Žijeme o 30 let déle a vyrostli jsme o 13 cm. Co se změnilo od založení republiky
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Rozdíly oproti roku 1918: Šance na dožití vzrostla o desítky let.
Češi jsou dnes v průměru o 13 centimetrů vyšší.
Spotřeba piva na osobu stoupla na 242 půllitrů.
Kolik hospod v Praze funguje od roku 1918 dodnes?
Pouhých 47 let, taková byla šance na dožití pro muže narozeného po vzniku Československa v roce 1918. Střední délku života tehdejší ženy statistikové stanovili na 50 let. Chlapec narozený v roce 2026 má vyhlídku na 78 let a žena na 83 let. Co vše se v republice změnilo 108 let od jejího vyhlášení z 28. října 1918?
Průměrný osmnáctiletý Čech v roce 1918 měřil 168 centimetrů, dívka 156. Za 108 let jsme notně povyrostli, výška osmnáctiletých chlapců činí 181 a dívek 168 centimetrů. Nově založené Československo zabíralo úctyhodnou rozlohu 140 446 km², nynější Česká republika se s výměrou 78 866 km² smrskla skoro na polovinu. Nejvýchodnější železniční stanicí Československa tehdy bývala Jasiňa na Podkarpatské Rusi (dnes Ukrajina), od Prahy vzdálená 1 046 kilometrů.
ČTĚTE TAKÉ: Vezmem kladiva a dovedeme bíti. Češi v roce 1956 nabádali Sověty k drsnému sražení Maďarů
Jeden z prvních československých zákonů stanovil 10. prosince 1918 podporu v nezaměstnanosti ve výši 0,60 až 6 korun denně. Současná podpora činí průměrně 11 003 korun v Pardubickém kraji a 14 280 korun v Praze. V únoru 1919 mělo více než třináctimilionové Československo 266 800 nezaměstnaných. Téměř jedenáctimilionová Česká republika v září roku 2026 „živila“ 368 377 osob bez práce.
Srovnávat počátky Československa se žhavou současností, to by mohla být nekonečná hra. Reportér CNN Prima NEWS proto porovnal jen několik statistických údajů či dějinných obrazů, které výstižně charakterizují, co se za těch 108 let změnilo.
O polovinu méně zemřelých
Podle Českého statistického úřadu zemřelo v roce 1918 v českých zemích (Čechy, Morava a Slezsko) 227 729 lidí. V roce 2025 zesnulo na stejně velkém území 113 337 obyvatel, tedy o polovinu méně. V roce 1918 se totiž až do 11. listopadu tvrdě válčilo na bojištích první světové války, kde hromadně umírali i Češi v rakousko-uherských uniformách.
Na podzim roku 1918 ale celou Evropu také zasáhla pandemie španělské chřipky, která způsobila smrt desítek milionů lidí. „České země byly chřipkou zasaženy poprvé v říjnu 1918, a zatímco v předcházejících čtyřech letech připadalo na tento měsíc asi 14 tisíc zemřelých, v říjnu 1918 zemřelo 43 tisíc a v listopadu dalších 28 tisíc lidí,“ popisuje řádění španělské chřipky Český statistický úřad.
Zhruba 40 procent zemřelých v roce 2025 usmrtily nemoci oběhové soustavy (přesně 42 218 osob), tedy ateroskleróza, vysoký krevní tlak, infarkt myokardu a další choroby. Druhou nejčastější příčinou byla rakovina, novotvary zahubily 28 373 osob. Na současnou španělskou chřipku čili na covid-19 zemřelo loni „jen“ 353 lidí, ale v roce 2021 zabil covid-19 více než 25 500 obyvatel Česka.
Čtěte také
Masaryk nepil, Pavel alkohol neodmítá
První československý prezident T. G. Masaryk se úřadu hlavy státu ujal po návratu z exilu v sobotu 21. prosince 1918 a coby zapřisáhlý abstinent uspořádal i zdravý lunch. „Připraven čaj, smetana, ovoce, ovocné šťávy a zákusky. Alkoholické nápoje vyloučeny,“ zdůraznily Národní listy. Prezident rád opakoval: „Kořalku jsem nikdy neokusil a od svých padesáti jsem se nedotkl ani piva a vína.“
Prezident Petr Pavel alkohol neodmítá. Po inauguraci v březnu 2023 si s gratulanty připíjel vínem a na rautu se podávaly především luxusní minichlebíčky. Pavel si doma údajně sám vaří boloňské špagety, miluje zelňačku a po výletě na motorce se s oblibou zakousne do hamburgeru a zapije ho pivem. „Když mi bylo asi 18, šel jsem v létě na brigádu do pivovaru, i když jsem byl zarytý abstinent. Od té doby se můj vztah k pivu o něco zlepšil, takže je asi stejný jako k vínu,“ prozradil prezident při debatě s občany Třeboně.
