Turkmenistán

Hořící jáma v Turkmenistánu, gigantický sovětský vrt u finských hranic a americké doly v Centralii – zdánlivě nesourodou skupinu tajuplných lokací spojovalo podezření lidí, že se na místě nachází vchod do pekla. A o mýty opředené díry v zemi se lidé zajímají i dnes.

Miliardář Igor Makarov se zřekl ruského občanství. Je to šestý člověk ze seznamu největších boháčů, který se od vypuknutí války Ruska proti Ukrajině zřekl ruského občanství, uvedla ruská redakce BBC s odvoláním na miliardářův profil na webu amerického časopisu Forbes. Makarov, který má ještě kyperské občanství, tuto informaci nekomentoval.

Ruský prezident Vladimir Putin obdaroval účastníky neformálního summitu Společenství nezávislých států zajímavým darem. Osmi vůdcům nechal vyrobit speciální prsteny, které zdobí logo společenství a přání šťastného roku 2023. Na sociálních sítích se poté strhla lavina výsměchu, lidem totiž tento Putinův krok připomíná výjev z knihy Pán prstenů.

Po více než dvacet let do Moskvy 7. října pravidelně mířily zdravice a narozeninová přání a tamní televize nevysílaly nic jiného než pořady o ruském prezidentovi. Právě tento den v roce 1952 se narodil nynější ruský vládce Vladimir Putin. Letos jsou ale oslavy kvůli ruské agresi vůči Ukrajině o poznání menší. A dárky zvláštnější.

Stopy po sovětské okupaci Československa (21. srpna 1968 až 21. června 1991) jsou dosud viditelné na řadě míst v zemi. Téměř nikdo ale netuší, že na nádražním skladu ve Vysokém Mýtě se dodnes uchovaly nápisy od stovek sovětských vojáků. A to z celého někdejšího Sovětského svazu, například z ukrajinského Chersonu, Záporoží anebo Lvova, z ruské Tuly a Moskvy, z Turkmenistánu i zapadlých obcí Dálného východu. Dějiny jsou plné paradoxů, prohlédněte si galerii podpisů okupantů Československa.

Lidé v chilském městě Tierra Amarilla si prožili pořádný šok. Na periferii aglomerace se totiž zničehonic propadla půda a na místě se objevila asi 200 metrů hluboká a 25 metrů široká jáma. Otvor se navíc podle místních neustále zvětšuje. Úřady zatím tápou, co propad zeminy způsobilo, nejspíše to má ale spojitost s tamním dolem na měď.

Ženy v Turkmenistánu si od jisté doby nesmějí prodlužovat řasy, dostávat injekce botoxu, tetovat obočí, barvit si vlasy a usedat na přední sedadla v automobilu. Zákazy v jedné z nejuzavřenějších zemí světa jsou často nepsané, a je tedy nemožné je napadnout, píše na svém webu ruská redakce BBC.

V hlavním městě Turkmenistánu Ašgabatu a ve dvou z pěti administrativních oblastí země mohou lidé nosit jen roušky bílé barvy, uvedl server Turkmen.news a dodal, že důvod nařízení není jasný. Přestože se v Turkmenistánu, jedné z nejuzavřenějších zemí světa, nosí roušky, její vedení popírá, že by se tam vyskytoval koronavirus SARS-CoV-2.

Turkmenský prezident Gurbanguly Berdimuhamedow nařídil expertům, aby v zemi po 50 letech konečně uhasili takzvanou Bránu do pekla – jámu v poušti Karakum, ze které uniká hořící zemní plyn. A to už od roku 1971, kdy ho poprvé zapálili Sověti.

Vídeň v pátek nakázala občanům povinné očkování proti koronaviru. Rakousko ale není první zemí, která nařizuje plošnou imunizaci obyvatel. Zatímco mnohé státy už zavedly povinné vakcíny pro určité skupiny obyvatel (zdravotníky či vojáky), vedle Rakouska existují další země, kde musejí mít vakcínu všichni dospělí občané.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz odmítá ve své zemi poskytnout ochranu dalším afghánským uprchlíkům navzdory tomu, že moc v Afghánistánu převzalo radikální islamistické hnutí Tálibán. Poukázal na to, že v devítimilionovém Rakousku už nyní žije přes 40 000 Afghánců.

Obdarovávání veteránů z 2. světové války není ve světě nikterak neobvyklé. Řada států každoročně věnuje vojákům z největšího konfliktu lidských dějin finanční odměnu či jiné dary. Neobvyklou situaci však letos na Den vítězství zažijí veteráni z Turkmenistánu. Kontroverzní prezident Gurbanguly Berdimuhamedow jim totiž sice nějaké dary věnuje, ale bývalí vojáci si je musí předem zaplatit.