úzkost

Máme za sebou rok, který nikdo z nás dosud nezažil. Děti téměř nechodily do školy, neměly možnost věnovat se svým koníčkům, chodit na kroužky a musely značně omezit sociální kontakty. Podle ředitelky a zakladatelky Centra LOCIKA Petry Wünschové má tato skutečnost obrovský vliv na křehkou dětskou psychiku. Důsledkem je nárůst úzkostí, depresí a sklonů k sebepoškozování mezi dětmi a mladistvými.

Lidí z postcovidovým syndromem je hodně a bude jich ještě přibývat, myslí si primář Centra duševní pohody Modrá laguna Jan Cimický. Jak uvedl v pořadu CNN Prima NEWS Interview, onemocnění může následně způsobit úzkostné stavy, záchvaty paniky nebo i roztěkanost a poruchy spánku. K léčbě by kromě psychologických terapií doporučil i další alternativní možnosti.

Psychické problémy se u Adély Sedlákové (29 let) objevily krátce po porodu. Poporodní depresí prošla dvakrát po narození obou dětí. Není to bohužel nic neobvyklého, protože psychické potíže v mateřství se objevují u jedné z pěti žen. Z nejkrásnějšího období ženy se tak může stát doslova noční můrou. První příznaky mohou být velmi nenápadné, je ale potřeba tento problém řešit včas. Jinak může být v ohrožení nejen maminka, ale i miminko. Adéla prošla náročnou léčbou a dnes si užívá mateřství plnými doušky. Vzpomíná ale také na období plné obav a strachu.

Nárůst duševních onemocnění, frustrace a vyčerpání. Tak by se dala stručně popsat současná psychická kondice české společnosti v souvislosti s onemocněním COVID-19 a vládními opatřeními. Lidé přicházejí o práci nebo se jí nemohou věnovat kvůli péči o děti, které nechodí do škol a školek. Všudypřítomné jsou i obavy z nákazy či smrti a nejistota, co bude dál. Jak to zvládnout se zdravým rozumem? Zeptali jsme se odborníka na veřejné duševní zdraví.

Nejšťastnější zemí světa se v žebříčku sestavovaném pro OSN už počtvrté za sebou stalo Finsko, Česko si oproti loňsku o jednu příčku polepšilo a skončilo osmnácté. Koronavirus přinesl rok strachu, úzkosti, nemocí, smrti, osamělosti a karanténních uzávěr, nová Světová zpráva o štěstí (World Happiness Report) ale nasvědčuje tomu, že pandemie elán lidí neudusila, píše agentura AP.

Dlouhé restrikce i strach z nemoci COVID-19 dopadají negativně na psychiku většiny z nás. 31letá Eliška si prošla depresemi už v dospívání. Přestože se snažila držet si současnou situaci od těla, přiznává, že na ni stále více doléhá. Nejistota, sociální izolace, nemožnost dělat věci, které ji bavily, v ní vyvolávají úzkosti a obavy z budoucnosti. Jak si udržet v současné době „zdravý rozum“ a nepodléhat obavám? Redakce CNN Prima NEWS se ptala klinické psycholožky.

Stres, který žena pociťuje během těhotenství, může ovlivnit vyvíjející se mozek jejího nenarozeného dítěte. Uvádí to nová studie zveřejněná v americkém lékařském časopise JAMA Network Open. Během pandemie koronaviru se přitom míra stresu u některých žen až ztrojnásobila.

Národní ústav pro duševní zdraví zaznamenal nepříjemný nárůst psychické nepohody lidí. Trojnásobně se totiž zvýšil počet depresí a sebevražedných sklonů a téměř dvojnásobně vzrostl počet úzkostlivých poruch. Lidé daleko více pijí nárazově alkohol. Za touto statistikou stojí jediný pachatel – koronavirus.

Syndrom vyhoření doprovází lidskou práci nejspíše odjakživa, poslední dobou se ale týká stále více profesí. Simona Zábržová ho zažila dvakrát. Prošla si stovkami terapeutických hodin, sezení a seminářů a přivedlo ji to k nápadu založit vlastní startup nabízející prevenci psychického zdraví ve firmách.

Hudba možná nedokáže zcela vyléčit chronickou nemoc, v některých případech ale dovede výrazně pomoci. O tom se přesvědčila i Nicole Petriová, která na sociální síti TikTok zveřejnila video své matky Cheryl. Ta trpí demencí, ale i z nejtemnějších chvil ji dokáže dostat písnička od rockové skupiny Fleetwood Mac. Informoval o tom web Newsflare.

V České republice žije přes půl milionu lidí s neléčenou depresí nebo s některou z úzkostných poruch. Většina těchto lidí se neléčí kvůli obavám z psychiatrie a stigmatu psychiatrického pacienta nebo v důsledku chybné diagnostiky ze strany praktiků. Přitom hlavně úzkostné poruchy jsou onemocněním, které lze pomocí správně nastavené medikace a psychoterapie přinejmenším stabilizovat. I přesto dokáží silné úzkosti a deprese člověku otočit život o 180 stupňů. Své o tom ví Jeroným Janíček, který od svých 18 let trpí právě jednou z úzkostných poruch, k níž se později přidala deprese. Dnes vede spolek ArsAnima, kde spolu s dalšími pomáhá lidem se stejným onemocněním. CNN Prima NEWS pustil do soukromí svých prožitků a pocitů.