Světový týden očkování varuje před zákeřnou bakterií. Jaké jsou nejčastější mýty?

Dlouhý život všem. Tak zní motto Světového týdne očkování, který se koná pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO) poslední dubnové dny. Hlavním cílem je upozornit všechny věkové skupiny na význam očkování. Vakcinace je základním kamenem programu Jednotně pro lepší zdraví v Evropě. Snahou je upozornit i na zákeřnou bakterii Streptococcus pneumoniae, která způsobuje zápaly plic i další závažná onemocnění.

Od 24. do 30. dubna se každoročně konají akce v souvislosti se Světovým týdnem očkování. Upozorňují na potřebu využití očkovacích látek, které chrání všechny věkové skupiny. Hlavním cílem týdne je mimo jiné upozornit na choroby, kterým lze díky očkování předejít.

Lidské tělo se chrání před patogeny (bakteriemi, viry, houbami apod. – pozn. red.), které způsobují různé nemoci, několika způsoby. Vstupu patogenů do těla zabraňuje například kůže. Pakliže je ale ochranná bariéra porušena, dochází ke střetu patogenu s imunitním systémem. Ten vytváří protilátky (specifické bílkoviny), antigeny, které pak brání střetu s patogenem.

Platí zde jednoduché pravidlo. Pokud se organismus s patogenem již dříve setkal, antigen má schopnost velmi rychle reagovat, protilátky jsou účinnější a rychlejší než poprvé. Pokud se ale jedná o prvotní setkání, trvá určitou chvíli, než se začnou specifické protilátky tvořit.

Vakcíny obsahují oslabené nebo neaktivní patogeny a nutí imunitní systém, aby si zapamatoval konkrétní onemocnění bez toho, aniž by s ním tělo skutečně bojovalo. Tato oslabená verze nebo část patogenu stačí k tomu, aby si organismus začal vytvářet potřebné protilátky. U některých vakcín je ale potřeba více dávek, aby byla zajištěna tvorba protilátek dlouhodobě. Pokud pak lidské tělo daný patogen skutečně napadne, má veškeré znalosti na to, aby ho porazil.

Imunita nechrání jen naočkovaného jednotlivce, ale i osoby zatím neočkované nebo ty, které se z nějakého důvodu naočkovat nemohou. V tomto případě hovoříme o kolektivní imunitě, účinná je ale pouze tehdy, pokud je naočkovaný dostatečný počet lidí.

Očkování nezpůsobuje autismus

I přes veškeré benefity vakcinace existuje také řada zejména negativních mýtů. Velmi častá je představa, že očkování způsobuje u dětí autismus. Pro toto tvrzení ale neexistují žádná vědecká data.

Někteří lidé se také domnívají, že je ve vakcíně obsažený hliník nebo rtuť. Koncentrace hliníku je však minimální a zcela bezpečná, rtuť vakcíny užívané v Česku vůbec neobsahují. Dalším příkladem je, že účinnost vakcín není ve skutečnosti tak vysoká. Pravdou je, že v tuzemsku došlo k úplnému vymizení nebo rapidnímu snížení nemocí, proti kterým se očkuje, například pravých neštovic nebo záškrtu.

Vakcinace je bezesporu důležitá i proti pneumokokům, kteří ohrožují zejména kojence a seniory. Očkováním proti němu je možné předejít závažným onemocněním, jako je zápal plic, zánět mozkových blan nebo sepse. Snižuje se také riziko bolestivého zánětu středouší.

Očkování podle WHO každý rok zachraňuje miliony životů. Nyní máme vakcíny, které předcházejí více než 20 život ohrožujícím nemocem a pomáhají lidem všech věkových kategorií žít delší a zdravější život. Imunizace v současnosti zabrání 2 až 3 milionům úmrtí ročně na nemoci, jako je záškrt, tetanus, černý kašel, chřipka a spalničky.

Imunita získaná očkováním je klíčovou součástí primární zdravotní péče a je také jednou z nejlepších investic do vlastního zdraví. Vakcíny jsou zásadní rovněž pro prevenci a kontrolu propuknutí epidemií infekčních chorob, podporují globální zdravotní bezpečnost a jsou i zásadním nástrojem v boji proti antimikrobiální rezistenci.