Žurnalistika je vakcína proti dezinformacím, říká RSF. (Ilustrační snímek) Zdroj: Profimedia.cz
Svoboda tisku ve světě utrpěla i kvůli pandemii, novinářské povolání je plně nebo částečně blokováno ve více než 130 zemích, napsala v úterý v každoroční zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Česká republika se v žebříčku 180 zemí světa drží stejně jako loni na 40. místě. Největší svobodu mají média nadále ve Skandinávii a nejmenší v Eritreji, Severní Koreji, Turkmenistánu a Číně.
Letošní žebříček podle RSF odráží dramatické zhoršení v přístupu k informacím a víc překážek pro informování veřejnosti. Podíl na tom má pandemie, která v některých státech posloužila jako záminka odepřít novinářům přístup k informacím. RSF hodnotí situaci žurnalistiky jako „velmi špatnou“, „špatnou“ nebo „problematickou“ v 73 procentech 180 zkoumaných zemí. Práce novinářů na citlivých tématech a investigace si pohoršily zejména v Asii, na Blízkém východě a v Evropě.
Novináři v Česku podle RSF čelí velkým výzvám, mezi které patří hrozby médiím veřejné služby od vládou kontrolovaných dozorčích orgánů, nenávistné on-line kampaně či rozšíření takzvaných alternativních médií. Rozsáhlou nedůvěru v novináře posilují i slovní výpady českého prezidenta Miloše Zemana a dalších vysoce postavených představitelů země, píše organizace RSF. Jako problematickou vidí i koncentraci mediální moci v rukou několika oligarchů.
#RSFIndex: RSF unveils its 2020 World Press Freedom Index:
— RSF (@RSF_inter) April 20, 2021
1: Norway 🇳🇴
2: Finland 🇫🇮
3: Sweden 🇸🇪
13: Germany 🇩🇪
33: United Kingdom 🇬🇧
34: France 🇫🇷
41: Italy🇮🇹
44: United States 🇺🇸
67: Japan 🇯🇵
111: Brazil 🇧🇷
142: India 🇮🇳
146: Algeria 🇩🇿
180: Eritrea 🇪🇷https://t.co/DplP3IsTsu pic.twitter.com/a31BxusUwu
Podle výkonného ředitele Unie vydavatelů Václava Macha je nutné brát závěry a netransparentní hodnotící kritéria RSF s rezervou. „Já osobně bych Českou republiku řadil do top 20, nikoliv do top 40. Soukromé vlastnictví většiny nejvýznamnějších českých vydavatelství neshledávám jako problematický faktor nebo dokonce ohrožení role tisku v demokratické společnosti. Mnohem větší globální ohrožení představuje skrytá mediální moc, kterou disponují digitální megaplatformy Google nebo Facebook. Tyto společnosti v honbě za ziskem jsou přitom hlavní příčinou šíření dezinformací a rozdělování společnosti,“ řekl.
Svoboda upadá i v Německu
V Evropě si letos pohoršilo Německo, které se ze skupiny států s dobrým postojem k médiím přesunulo do skupiny „docela dobrých“, respektive se propadlo z 11. na 13. místo. Podle RSF za tím stojí útoky na novináře ze strany „demonstrantů podporujících extremistická hnutí a konspirace při protestech vůči opatřením proti koronaviru“.
Na druhé straně Atlantiku si „docela dobré“ hodnocení udržely USA, a to přes to, že poslední rok vlády předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa poznamenal rekordní počet útoků na novináře a zatčení mediálních zaměstnanců. USA si od loňského roku polepšilo o jednu příčku na 44. místo.
Vakcína proti dezinformaci
„Žurnalistika je nejlepší vakcínou proti dezinformaci,“ míní šéf RSF Christophe Deloire. „Bohužel její produkci a distribuci příliš často blokují politické, ekonomické, technologické a někdy dokonce i kulturní podmínky,“ dodal.
Nejlépe hodnocenými státy podle RSF zůstávají Norsko, Finsko, Švédsko, Dánsko a Kostarika. Nejhorší hodnocení si kromě Číny, jejíž cenzuru internetu, dohled nad médii a propagandu RSF označuje za bezprecedentní, drží opět Turkmenistán, Severní Korea a Eritrea.
Nejhorší propad v letošním žebříčku zaznamenala Malajsie, která klesla o 18 míst na 119. příčku i kvůli novému zákonu trestajícímu šíření falešných zpráv, který tamní vládě podle RSF umožňuje do veřejné agendy protlačit „vlastní verzi pravdy“. Nejvíce si naopak polepšily Burundi, Mali a Sierra Leone.