Od hlasitého potlesku k přímé volbě
První prezident Československa se 14. listopadu 1918 volil jen hlasitým potleskem, když předseda Parlamentu Karel Kramář vyzval poslance: „Prosím vás, abyste prvním prezidentem zvolili Tomáše Masaryka.“ Sál propukl v jásot, který stenograf popsal slovy: „Výborně! Sláva. Potlesk.“ Kramář dodal: „Prohlašuji profesora Masaryka jednohlasně zvoleným prezidentem.“
Od té doby se na Hradě vystřídalo dalších jedenáct prezidentů. Zatím naposledy v lednu 2023 prezidenta určila přímá volba a vítěz Petr Pavel získal v druhém a rozhodujícím kole 3 359 301 hlasů (58 procent), zatímco Andreje Babiše volilo 2 399 898 osob (42 procent).
Volební právo měl občan předválečné republiky od jednadvaceti let a poslancem se mohl stát nejdříve ve třiceti. Hlasování bylo povinné, účast však byla zapovězena příslušníkům branně-bezpečnostních sborů. Dnes může na poslance Sněmovny kandidovat už jednadvacetiletý mladík, volí se od osmnácti a k urnám mohou i vojáci z povolání a policisté.
Ze 104 půllitrů piva je jich 242
Zákon z roku 1919 také brojil proti výtržníkům v čase voleb: „V den před volbou a v den volby je zakázáno prodávati, čepovati neb podávati nápoje obsahující alkohol.“ Nyní se pije i během hlasování a při letošních obecních volbách se doslova sťal devětatřicetiletý člen volební komise v kladenské Brjanské ulici, který podle strážníků nadýchal 2,47 promile alkoholu a musel volební komisi opustit.
Průměrný Čechoslovák vypil ve dvacátých letech 4 litry čistého lihu za rok, počítáno i s novorozenci a nemohoucími. Nyní se pije dvojnásobně, spotřeba čistého alkoholu vzrostla v roce 2025 na 9 litrů na osobu. Každý Čechoslovák „vyžahl“ v roce 1921 průměrně 104 půllitrů piva za rok. Loni to bylo 242 půllitrů národního moku na osobu, přesto žijeme déle.
Čtěte také
Život delší, míra vyšší
Pouhých 47 let, taková byla šance na dožití u muže narozeného po vzniku Československa, střední délku života ženy statistikové stanovili na 50 let. Statistiku za rok 1918 ale výrazně ovlivnila válka a španělská chřipka, u mužů šance na dožití klesla v tomto roce až na 40 let. Od roku 1920 se šance na dožití zvýšila na oněch 47 a 50 let, ale je nutno připomenout, že tato čísla výrazně snižovala extrémně vysoká kojenecká úmrtnost.
Průměrný Čech odvedený do první světové války měřil 168 centimetrů, jeho manželka v zázemí pak 156. Za 108 let jsme ale notně povyrostli, výška tuzemských osmnáctiletých chlapců činí 181 a dívek 168 centimetrů. Občan Československa spořádal v roce 1919 téměř sedm kilogramů vepřového ročně a k tomu 70 kilogramů chleba. Maso jednoduše nebylo a stálo velké peníze. „Brněnský masný trh se nezlepšil, včera byl dovezen jediný vepř,“ uvedly Lidové noviny z 29. března 1919. Současník je šestinásobným masožravcem, v roce 2025 snědl 43,3 kilogramu vepřového a k němu 40 kilogramů chleba. Avšak 59 procent obyvatel postihla obezita či nadváha.
Pětkrát menší armáda
Šéfem hlavního štábu Československé armády se po vzniku republiky stal francouzský generál Maurice Pellé, do té doby náčelník francouzské vojenské mise v Československu. Francie patřila k vítězům první světové války, zatímco čeští vojáci v řadách rakousko-uherské armády ji vlastně prohráli. Český rodák a generál Jan Syrový armádu přebral až v roce 1925. Náčelníkem současného generálního štábu Armády České republiky je generálporučík Miroslav Hlaváč ze Stodu na Plzeňsku.
Od listopadu 1918 do konce roku 1922 se Československá armáda stabilizovala na 12 pěších divizí, dvě horské brigády a tři jezdecké brigády o celkovém počtu 150 tisíc mužů. „Ke dni 20. srpna 2026 měla Armáda České republiky jako jedna ze složek ozbrojených sil České republiky 26 407 vojáků z povolání,“ prohlásil nedávno Roman Hrabačka, ředitel kanceláře ministra obrany.
Čtěte také
Kousek Ukrajiny v Československu
Chvíli to trvalo, než se po 28. říjnu 1918 hranice Československa ustálily, nový stát na mapě Evropy pak ale zabíral úctyhodnou rozlohu 140 446 km². Dnešní Česká republika se s rozlohou 78 866 km² smrskla skoro na polovinu. Nejvýchodnější železniční stanicí Československa byla Jasiňa na Podkarpatské Rusi (dnes Ukrajina), od Prahy vzdálená 1 046 kilometrů. Nejvýchodnější nádraží České republiky leží v Mostech u Jablunkova pod Beskydami, z Prahy je to 421 kilometrů. Po rozpadu Rakouska-Uherska jsme získali 30 procent železničních tratí bývalé monarchie, celkem 13 634 kilometrů. Dnešní železniční síť měří 9 344 kilometrů (v roce 2017 to bylo ještě 9 580 kilometrů).
První pravidelnou linku spustily Československé státní aerolinie 29. října 1923 z Prahy-Kbel do Bratislavy. Vyletělo se ve 12:35 a přistálo ve 14:55. „Nad Přibyslaví zvedám ruku na pozdrav a vidím několik paží mávajících v odpověď klobouky,“ líčil cestu mezi oblaky reportér Lidových novin. Letiště Václava Havla v Praze v roce 2025 odbavilo 17 750 528 cestujících.
V roce 1919 Československo zatoužilo i po moři, založilo námořní plavbu a na 99 let si pronajalo přístavní pásma v Hamburku a Štětíně. O 108 let později je Česko uvázlé na suchu, plavba zanikla už v devadesátých letech, když podnikatel Viktor Kožený za podivných okolností rozprodal námořní lodě.
Pryč se Senátem
Prozatímním sídlem Parlamentu Republiky československé se v roce 1918 stalo Rudolfinum, Dům umělců postavený roku 1885 Českou spořitelnou a pojmenovaný po korunním princi Rudolfovi. Nový parlament měl vyrůst na Letné, ale zůstalo u snu. Dnes sídlí Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR v budově bývalého Českého zemského sněmu na Malé Straně. Prvorepublikový Senát byl poprvé zvolen v květnu 1920 a měl mnoho kritiků. Dnešní Senát je sice považován za pojistku demokracie, stále jsou však slyšet i silné hlasy o nepotřebné instituci.
„Pryč se Senátem,“ vyzýval titulek článku v sociálnědemokratickém deníku Právo lidu z 21. listopadu 1919. Tedy v době, kdy se rodila první ústava čili Ústavní listina Československé republiky, která počítala se zřízením horní komory. „Sto let budeme se domáhati jeho odstranění, děti našich dětí pocítí jeho břemeno na svých bedrech,“ zaznělo ve stejném článku.
Poslanecká sněmovna měla za prezidenta Masaryka 300 členů a Senát 150. Dnes má Sněmovna 200 členů a Senát 81. První parlamentní volby v roce 1920 vyhrála Československá sociálně demokratická strana dělnická (25,7 procenta). Stejná strana (s pozměněným názvem) v boji o parlament v roce 2025 do Sněmovny neprošla, nepomohlo jí ani spojení s komunisty na kandidátkách hnutí Stačilo! a vyhrálo hnutí ANO (34,51 %).
Čtěte také
Když jsme měli slezského prezidenta
Československo si pro roky 1918–1928 zvolilo zemské uspořádání a české země se dělily na Čechy, Moravu a Slezsko. Českým zemským prezidentem se stal Jan Kosina, moravským Jan Černý a slezským Josef Šrámek. Současné správní uspořádání je krajské v čele s hejtmany (kromě Prahy) a země Čechy, Morava a Slezsko právně neexistují, preambule ústavy je pouze připomíná jako historickou relikvii.
Prozatímní státní znak z roku 1918 tvořil lev, jemuž v roce 1920 přibyl na prsa dvojramenný kříž – erbovní znamení Slovenska. Velký státní znak obsahoval ještě znaky Podkarpatské Rusi, Moravy, Slezska, Těšínska, Opavska a Ratibořska. Dnes je na malém státním znaku lev ve skoku a na velkém se vedle dvou lvů čepýří slezská a moravská orlice.
Z tisíců aut jsou miliony
Počet osobních automobilů, které se v českých zemích proháněly 28. října 1918, neznáme. V roce 1920 to ale bylo 3 400 osobních vozů, což bylo titěrné číslo ve srovnání s dneškem. K 26. říjnu 2026 Česká republika registrovala 6 961 575 osobních aut. Statistika z roku 1920 uvádí také registraci 2 143 nákladních a 194 speciálních vozů a 1 676 motocyklů a tříkolek. Současný počet všech registrovaných vozidel je neuvěřitelný, jde o 19 466 131 silničních strojů.
Československá síť státních silnic měřila 49 208 kilometrů, ale o 108 let později se Českem táhne asi 131 tisíc kilometrů silnic a dálnic. Nejúspěšnější značkou na automobilovém trhu byly po válce vozy Praga. Malý vůz typu Alfa, střední Mignon a velký luxusní Grand dostaly v roce 1924 i nejmenšího sourozence – populární osobní vůz Praga Piccolo, lidově českého forda. Loni se nejvíce prodávaly automobily Škoda (84 tisíc) a Hyundai (21 tisíc).
ČSR světovým ekonomickým lídrem
Podle statistik z roku 1924, které už před časem vytáhl z archivů ekonom Pavel Kohout, byla tehdejší Československá republika (ČSR) desátou hospodářsky nejvýkonnější zemí na světě. Světová banka uvádí, že z hlediska výše HDP na obyvatele stojí dnešní ČR na zhruba 29. až 40. místě (dle různých metodik) ze 194 zemí světa.
K nejbohatším podnikatelům patřil v době založení republiky Tomáš Baťa, který ve Zlíně budoval stát ve státě, v němž bylo vše podřízeno firmě. „Zatímco milionář Baťa hoví si někde ve svém království, jeho spolupracovník umírá na kolejích,“ líčil tehdejší dělnický tisk případ propuštěného zaměstnance, který nezvládl Baťovy normy a skočil pod vlak. Termínem „spolupracovník“ Baťa oslovoval řadové dělníky. Andreji Babišovi, českému premiérovi a jednomu z nejbohatších současníků, je zase vyčítáno, že stát řídí jako dceřinou společnost svého holdingu.
Československá koruna byla ustavena zákonem z 25. února 1919. První stokoruna byla zelená a její tvůrce Alfons Mucha na ní vyobrazil Pražský hrad a slovanskou kněžnu, což byla ve skutečnosti dcera jeho mecenáše. Dnešní stokoruna je stále zelená, navrhl ji Oldřich Kulhánek a zobrazuje Karla IV.
Čtěte také
Budoucnost vs. populace
Počet živě narozených dětí v roce 2025 činil 77 636, což byla nejnižší hodnota v historii statistického sledování. Česká republika vymírá, respektive Češi, protože tohle etnikum lze postupně nahradit jinými národy.
V roce 1919 se na území Česka (v českých zemích) narodilo 189 675 dětí, ale z toho jen 123 263 živých. Do jednoho roku od narození umíralo obrovské množství dětí a za smrt mohly i matky, které třeba odmítaly kojit, proto Lidové noviny spustily sérii osvětových textů: „Matka, která bude poučena, nebude jistě nahrazovati přirozenou výživu kojence, to jest vlastní mléko, mlékem kravským.“ Kojenecká úmrtnost (počet zemřelých dětí před prvními narozeninami na tisíc živě narozených) klesla v roce 2025 na 2,51, ovšem v roce 1919 to bylo 147 dětí a o rok později dokonce 169, takže do roka od porodu umíralo každé šesté novorozeně.
V době vzniku republiky se mimo manželství narodilo 12 procent dětí. Loni to bylo 46,8 procenta novorozenců. Před 108 lety slavilo svatbu asi 120 tisíc párů ročně a rozvedlo se zhruba dva tisíce párů. Nyní je manželský slib sázkou na barvu v ruletě, loni se odehrálo 42 548 sňatků a 21 200 rozvodů.
Od kolébky na hřbitov
Narození a smrt. Koloběh, který nelze zastavit. Občas to „kolo“ ale někdo urychlí. Justice za první republiky odsuzovala za vraždu průměrně 150 obžalovaných ročně, z toho asi 20 k trestu smrti, ovšem drtivá většina z nich dostala milost. V roce 2025 se odehrálo 156 vražd, oprátka nicméně žádného z mordýřů nečeká, trest smrti byl zrušen již v roce 1990. Masaryk vyhověl více než 400 žádostem o milost a spisovateli Karlu Čapkovi se svěřil: „Stálo mě to mnoho nocí, když jsem měl podepisovat trest smrti.“
Prezident T. G. M. ale neudělil milost například Ludvíku Novákovi, který 15. února 1922 zastřelil zezadu dva řezníky. Popraven byl 9. ledna 1923 v Táboře. „K večeři si objednal uzenky, z nichž požil jen část a druhou odevzdal zřízencům, dále sklenici černého piva a jablka,“ vylíčil tisk poslední Novákovo jídlo před popravou. A to jsem znova u piva. Kolik bylo v Praze hospod v roce 1918 a kolik jich na stejném místě vydrželo do roku 2026?
Srovnávat počátky Československa se žhavou současností, to by mohla být nekonečná hra. A jak už bylo řečeno, CNN Prima NEWS jen porovnala několik statistik či dějinných obrazů. Když ale někdo spočítá, kolik hospod čepujících v Praze pivo na sklonku roku 1918 nezměnilo adresu ani v roce 2026, rádi se číslo dozvíme.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Štamgasti mizí, spotřeba piva je na historickém dně. Šampionem je nealko, říká Kastner
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
