tání ledovců

Objem mořského ledu na Antarktidě se propadl na historické minimum. Podle vědců oproti obvyklým zářijovým hodnotám schází v oblasti 1,5 milionu kilometrů čtverečních mořského ledu. Kvůli úbytku ledové plochy umírají na Antarktidě tisíce tučňáků. Informoval o tom list Daily Telegraph.

Vědci na základě zadání britské vlády sestavili studii, ze které vyplývá, že se Antarktida může kvůli globálnímu oteplování v budoucnu stát „radiátorem planety“. Kvůli rostoucím teplotám kontinent údajně ztrácí schopnost planetu ochlazovat, ale naopak ji v budoucnu může ještě oteplit, uvádí Sky News.

Nezvykle teplá první polovina roku, ohřáté oceány, mizející mořský led na Antarktidě a rekordní množství oxidu uhličitého v atmosféře – to jsou podle vědců čtyři hlavní alarmující faktory, které ukazují, že planeta se otepluje rychleji, než se čekalo. Americká CNN s odkazem na experty přes klima informovala, že lidstvo čeká pět nejteplejších let v historii.

Americká CNN upozornila na další projevy globálního oteplování ve světě – asijské státy hlásí rekordní vedra, teploty přesahují i hranici 45 stupňů Celsia. Vědci mezitím publikovali novou studii, ze které vyplývá, že kvůli oteplování planety už za pár let nebude na Arktidě v létě k vidění mořský led.

Kde ještě před lety byla jezera, jsou dnes vyprahlé jámy. Lidé pokračují v devastaci pralesů, globální oteplování zase způsobuje překotné tání masivních ledovců. Jak se během několika málo let dokázala proměnit Země, dokumentují nově zveřejněné snímky americké agentury NASA. Ne všude se naštěstí krajina za posledních pár let měnila k horšímu.

Hladiny světových oceánů se od roku 1880 v průměru zvedly o 23 centimetrů. Faktory jako tání ledovců, rozpouštění ledových příkrovů a globální oteplování způsobily, že je v současné době tempo růstu hladin oceánů zhruba 3,2 milimetru za rok. Jak proti tomu bojovat? A které státy by bez včasné reakce mohly brzy zmizet z mapy?