Foto: Profimedia.cz
Ilustrační snímek
Hladiny světových oceánů se od roku 1880 v průměru zvedly o 23 centimetrů. Faktory jako tání ledovců, rozpouštění ledových příkrovů a globální oteplování způsobily, že je v současné době tempo růstu hladin oceánů zhruba 3,2 milimetru za rok. Jak proti tomu bojovat? A které státy by bez včasné reakce mohly brzy zmizet z mapy?
Z historie se člověk učí. K tomuto závěru dospěli vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír, kteří v srpnu publikovali studii o růstu hladin oceánů založenou na historických datech. Na základě matematických propočtů, dějinných pramenů a satelitních snímků se jim podařilo zrekonstruovat, jak rychle úrovně hladiny oceánů stoupaly v minulém století. „Jak bychom mohli věřit budoucím propočtům o stoupání oceánů, aniž bychom pochopili změny, které se staly v minulosti?“ okomentoval studii její vedoucí Thomas Frederikse.
Z expertizy vyplývá, že po přelomu milénia stoupá úroveň moří mnohem dynamičtěji než dříve. Mezi lety 1900 a 2018 vzrostly hladiny oceánů každý rok průměrně o 1,6 milimetru. Jenže z výpočtů posledních let je patrné, že nyní už se zvyšují o 3,2 milimetru za rok.
Proč? Může za to vědecky podložený i konspiračními mýty opředený proces globálního oteplování, který doprovází dva hlavní konkrétní projevy:
- Více lidí, více aut, letadel, lodí, továren a elektráren. Kvůli růstu populace se zvětšuje objem skleníkových plynů (převážně CO2) v atmosféře. A jsou to právě světové oceány, které v drtivé většině pohlcují teplo z těchto plynů. Voda v oceánech se proto ohřívá, rozpíná, a tím pádem se pozvolna vylévá na pevninu.
- Tání ledovců a ledových příkrovů. Po léta pravidelný proces, kdy v létě odtálo to, co v zimě nasněžilo, se během posledních let rozpadá. Cyklus se rozhodil a horské ledovce se rozpouští rekordním tempem. Z ledové masy v Grónsku odteklo jen za minulý rok do oceánu 280 miliard tun roztátého ledu. A voda nemá logicky kam jinam uniknout než na pevninu. Svou roli hraje také eroze.
A to ještě může lidstvo děkovat přehradám, které nepouští do oceánů z řek a moří takové penzum vody. Na světě je asi 58 tisíc velkých přehrad, bez těchto zátarasů by hladina oceánů podle BBC stoupala ročně o 12 procent výše než za stávajících podmínek.
Jak s živlem bojovat?
Vzhledem k tomu, že většina světových metropolí leží u pobřeží, bude růst hladiny oceánů do třiceti let ohrožovat bydliště zhruba 800 milionů lidí. Vyplývá to ze studie skupiny C40, která sdružuje města bojující s klimatickými změnami. Třináct procent světové populace podle ní žije ve výšce méně než deset metrů nad mořem.
Obyvatelé ohrožených oblastí tak někde budují ochranné valy, které je před vodou mají chránit. Některé státy, zejména ostrovní (například Marshallovy ostrovy), už se naopak připravují na řízenou evakuaci. Podle National Geographic může být řešením také odklonění dopravních tepen od pobřeží, případně vysázení hradby z keřů mangrovy, které pohlcují vodu.
Ledovce a příkrovy úplně roztají zřejmě až za několik století, pokud by se tak ale stalo nyní, hladina oceánů by vzrostla o 65 metrů. To by znamenalo, že by některé státy, jako Florida nebo Bangladéš, úplně zmizely pod vodou. Bez přičinění lidstva se za sto let může valit slaná mořská voda například ulicemi New Yorku, Šanghaje, Kalkaty nebo Tokia.
K tématu
Ekologie
I když zastavíme globální oteplování, grónské ledovce budou tát dál, varují vědci
- 15. srpna 2020
Lifestyle
Dopady koronaviru budou v ledovcích zapsány až tisíce let
- 13. května 2020
