Štrunc 2020 (13)
Na začátku šlo o to, udělat jednoduché rychlé věci, abychom všichni věděli, s čím můžeme počítat, uvedl ekonom a člen krizového štábu Filip Matějka v pořadu Štrunc platformy CNN Prima NEWS. Následně doplnil, že v ekonomických opatřeních byl počáteční směr dobrý, v jednu chvíli jsme však ztratili cestu a začal trochu chaos. Nyní je podle něj nutné počítat s krachy firem a nezaměstnaností.
„Jsme kreativní národ a budeme jedni z nejlepších,“ odkázal moderátor Pavel Štrunc na slova premiéra Andreje Babiše hájícího ve Sněmovně schodek státního rozpočtu ve výši pěti set miliard korun a zeptal se ekonoma akademického pracoviště CERGE-EI a člena ústředního krizového štábu Matějky, zda souhlasí.
Jsme kreativní národ, bylo dobré dát lidem hotovost
„Jsme kreativní národ. V něčem nejlepší určitě budeme – snad jednou zase v hokeji,“ reagoval v nadsázce host. „Tady se něco povedlo na začátku, myslím, že jsme mohli dopadnout daleko hůř. Bělorusko, Turkmenistán a další země úplně ignorovaly, že přichází nějaký problém. To u nás ne. Zachránili jsme nějaké životy, to je super. V ekonomických opatřeních byl počáteční směr docela dobrý. Myslím, že jsme pak v jednu chvíli ztratili cestu. Je to trochu chaos, jsou nejasná pravidla a teď to tak je víc a víc,“ popisoval Matějka.
Obrázky tlouštíků s nádorem na některých potravinách? Proč ne, říká Špičák z IKEM
V určité fázi mohou důsledky opatření proti epidemii přinést více škody než samotný COVID-19, tvrdí gastroenterolog Julius Špičák. Zásadním rizikovým faktorem koronaviru jsou choroby často spojené s nadváhou: vysoký tlak, ischemická choroba srdeční, mozkové cévní poškození, diabetes. Špičák by si proto dokázal představit, že by na potravinách s vysokou energetickou hodnotou byly „ošklivé obrázky tlouštíků s nádorem jater“.
„První měsíc bylo důležité ekonomiku nějak podpořit. Neříkám nutně pomoci, ale podržet, protože trhy se úplně zavřely, svět se změnil. V tu chvíli trhy nerozhodovaly, jestli je dobrá tato nebo jiná restaurace, všechny byly zavřené,“ vrátil se Matějka k restriktivním opatřením a uzavření domácí ekonomiky.
„A proto bylo dobré chvilku dát lidem, my tomu říkáme likvidita, prostě hotovost, aby firmy mohly platit svoje zaměstnance, aby za ten měsíc, případně dva, nepropustily všechny, protože pak by se to budovalo zpátky dva roky,“ dodal s tím, že šlo o pragmatický krok a tato cesta by byla levnější.
Čtyřnásobně vyšší počet depresí
„Mně by se nejvíc líbilo, kdybychom žili ve státě, který má jasná pravidla a soustředí se na ty důležité věci. Na začátku šlo opravdu o to, udělat jednoduché rychlé věci, abychom všichni věděli, s čím můžeme počítat,“ navázal Matějka a dodal, že později se ani on ve všem neorientoval.
Ekonom nevidí budoucnost úplně růžově: „Máme za sebou jednu fázi zavření, nyní jsme takzvaně otevřeli a situace bude těžká. Firmy budou krachovat, lidi nebudou mít práci, spousta z nás bude nešťastných. Kolegové Michal Bauer a Julia Chytilová zjistili z dat, že procento depresí se téměř zčtyřnásobilo. Více než milion lidí má najednou navíc deprese, to je obrovské neštěstí.“
Značný vliv nejistoty, nutnost investic do chytré karantény
Landa: Lidé se bojí říkat svůj názor. Potřebujeme debatu o svobodě, kterou nám krájí
Alter ego Žito 44 je mrtvé a na scéně je opět „starý“ Daniel Landa – umělec a buřič, který varuje před potlačováním svobody v Česku i ve světě. Své obavy vytesal do nejnovější písně Ukolébavka, kde hovoří o všudypřítomných kamerách a čipování dětí. Co pro Landu svoboda znamená? A jak se chce do boje o lidská práva zapojit? Odpovídal v pořadu Štrunc moderátora Pavla Štrunce.
Na ekonomický pokles má podle Matějky obrovský vliv nejistota. „Ukazuje se, že polovina toho poklesu bude způsobená nejistotou. Ta nejistota je naprosto zásadní věc,“ poznamenal.
Na otázku, co je zásadní před potenciální druhou vlnou koronaviru, ekonom odpověděl: „Základní věc, co je potřeba udělat, je daleko více než teď investovat do chytré karantény. Tím myslím, abychom byli schopni testovat ne osm tisíc lidí denně, ale třeba padesát tisíc denně. Investovat do toho stokrát víc peněz a potom mít jasná pravidla, jak stát bude pomáhat. A kdybych mohl poradit, tak pomoc na začátku by měla být daleko agresivnější, než byla, daleko větší, rychlejší. Připravit programy, aby lidi a podnikatelé věděli, že když náhodou přijde další průšvih, tak dostanou pomoc přesně těchto parametrů.“
