecky nijak nepodložený marketingový koncept, poukazuje na to, co mnoho lidí první měsíc v roce zažívá: únavu, smutek a pokles energie, což vede k depresivním náladám. „Skutečná“ deprese ale není jen otázkou jednoho dne.

Následky lesních požárů, které aktuálně prožívají lidé v okrese Los Angeles, mohou být větší, než se očekávalo. Vyplývá to ze studií, které se zabývají dopadem vystavení tomuto ničivému živlu na lidskou psychiku. Osoby, které byly požáry zasaženy, mají výrazně vyšší pravděpodobnost, že se u nich projeví úzkosti, deprese a posttraumatický stres. Riziko se tak aktuálně týká až statisíců lidí. Prožité hrůzy mohou pociťovat i roky po požárech.

Mezi Čechy poslední dobou zásadně vzrostlo užívání antidepresiv. Co dělají s tělem? Co všechno ovlivňují? Nesou s sebou nějaká rizika? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS na tyto a další otázky odpověděla psychiatrička Jaroslava Skopová z pražské Nemocnice Na Homolce a Polikliniky Health+.

Česká asociace pro psychoterapii (ČAP) upozorňuje na nízkou dostupnost psychoterapie v Česku, přestože poptávka po ní stále roste. Z aktuálního průzkumu asociace vyplynulo, že významný nárůst zájemců hlásí až 79 procent expertů. Nejvíce je psychoterapie poskytována v soukromém sektoru. Ve státním – tam pomoc hradí zdravotní pojišťovny – se klienti musí připravit na dlouhé čekací lhůty. V oblasti psychických obtíží Čechy nejvíce trápí úzkost, a to ve všech věkových kategoriích. Proč tomu tak je?