urbanismus

Počet obyvatel Prahy výrazně poroste. Do roku 2050 se v české metropoli zabydlí více než 1,6 milionu lidí, uvádí prognóza Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, kterou má redakce CNN Prima NEWS k dispozici. Celkem přibude 400 tisíc obyvatel, ať už kvůli novorozencům či migraci, některé scénáře také kalkulují s vyšší délkou dožití u starší populace. Spolu s tím ale přichází problémy, především, co se týče školství, zdravotnictví a pečovatelských služeb. Dobře na tom naopak jsou parky, dětská hřiště a do jisté míry i kapacity hřbitovů.

V uplynulých dnech Češi zažili ochutnávku z pekelného léta. Jen co člověk vyšel ven, dostal horkou facku. Obzvláště ve velkých českých městech panovala nelítostná vedra, výjimkou nebyla samozřejmě ani Praha. Podle specialisty Pavla Boreckého z Institutu plánování a rozvoje (IPR) se Česko otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa. Zdůraznil, že na přehřátí navíc každým rokem umírá více a více lidí. Co se dá dělat s pražským „brutálním vedrem“, které se stává novou normou?

Zatímco svět hledá recept na tlumení globálního oteplování a zastavení růstu hladiny oceánu, v Jižní Koreji začali problém řešit tak trochu z druhé strany. Už příští rok se má v zemi začít budovat plně soběstačné plovoucí město pro nejméně deset tisíc obyvatel.

V následujících dvaceti letech čekají českou metropoli výrazné změny. Přibude bydlení, velká náměstí získají novou podobu a centrum s jihem města propojí nová linka metra D. Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR) ve svém centru CAMP a na Mariánském náměstí od této středy představuje, jak Praha bude v budoucnu vypadat.

Byty, kanceláře, koncertní síň, památník věnovaný českým židům, parky i školy. Současné vedení Prahy na březích Vltavy do roku 2040 plánuje vybudovat zázemí pro desítky tisíc občanů za desítky miliard korun. A to vše s přispěním soukromých investorů, při změně územního plánu i výstavbě zcela nové dopravní infrastruktury.

Byl to sen všech Brazilců. O stavbu nové metropole usilovalo mnoho vlád jihoamerického státu, podařilo se to ale až prezidentu Juscelinu Kubitschekovi. Schopný politik si dal za cíl proměnit Brazílii v silný a prosperující stát. Stavba metropole Brasília se stala vrcholem jeho plánů.

Karanténa nás zavřela v bytech. Často jsme je museli proměnit v domácí kanceláře. Uvědomili jsme si, že se virus snadno šíří ve veřejné dopravě nebo uzavřených prostorech. Jaké poučení z toho plyne? Měli bychom se jinak dívat na města, v nichž žijeme, říká architekt Osamu Okamura, který působí jako děkan Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci a dlouhodobě se zabývá veřejným prostorem. Osamu je mladším bratrem politika Tomia Okamury.