Vědce děsí tání Thwaitesova ledovce, jemuž se přezdívá ledovec Soudného dne. Jeho zhroucení by pro lidstvo znamenalo katastrofu v podobě významného zvýšení mořské hladiny o několik metrů. Vědci zjistili, že proces tání odstartoval extrémní jev El Niño ve 40. letech minulého století. Z nejnovější studie zveřejněné v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences vyplývá, že jakmile tání ledovce začne, je velmi obtížné ho zvrátit.
Antarktický obr je se svými 120 kilometry nejširším ledovcem na světě, přičemž jeho pánev zabírá zhruba dvaapůlkrát větší rozlohu než Česká republika, vyplývá z dat International Thwaites Glacier Collaboration. Přízvisko Soudného dne si vysloužil kvůli svému potenciálu způsobit katastrofické zvýšení hladiny oceánů, napsala dříve stanice CNN. Již v současné době jde na jeho vrub každoroční růst hladiny oceánu o zhruba čtyři procenta objemu. Pokud by nastal jeho kolaps, mohl by zapříčinit vzedmutí hladiny oceánů až o 70 centimetrů. To by zároveň vedlo k významným změnám u dalších přilehlých ledovců, hladina by v konečném důsledku mohla stoupnout až o tři metry.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Blíží se katastrofa v Amazonii. Plíce planety zkolabují už za 26 let, varují vědci
Vědci pozorují rychlé tání ledovce již po desetiletí, satelitní snímky jim však poskytovaly informace pouze o omezeném časovém období. Expertům kvůli tomu chyběla data o počátku nejnovějšího procesu tání a jeho okolnostech. Odborníci ve studii monitorující současný ústup Thwaitesova ledovce a nedalekého ledovce Pine Island studovali sedimenty a došli k novým závěrům.
Děsivá předpověď vědců. Oceánské proudy kolabují, Evropě hrozí ochlazení o 30 stupňů, píše CNN
Vědci bijí na poplach. Již léta se domnívali, že zcela zásadní systém oceánských proudů zpomaluje, podle jejich nového zjištění ale dokonce již kolabuje, informuje americká CNN. Pokud by se tak skutečně stalo, mělo by to nedozírné důsledky na klima na Zemi. Teploty v Evropě by se podle odhadů vědců mohly během sta let propadnout až o 30 stupňů Celsia, zatímco jinde by měly rapidně stoupnout.
Proces tání podle nich odstartoval výjimečně silný atmosférický jev El Niño ve 40. letech 20. století, ledovec se přitom od té doby nedokázal obnovit. „To může od té doby odrážet rostoucí převahu antropogenních vlivů. Ovšem vyplývá z toho, že vedle změn lokálního charakteru, atmosférického a oceánského proudění šlo také o změny velkého rozsahu,“ píše se v závěru studie o možné roli lidského vlivu na klima. Dalším podstatným zjištěním je podobnost s táním ledovce Pine Island, uvedla pro CNN jedna z autorek studie Julie Wellnerová.
Závěry jsou znepokojivé. Naznačují, že jakmile velké změny nastanou, je velmi obtížné je zastavit, doplnil James Smith, další z autorů. „Když se dá ledový příkrov do pohybu, může to pokračovat po desetiletí. I když se situace nezhorší,“ vysvětlil. Zatímco k podobnému tání ledu docházelo již v minulosti, masa ledu se následně vzpamatovala a dorostla. Studované ledovce však podle Smithe „nevykazují žádné známky zlepšení, což pravděpodobně odráží narůstající vliv klimatických změn způsobených člověkem“.
„Lidé mění klima a tato studie ukazuje, že malé nepřetržité změny mohou vést ke skokovým změnám ve stavu ledovců,“ doplnil pro CNN fyzik Martin Truffer. „I když oteplování přestane, nemusí to ukončit ústup ledovce,“ doplnila Wellnerová.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Klimatická katastrofa je před námi, hájí Gregorová Green Deal. Králíček ji poslal do Číny
