Česko se otepluje rychleji než zbytek světa. Na vedra umírá čím dál více lidí, tvrdí expert

Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) bude víkend z hlediska počasí relativně milosrdný, tropická vedra se ale brzy vrátí. Již v pondělí bude na jihu Moravy až 34 °C. Meteorologové proto vydali varování před vysokými teplotami, které mohou začít už v neděli. Podle Boreckého zažíváme kvůli klimatické změně roky s historicky nejvyššími teplotami vzduchu, což se projevuje i výrazným nárůstem počtu takzvaných tropických dní a nocí v letních měsících. Pekelný trend bude navíc s největší pravděpodobností pokračovat.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vrátí se tropické teploty, ale i bouřky. Podívejte se na RADAR, kde udeří

„S teplotou a menším množstvím srážek jde ruku v ruce i zvýšené nebezpečí přívalových dešťů, které v případě nedostatečného zasakování mohou způsobit lokální povodně. Špatnou zprávou taktéž je, že se Česko vzhledem ke své poloze otepluje zhruba dvakrát rychleji než zbytek světa. Dojem, že změny klimatu u nás nejsou tak dramatické, je tedy výrazně zkreslený,“ uvedl Borecký, který se na IPR věnuje městskému rozvoji a udržitelnosti.

Podotkl, že čím dál méně Čechů zpochybňuje klimatický rozvrat v důsledku lidské činnosti, což ukazují také nedávné studie. „Zároveň je pro nás obtížné si představit, jak by po dosažení globální ekologické transformace mohl vypadat náš každodenní život a jak by měla fungovat naše města,“ doplnil Borecký.

Vlny veder ve městech jsou navíc znásobeny efektem takzvaného tepelného ostrova. V praxi jde o městskou zástavbu, která má znatelně vyšší teplotu než zbytek okolí. Nejčastěji je důvodem použitý materiál, který pohlcuje teplo (zpravidla asfalt či beton), či nedostatek vegetace, která by vedra zmírnila. Negativních vlivů vyplývajících z tepelných ostrovů je celá řada – zvyšují například riziko požárů či ohrožují lidské zdraví, což platí zejména pro zranitelné skupiny seniorů, nemocných lidí a malých dětí.

Kumulace vysokých teplot je v Praze každý rok příčinou několika desítek úmrtí. Vliv horka na úmrtnost v letech 1982 až 2019 zjišťovala například studie vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, jejíž výsledky uveřejnil odborný časopis Urban Climate. Podle ní bylo riziko úmrtí v souvislosti s horkem v Praze v uplynulé dekádě téměř dvakrát vyšší než ve třech předchozích.

„Četnost a intenzita vln horka v minulé dekádě byla bezprecedentní. Zatímco průměrná letní teplota v 80. letech dosahovala 15,3 °C, v letech 2010 až 2019 to bylo 16,9 °C a výrazně přibylo také dnů s průměrnou denní teplotou vyšší než 20 °C,“ uvedl tehdy vedoucí týmu Aleš Urban. Své tvrzení podložil fatálními případy přehřátí – zatímco průměrný počet úmrtí spojených s horkem v prvních třech dekádách činil 50 úmrtí za rok, v poslední dekádě došlo již k 90 úmrtí za rok. Rekordní počet takových úmrtí byl zaznamenán v roce 2015, tehdy v Praze zemřelo na přehřátí více než 250 lidí.

„Jak upozorňují prestižní zahraniční studie, byť se Praha na žebříčku hlavních měst umísťuje mezi středně rizikovými oblastmi, relativně daleko od Paříže, Amsterdamu, Londýna a Záhřebu, umírá v Evropě z tohoto důvodu přibližně 20 tisíc obyvatel každý rok a predikce nejsou příznivé. Jelikož se riziko úmrtí z přehřátí u seniorské populace za posledních dvacet let ve světovém měřítku zdvojnásobilo, Světová zdravotnická organizace stupňuje své požadavky na urgentní zavádění nových politik ochrany obyvatelstva,“ komentoval to Borecký.

A co tedy dělat s pražským „brutálním vedrem“, které se stává novou normou? Cest je podle specialisty několik. „Aktuální výzvou je najít způsoby, jak chytře pracovat s vodou, město ochlazovat a předcházet akumulaci tepla. V krátkodobém horizontu je nutné jednat neprodleně a adaptačně, což znamená masivní rozvoj modro-zelené infrastruktury a přírodě blízkých ekosystémových služeb, ale i zavedení doporučeného výstražného systému,“ vyjmenoval pro redakci CNN Prima NEWS.

V konkrétních případech by šlo především o revitalizaci stávajících či budování nových parků a uličních stromořadí, případně také rozvíjení ‚zelených‘ zdí a střech s prvky obnovitelných zdrojů, zachytávání a využívání srážkové vody a zvyšování podílu ploch s propustným povrchem.

Jak alespoň na chvíli vyzrát nad extrémními letními vedry? To vám poradí reportáž, kterou můžete zhlédnout níže: