Valné shromáždění OSN schválilo ve čtvrtek návrh, aby si svět každý rok připomínal genocidu v bosenské Srebrenici spáchanou v roce 1995 bosenskosrbskými jednotkami. Mezinárodním dnem památky obětí tohoto masakru se stal 11. červenec. Proti rezoluci se ostře vymezovali bosenští Srbové i srbská vláda.
Pro návrh připravený Německem a Rwandou hlasovalo 84 zemí včetně České republiky, Francie, Británie či Spojených států. Hlasování se zdrželo 68 delegací a 19 zemí včetně Srbska, Ruska, Číny nebo Maďarska bylo proti.
ČTĚTE TAKÉ: Norsko zavírá hranici pro ruské turisty. Přišli tím o poslední přímý vstup do Schengenu
Prvním „Mezinárodním dnem přemítání a připomínky genocidy ve Srebrenici roku 1995“, jak zní oficiální název, bude 11. červenec 2025, kdy od masakru uplyne 30 let. Rezoluce přijatá VS OSN podle agentury AP neoznačuje Srbsko za pachatele, přesto však Srbové dávali najevo obavy, že jim přijetí návrhu dá nálepku podporovatelů genocidy.
Srebrenickou enklávu v roce 1995 po letech bojů v bývalé Jugoslávii obsadily bosenskosrbské síly pod vedením generála Ratka Mladiče. Za bezpečnost tam tehdy měly ručit mírové sbory OSN, početně i výzbrojí slabší nizozemští vojáci se však Srbům rozhodli neklást odpor.
Výsledkem byl v té době nejhorší masakr na území Evropy od druhé světové války, při němž zahynulo přes osm tisíc lidí, většinou bosenských muslimů. Mezinárodní soudní dvůr OSN označil toto hromadné vraždění za genocidu.
Agentura DPA připomíná, že v Srbsku za vlády prezidenta Aleksandara Vučiče a v srbské části Bosny a Hercegoviny, Republice srbské vedené prezidentem Miloradem Dodikem, je popírání srebrenické genocidy a heroizace jejích pachatelů do jisté míry státní politikou.
Dodik před hlasováním v New Yorku vyhlásil, že ve Srebrenici se žádná genocida nestala. Kromě toho varoval, že jeho vláda by mohla formálně navrhnout odtržení Republiky srbské od druhé části státu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Křik, krev a modlitby. Příbuzní žen zajatých Hamásem zveřejnili záběry z únosu
