Klimatičtí aktivisté poškodili slavnou fontánu v Římě
Americká CNN upozornila na další projevy globálního oteplování ve světě – asijské státy hlásí rekordní vedra, teploty přesahují i hranici 45 stupňů Celsia. Vědci mezitím publikovali novou studii, ze které vyplývá, že kvůli oteplování planety už za pár let nebude na Arktidě v létě k vidění mořský led.
Že k Arktidě neodmyslitelně patří sníh a led? To možná už brzy nebude pravda. Nová vědecká studie dospěla k názoru, že tání ledů v oblasti postupuje mnohem rychleji, než se čekalo. Z nejnovějších propočtů vyplývá, že na Arktidě už možná po roce 2030 nebude v teplejších měsících žádný mořský led. Týkat by se to mělo hlavně září.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: New York se rekordním tempem potápí. K hlubinám ho táhne přes milion robustních budov
Výzkumníci analyzovali satelitní snímky a nejrůznější klimatické modely z posledních čtyřiceti let. Všimli si, že ráz arktického moře se výrazně proměňuje. Podle nich je na vině oteplování planety, které způsobuje člověk.
Prý i kdyby lidstvo začalo dramaticky snižovat emise, arktické moře bude v létě bez ledu nejpozději po roce 2050.
„Překvapilo nás, že v létě bude Arktida bez ledu nezávisle na našem úsilí snižovat emise. To se nečekalo,“ sdělila pro CNN Seung-Ki Minová, přední autorka studie z Jižní Koreje.
Arktické ledy se formují v zimě a v létě pomalu odtávají, nejméně ledu je v oblasti většinou v září. Následně se cyklus opakuje. Když ale v létě mořský led úplně zmizí, následné formování krusty bude podle expertů mnohem pomalejší. Čím tepleji na planetě bude, tím déle bude Arktida před příchodem zimy bez mořského ledu.
Asie se rozpouští
Zatímco světlo světa spatřila další klimatická studie, v Asii pociťují globální oteplování na vlastní kůži. Hned několik států tam v posledních dnech zaznamenalo historické teplotní rekordy.
V Hanoji bojují s vedrem. Zdroj: CNN
V Hanoji bojují s vedrem. Zdroj: CNN
V Thajsku na teploměru spatřili hodnotu 45,4 stupně Celsia, v Laosu 43,5 stupně Celsia a ve Vietnamu 44,2 stupně Celsia, upozornila CNN. Negativní projevy vlny veder ještě umocňuje vysoká vlhkost vzduchu, která místním komplikuje život.
„Když je okolní vlhkost velmi vysoká, tělo se stále potí a uvolňuje vlhkost, aby se ochladilo. Pot se ale neodpařuje, a nakonec to tedy vede k silné dehydrataci. V akutních případech až k úpalu nebo úmrtí,“ sdělila pro CNN Mariam Zachariahová z Imperial College v Londýně, výzkumná pracovnice zabývající se extrémními událostmi připisovanými změnám klimatu.
Lidé v Asii se snaží s horkem bojovat různě. Někteří si upravují pracovní dobu, jiní se snaží vymýšlet inovativní způsoby, jak ochladit nejen sebe, ale i techniku, kterou potřebují k práci.
„Aby ustál denní vedro, vybavil se kloboukem, mokrými kapesníky a několika lahvemi s vodou,“ popsala CNN chování jednoho muže z vietnamské Hanoje. Slunečníkem pak nekryje pouze sám sebe, ale také svůj telefon. Kdyby se přehřál, mohlo by to ohrozit jeho živobytí. Pracuje totiž jako řidič.
„Kdybych dostal úpal, musel bych práci přerušit a léčit se. Ale to si nemohu dovolit,“ sdělil CNN.
