Bavorský premiér Markus Söder, jehož spolková země po druhé světové válce nad vysídlenými sudetskými Němci převzala záštitu, to v projevu označil za důležitý symbol toho, že Češi a Němci již nejsou nepřátelé. Zdroj: ČTK
Na sudetoněmeckém sjezdu, který se letos koná v bavorském Hofu, poprvé zazněla česká hymna. Bavorský premiér Markus Söder, jehož spolková země po druhé světové válce nad vysídlenými sudetskými Němci převzala záštitu, to v nedělním projevu označil za důležitý symbol toho, že Češi a Němci již nejsou nepřátelé. Řekl rovněž, že v červenci navštíví Prahu a že sudetští Němci si zaslouží Nobelovu cenu za mír. Také nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt zahrání české hymny, kterou návštěvníci sjezdu uctili vstoje, označil za znamení vzájemného přátelství.
„Zahrát českou hymnu byl důležitý signál toho, že už nejsme nepřátelé, že jsme přátelé a partneři,“ řekl v projevu Söder. „Nezapomínáme, co bylo, ale chceme novou a lepší budoucnost. Cestu k ní hledáme společně,“ dodal.
Hymna, kterou zahrála dechovka kapelníka Rolanda Hammerschmieda, zazněla před vystoupením českého poslance a někdejšího vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL). Bělobrádek v projevu sudetským Němcům vyřídil pozdravy od některých členů české vlády a ujistil je o pokračování intenzivní spolupráce Česka a Německa.
Söder v projevu zdůraznil potřebu spolupráce evropských národů, Čechů a Němců nevyjímaje. „Jsme ve středu Evropy, v srdci tohoto báječného kontinentu, proto je naším úkolem ho rozvíjet společně,“ řekl. „Nejen se sudetskými Němci, ale i s našimi přáteli a partnery z Česka. V červenci proto pojedu do Prahy,“ uvedl bez konkrétního termínu.
Sudetští Němci podle Södera sehráli klíčovou roli v rozvoji Bavorska. „Bavorsko bylo po druhé světové válce chudým německým domem. Odkud tedy přišla naše prosperita?“ položil si otázku, na kterou odpověděl, že zásluhu na tom mají právě sudetští Němci. Poznamenal, že sudetští Němci se po vysídlení setkávali v Německu jako běženci s ústrky či nedůvěrou. „Museli jste se prosadit těžkou prací. Neměli jste nic než čest a vzpomínky,“ uvedl.
„Přispěli jste k rozvoji Bavorska a Evropy. Sudetoněmecké hnutí si proto zaslouží Nobelovu cenu za mír,“ řekl Söder.
Söder kritizoval spolkovou vládu
Posselt, který je šéfem Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) hájícího zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků, se v projevu zaměřil na mírové poslání sudetských Němců. Podle něj jsou k tomu vázáni vlastními historickými zkušenostmi.
„Svoboda je pro nás elixír života, jsme hnutím svobody,“ řekl. Stejně jako v předchozích letech varoval i letos před nasloucháním populistům, nacionalistům a těm, kteří chtějí zachovat status quo. „Chtějí bránit setkávání a kdo se nechce setkávat, ten není otevřen porozumění. Nacionalisté a populisté chtějí jen konzervovat strach. Strach, nenávist, odmítání,“ řekl a dodal, že obranou a cestou vpřed je jen dialog, což neznamená dva monology. Mottem letošního sjezdu, který je v pořadí 72., je Dialog překonává hranice.
Söder svůj projev využil i k výtkám na adresu spolkové vlády sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze a ke kritice někdejšího sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera. Schröder je nyní pod tlakem vlastní strany, aby kvůli úzkým a kontroverzním vazbám na ruského prezidenta Vladimira Putina a ruské státní podniky od sociálních demokratů odešel. Podle Södera považoval Schröder sudetské Němce za zpátečnické, přitom je to on, kdo zůstává v minulosti.
Schröder v roce 2005 na návštěvě Prahy prohlásil, že tehdejší bavorský premiér Edmund Stoiber není žádným významným německým politikem. Stoiber, který je jako Söder členem Křesťansko-sociální unie (CSU), totiž krátce předtím na sudetoněmeckém sjezdu označil dekrety bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše, které umožnily vysídlení Němců z pohraničí, za otevřenou ránu Evropy. Sudetští Němci tehdy Schröderovo vyjádření považovali za vysmívání se jejich historii.
Česká vláda považuje dekrety za právně vyhaslé. Někteří kritici možného odvolání dekretů se obávají, že by to otevřelo cestu k nárokům sudetských Němců na jejich vyvlastněné majetky. Sudetoněmecké krajanské sdružení již ale ze svých stanov takový záměr vyškrtlo.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků při tom přišlo o život 15 tisíc až 30 tisíc Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 tisíc až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.
