Takhle Měsíc ještě nikdo neviděl. Kráter pojmenovali po zesnulé manželce, astronauti brečeli
Astronauti mise Artemis II v noci z pondělí na úterý překonali rekord. Dostali se vůbec nejdál od planety Země v historii lidstva. Při obletu Měsíce na několik desítek minut ztratili spojení se Zemí a mohli si detailně prohlédnout jeho odvrácenou stranu, dali také jméno dosud neoznačenému kráteru. Pojmenování provázely emotivní okamžiky, které v pořadu Nový den popsal reportér CNN Prima NEWS Petr Holman, který vesmírnou misi dlouhodobě sleduje.
Rekord vzdálenosti člověka od jeho domovské planety překonala čtveřice astronautů z mise Artemis II na palubě vesmírné lodi Orion v pondělí. Pokořili tak vzdálenost 400 171 kilometrů od naší planety, kterou jako předchozí rekord nastavila posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Během přeletu okolo Měsíce navíc ztratili asi na 40 minut spojení se Zemí.
ČTĚTE TAKÉ: Raketa větší než Petřín i ohlušující rachot. Čech byl u startu mise Artemis II, popsal detaily
„Probíhalo to v časovém rozmezí přibližně mezi devátou hodinou večer a jednou ráno. Posádka vyrovnala předchozí rekord Apolla 13 a pokračovala v cestě ještě dál. (Rekord) vylepšila o několik tisíc kilometrů,“ uvedl reportér CNN Prima NEWS v pořadu Nový den. Astronauti překonali vzdálenost 406 tisíc kilometrů od Země a Měsíc tak z jeho odvrácené strany měli jako na dlani.
Apollo 13 totiž Měsíc pozorovalo z výšky pouze asi 100 kilometrů. „Koukali na Měsíc z velké dálky. Prý to bylo jako basketbalový míč,“ popsal redaktor asi šest tisíc kilometrů velkou vzdálenost, z jaké Christina Kochová, Victor Glover, Reid Wiseman a Jeremy Hansen na odvrácenou stranu viděli.
Astronauti se neubránili slzám
Kromě pořizování snímků méně probádané strany naší přirozené družice posádka během přeletu sbírala důležitá vědecká data. Požádala také o povolení pojmenovat dva dosud bezejmenné krátery. „Byla to emotivní záležitost. Jeden z nich pojmenovali po manželce šéfa mise Reida Wisemana, která zemřela v roce 2020 na rakovinu,“ vysvětlil reportér s tím, že se okamžik neobešel bez slz a skupinového objetí. Kráter by se tak měl jmenovat Carroll. Druhý by měl nést název Integrity podle návratové kabiny, kterou astronauti doletí zpět k Zemi.
Loď Orion s posádkou by se měla na zemský povrch vrátit v sobotu. Astronauti ověřují techniku pro pozdější přistání lidské posádky na povrchu Měsíce. Plánuje se, že by k němu mohlo dojít v roce 2028.
Mise je zcela bezprecedentní, míní experti
Expert na astronautiku a výzkum vesmíru Jan Kolář považuje misi Artemis II za bezprecedentní. Sice podle něj trvalo poměrně dlouho, než se lidé do vesmíru vrátili, i přes více než půl století dlouhou přestávku ale podle něj jde o pozitivní zprávu. „Je pro lidstvo dobrý signál do budoucna, že může překonávat tyhle překážky a že rozhodně není pravdou, že by člověk zůstal trvale jenom na měsíci. Je to výzva budoucnosti, která by měla být uchycena,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS Kolář.
Podívejte se na celý rozhovor s experty Janem Kolářem a Janem Spratkem o misi Artemis II ve videu níže:
Překonání rekordu vzdálenosti od Země je klíčové i podle Jana Spratka ze Vzdělávací kanceláře Evropské kosmické agentury. „Otestovali jsme úplně nové technologie. Je opravdu potřeba říct, že letíme úplně v nové kosmické lodi, letíme tam extrémně levněji, rozhodně extrémně bezpečněji a je to milník i v tom, že tam posíláme čtyři lidi, nikoliv tři jako během mise Apollo,“ popsal Spratek posun, kterým mise do vesmíru prošla.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Země očima astronautů z Artemis II. NASA zveřejnila dechberoucí snímky
