Tomáš Garrigue Masaryk

Protektorátní policie a gestapo zatkly při pražské demonstraci z 28. října 1939 zhruba 400 protestujících. Stejné množství demonstrantů bylo zadrženo i 28. října 1989, pouta však nasazovala Veřejná bezpečnost a StB. Jak se slavil či neslavil 28. říjen v roce 1918, 1939, 1948, 1952, 1968, 1969, 1988 a 1989? Nahlédli jsme do dobového tisku.

Odcházení amerického prezidenta Joea Bidena provázejí spekulace o jeho mentálním zdraví, neboť se americká hlava státu ve svém funkčním období hned několikrát nedokázala vyhnout prazvláštním faux pas. Není však jediným vrcholným politikem, který stál v čele státu, ačkoliv se o jeho špatném mentálním stavu přinejmenším nahlas hovořilo. Třeba německý prezident Paul von Hindenburg sice dokázal držet na uzdě pozdějšího diktátora Adolfa Hitlera, ale ke konci svého života si jej pletl s posledním německým císařem Vilémem II. A problémy měl ke konci života i Tomáš Garrigue Masaryk.

Konec světové války přinesl vznik Československé republiky a znamenal i ukončení činnosti rakouské Společnosti Červeného kříže. Majetek spolků Červeného kříže na území Čech, Moravy a Slovenska zajistil stát. Činnost Červeného kříže však měla a musela pokračovat – špatná zdravotní a sociální situace vyvolaná válkou, na Slovensku navíc spojená s předválečným zanedbáváním těchto potřeb, volala po řešení.

Někomu to možná přijde morbidní, ale rozmáhá se specifický druh turistiky – hřbitovní. Lidé cestují za místy posledního odpočinku, kde jsou pohřbeny slavné osobnosti. Kde to má specifické kouzlo. Kde lze na chvíli zapomenout na každodenní starosti. Nebo i tam, kde už žádné hroby nejsou, protože jsme se k místu posledního odpočinku předků zachovali hanebně. Jaké české hřbitovy jsou nejzajímavější? Jaké příběhy se skrývají za tím vůbec největším na pražských Olšanech? Pro CNN Prima NEWS vypráví spisovatel Josef Pepson Snětivý, který se jako píšící cestovatel dlouhodobě věnuje i hřbitovům.

Izrael nemá od útoku Hamásu moc věrnějších spojenců, než je Česko. Ani vyloženě antisemitské projevy tu teď nejsou zdaleka tak časté jako v mnohých západních zemích. Vzhledem k tomu, jak jsme se právě my dříve dokázali chovat k Židům, je to vlastně docela překvapivé. Kde se to v nás bere? A kdy jsme v antisemitismu naopak hráli první ligu? Kdy s ním koketoval dokonce i TGM? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to popisuje historik Michal Frankl z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR.

Silvestrovské oslavy před 100 lety označila pražská i brněnská policie za „klidnější než jiné roky“. Zaznamenány byly pouze hospodské rvačky, a to bez obětí na životech. Prezident T. G. Masaryk úřadoval i na Silvestra, naplno se pracovalo také v továrnách. Připomeňme si pondělí 31. prosince 1923.

Jen málokteré téma spojuje české politiky napříč dobou a názorovým spektrem jako Izrael. Česko tradičně patří mezi jednu z nejvíce proizraelských zemí na světě. Základy tohoto fenoménu začal budovat již Tomáš Garrigue Masaryk v době, kdy židovský stát ještě ani neexistoval. Na TGM navázal jeho syn Jan Masaryk z postu ministra zahraničí. Po čtyřiceti letech komunistické totality výborné česko-izraelské vztahy znovu obnovil Václav Havel, což poté ctili také ostatní čeští prezidenti. Izrael se může na Česko očividně spolehnout i nyní – během těžkých časů války s radikálním palestinským hnutím Hamás.

Oslavili jsme svátek svobody, přičemž jsme měli vzácnou příležitost porovnat myšlení a názory hned tří prezidentů. Dvou bývalých a jednoho současného. Bohužel ten jediný, který by nám nejspíše řekl něco zajímavého, už není mezi námi. Co nám tohle říká o kvalitě naší demokracie?

Martu Kubišovou výrok Andreje Babiše, který v pořadu Partie Terezie Tománkové označil za absurdní, že státní vyznamenání přijali chartisté z rukou prezidenta Petra Pavla, jehož označil za bývalého komunistického rozvědčíka, pobavil. Pro CNN Prima NEWS promluvila nejen o tom, co si o jeho slovech myslí, ale i jak si slavnostní ceremoniál užila.

Kritiku a posměch si vysloužila slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová. V textu gratulačního dopisu ke 105. výročí vzniku Československa svému českému protějšku Martinu Baxovi udělala několik chyb, které později podle mnohých Slováků vysvětlovala velmi neobratně.

Prezident Petr Pavel nenaváže na vánoční poselství svého předchůdce ve funkci Miloše Zemana. Současná hlava státu s projevem vystoupí na Nový rok, jako to činili prezidenti ČR Václav Havel a Václav Klaus. Prezidentská kancelář to potvrdila webu Seznam Zprávy.