Takhle Měsíc ještě nikdo neviděl. Kráter pojmenovali po zesnulé manželce, astronauti brečeli
Astronauti mise Artemis II v noci z pondělí na úterý překonali rekord. Dostali se vůbec nejdál od planety Země v historii lidstva. Při obletu Měsíce na několik desítek minut ztratili spojení se Zemí a mohli si detailně prohlédnout jeho odvrácenou stranu, dali také jméno dosud neoznačenému kráteru. Pojmenování provázely emotivní okamžiky, které v pořadu Nový den popsal reportér CNN Prima NEWS Petr Holman, který vesmírnou misi dlouhodobě sleduje.
Rekord vzdálenosti člověka od jeho domovské planety překonala čtveřice astronautů z mise Artemis II na palubě vesmírné lodi Orion v pondělí. Pokořili tak vzdálenost 400 171 kilometrů od naší planety, kterou jako předchozí rekord nastavila posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Během přeletu okolo Měsíce navíc ztratili asi na 40 minut spojení se Zemí.
ČTĚTE TAKÉ: Raketa větší než Petřín i ohlušující rachot. Čech byl u startu mise Artemis II, popsal detaily
„Probíhalo to v časovém rozmezí přibližně mezi devátou hodinou večer a jednou ráno. Posádka vyrovnala předchozí rekord Apolla 13 a pokračovala v cestě ještě dál. (Rekord) vylepšila o několik tisíc kilometrů,“ uvedl reportér CNN Prima NEWS v pořadu Nový den. Astronauti překonali vzdálenost 406 tisíc kilometrů od Země a Měsíc tak z jeho odvrácené strany měli jako na dlani.
Apollo 13 totiž Měsíc pozorovalo z výšky pouze asi 100 kilometrů. „Koukali na Měsíc z velké dálky. Prý to bylo jako basketbalový míč,“ popsal redaktor asi šest tisíc kilometrů velkou vzdálenost, z jaké Christina Kochová, Victor Glover, Reid Wiseman a Jeremy Hansen na odvrácenou stranu viděli.
Astronauti se neubránili slzám
Kromě pořizování snímků méně probádané strany naší přirozené družice posádka během přeletu sbírala důležitá vědecká data. Požádala také o povolení pojmenovat dva dosud bezejmenné krátery. „Byla to emotivní záležitost. Jeden z nich pojmenovali po manželce šéfa mise Reida Wisemana, která zemřela v roce 2020 na rakovinu,“ vysvětlil reportér s tím, že se okamžik neobešel bez slz a skupinového objetí. Kráter by se tak měl jmenovat Carroll. Druhý by měl nést název Integrity podle návratové kabiny, kterou astronauti doletí zpět k Zemi.
Loď Orion s posádkou by se měla na zemský povrch vrátit v sobotu. Astronauti ověřují techniku pro pozdější přistání lidské posádky na povrchu Měsíce. Plánuje se, že by k němu mohlo dojít v roce 2028.
Mise je zcela bezprecedentní, míní experti
Expert na astronautiku a výzkum vesmíru Jan Kolář považuje misi Artemis II za bezprecedentní. Sice trvalo poměrně dlouho, než se lidé do vesmíru vrátili, i přes více než půl století dlouhou přestávku ale hovoří o pozitivní zprávě. „Je pro lidstvo dobrý signál do budoucna, že může překonávat tyhle překážky a že rozhodně není pravdou, že by člověk zůstal trvale jenom na měsíci. Je to výzva k budoucnosti,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS Kolář.
Podívejte se na celý rozhovor s experty Janem Kolářem a Janem Spratkem o misi Artemis II ve videu níže:
Překonání rekordu vzdálenosti od Země je klíčové i podle Jana Spratka ze Vzdělávací kanceláře Evropské kosmické agentury. „Otestovali jsme úplně nové technologie. Je opravdu potřeba říct, že letíme úplně v nové kosmické lodi, letíme tam extrémně levněji, rozhodně extrémně bezpečněji a je to milník i v tom, že tam posíláme čtyři lidi, nikoliv tři jako během mise Apollo,“ popsal Spratek posun, kterým mise do vesmíru prošla.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Země očima astronautů z Artemis II. NASA zveřejnila dechberoucí snímky