Kde a jak se vzal člověk? V Pavilonu Anthropos Brno potkáte mamuta v životní velikosti i pradávné předky
Co měli společného přední český badatel profesor Karel Absolon, první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk a obuvnický král Tomáš Baťa? Kromě zaujetí pro věc to jistě byla i touha po vědění. Ta se v jejich případě spojila v projektu, o který se tito tři muži zasadili a který dodnes mnohým z nás pomáhá pochopit původ člověka a jeho cestu dějinami. To, co na něj navázalo, najdete v Moravském zemském muzeu v Brně v pavilonu Anthropos, který představuje nejstarší dějiny osídlení Moravy i celé Evropy způsobem, který by zaujal i Horáčka s Pažoutem.
Jednoduše řečeno – tady se zabaví celá rodina. A jedno je jisté, pokud vás doteď nezajímalo, jak a z čeho se vyvinul moderní člověk, tady vás to přinejmenším na chvíli zajímat bude. Račte vstoupit do časů, kdy člověk neznal mobily, ba ani elektřinu či střechu nad hlavou. Na počátku věků se mohl spoléhat výhradně na vlastní síly a dary přírody.
Anthropos aneb Jak jsme se tu vzali?
Mohli bychom podrobně rozebrat, že v pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea se setkávají nejnovější poznatky odborníků z oblasti archeologie, antropologie, genetiky a dalších oborů, ale raději se pojďme konkrétně zaměřit na to, co se tu návštěvníkům nabízí. A jak jsme se mohli přesvědčit i v pozvánce v pořadu Prima Česko, není toho málo!
Co zaujme na první pohled, je jistě model mamutů v životní velikosti – z bezprostřední blízkosti si lze prohlédnout dospělé zvíře i mládě. Jsou součástí stálé výstavy s názvem O původu člověka a vzniku kultury. „Je tvořena třemi základními celky: Morava lovců a sběračů, Nejstarší umění Evropy, Paleolitické technologie. Expozice díky moderní audiovizuální technice přináší interaktivní prezentace a je obohacena řadou dioramat a rekonstrukcí prostředí i života paleolitických lovců a sběračů,“ píše se na webu pavilonu.
Aktuálně je tu k vidění také výstava nesoucí jméno Když Brnem táhli mamuti – Galerie Zdeňka Buriana, ta přináší návštěvníkům možnost prohlédnout si zhruba 60–70 obrazů věnovaných evoluci člověka, scénických obrazů a těch, které zobrazují čtvrtohorní faunu. A oproti dřívějším příležitostem vidět díla Zdeňka Buriana v Moravském zemském muzeu jsou novinkou trojrozměrné exponáty či originál předlohy pro leckoho možná znepokojivého rituálního předmětu – lidské hlavy s názvem Tsansa.
Čtěte také
Mimochodem, expozice byla otevřena na Den dětí, což není náhoda. Nejednou totiž světový archeologický nebo paleontologický objev učinilo dítě. „Byla to pětiletá María, která jako vůbec první uviděla do té doby neznámé pravěké malby v jeskyni Altamira. O prázdninách v roce 2008 našel devítiletý Matthew Berger, syn paleoantropologa Lee Bergera, při výzkumu v jeskyni Malapa nedaleko Johannesburgu v Jihoafrické republice první kosterní pozůstatky dříve neznámého druhu podobného lidoopům,“ vysvětluje antropoložka Eva Vaníčková na webu Moravského zemského muzea, kde se také uvádí, že výstava je díky videoprůvodci zpřístupněna i sluchově postiženým a neslyšícím. Mnozí pak uvítají i fakt, že na vybrané exponáty si lze sáhnout.
Třetí výstavou, kterou v pavilonu Anthropos lze zhlédnout, jsou Objevy muzejních archeologů – deset let společné práce. „V rámci sedmi zastavení jsou představovány dílčí lokality a nálezy z oblasti Moravy od jejich objevu přes odborné zpracování až po jejich zasazení do dobového kontextu. Současně je takto představena různorodost ve způsobech získávání nových archeologických poznatků, pestrost výzkumů i nutnost spolupráce s veřejností, která významnou měrou přispívá k záchraně naší společné minulosti. Výstava pokrývá časový úsek od mladší fáze starší doby kamenné (paleolitu) až po vrcholný středověk,“ uvádějí tvůrci na webových stránkách pavilonu, který byl nominován na mezinárodní cenu Luigi Micheletti Award.
Komu vděčíme za Anthropos?
Tradice dnešního Pavilonu Anthropos sahá do dob první republiky. Právě tehdy se přednímu českému badateli profesoru Karlu Absolonovi podařilo ve speciálním pavilonu „Člověk a jeho rod“ nashromáždit významný počet nálezů z nejranějších období lidských dějin. Výstava, kterou tehdy uspořádal za podpory prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a podnikatele Tomáše Bati, nesla název Anthropos. Během II. světové války však zanikla.
V poválečném čase na ni ovšem navázal antropolog profesor Jan Jelínek, stavba nového pavilonu byla dokončena v roce 1962 a rekonstrukce byla zahájena o 41 let později. V roce 2006 byl pak pavilon zpřístupněn veřejnosti v podobě, v jaké ho známe dnes. Jeho součástí je také kavárna a muzejní prodejna. Pro veřejnost je otevřeno od středy do neděle.
ČTĚTE TAKÉ: Na longboardu si jede pro nový světový rekord. Balancuji mezi svobodou a rizikem, říká Gomola.
