Ukrajinští uprchlíci ve slepé uličce: Vracejí se navzdory nadvládě Rusů i nedostatku peněz
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Ukrajinská vláda se potýká s problémy milionů uprchlíků.
Byrokracie a nedostatek financí komplikují získání odškodnění za zničené domy.
Někteří Ukrajinci se vracejí do okupovaných oblastí.
Kvůli ruské invazi na Ukrajinu uprchly ze svých domovů miliony Ukrajinců. Mnozí z nich přežívají v provizorních podmínkách a navzdory složité byrokracii se snaží získat odškodnění za své zničené domy. Ubytovacích prostor je nedostatek, takže se mnozí z nich musejí vracet do okupovaných částí své země, kde žijí pod ruskou nadvládou, píše web Politico.
Oleksij Pryma je regionálním koordinátorem humanitární mise Proliska, která je zodpovědná za evakuaci a přesídlení Ukrajinců z frontové linie – sám je uprchlíkem. V únoru 2022 utekl s rodinou ze svého rodného města Severodoněck ve východní Luhanské oblasti. O pět měsíců později byl Severodoněck zničen a obsazen ruskou armádou. Pryma se přestěhoval do Dněpru, města ve střední Ukrajině, které se stalo hlavním centrem ukrajinské armády i stovek tisíc uprchlíků evakuovaných z fronty, a začal pomáhat s přesídlením ostatním, píše web Politico.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Skončí Zelenskyj v čele Ukrajiny? Vůči jeho slibům panuje velká skepse, píše Politico
Dobrovolníci jako Pryma jsou potřební, protože ukrajinská vláda, která nemá dostatek finančních prostředků, má velké potíže vypořádat se s miliony uprchlíků, kteří byli evakuováni z bojových oblastí. Uprchlíci čelí byrokratickým překážkám při získávání odškodnění za zničené domy nebo majetek, který museli opustit v oblastech okupovaných Rusy. Zašlo to ovšem tak daleko, že někteří z nich se vracejí i do těchto oblastí.
Čtěte také
Více než 4,5 milionu Ukrajinců se zaregistrovalo jako uprchlíci uvnitř země, přičemž se jim vláda snaží najít nové domovy. Mnozí se zaregistrovali jako uprchlíci v západních zemích, mnozí z nich se nemají kam vrátit. Během více než tří let války způsobilo ruské ostřelování škody na obytných domech v hodnotě přes 60 miliard dolarů, odhadla na začátku tohoto roku Kyjevská škola ekonomie. A ničení neustává – téměř každý den místní úřady informují o demolici nebo poškození desítek dalších budov.
Lidé ve stanech
Vláda má sice zavedený systém pro vyplácení odškodnění lidem, kteří přišli o své domovy nebo jim byly poškozeny, ale ten zdaleka nedokáže uspokojit poptávku. Celý proces je zatížen byrokracií. Prvním krokem je podání žádosti o pomoc v rámci programu eRecovery – hlavního nástroje vlády pro odškodnění majitelů domů. Poté přijede speciální komise, která posuzuje škody. S opravami pomáhají dobrovolníci, zatímco obyvatele čeká dlouhý proces získávání finanční podpory. „Bylo nám řečeno, že úřady obnoví fasádu až po Novém roce... a interiér musíme opravit sami. Nemáme peníze,“ říká Svitlana Fedorivna, 73letá správkyně bytového domu v Kyjevě, který byl 17. června zasažen ruským dronem.
V roce 2025 Ukrajina vyčlenila 15 miliard hřiven (310 milionů eur) na podporu vysídlených uprchlíků v rámci Ukrajiny. Díky tomu si již více než 7 300 rodin mohlo zakoupit bydlení v bezpečnějších regionech. Do konce roku získá podporu dalších 3 000 rodin. Státní kompenzaci v rámci programu eRecovery – od peněz na opravy až po nové bydlení – obdrželo celkem přes 135 000 rodin.
Čtěte také
Problém s ubytováním evakuovaných osob se ukázal v srpnu, kdy si dobrovolníci z organizace Proliska ve východním městě Pavlohrad stěžovali, že museli postavit stany, protože neměli kde ubytovat 400 nově evakuovaných osob, které každý den přicházely v důsledku zesílených ruských útoků na ukrajinské obce na frontové linii. „Minulý měsíc byl opravdu velký příliv lidí. Upozornili jsme vládu a poté, co náš premiér navštívil tranzitní centrum, byla otázka přesídlení (zejména přesídlení osob s omezenou pohyblivostí) velmi rychle vyřešena,“ popsal Pryma. Dodal, že vláda se po srpnových problémech začala aktivněji zapojovat do evakuace a přesídlování a nyní se snaží přesunout více než 17 tisíc lidí z válečné zóny.
„Většinou jsou rodiny s dětmi a starší lidé zdarma ubytováni v různých státních ubytovnách. Není to sice vlastní byt, ale stále je to mnohem lepší než žít pod neustálým bombardováním,“ řekl Pryma. Rozsah problému je však obrovský. Jen v Kyjevě, nejbohatším městě Ukrajiny, bylo od roku 2022 poškozeno více než 2 345 obytných budov, ale místní vláda plánuje obnovit pouze 52 z nich, uvedla kyjevská městská rada.
Život pod ruskou nadvládou
Ukrajinci uvěznění v regionech okupovaných Ruskem čelí ještě větším obtížím. Teprve minulý měsíc získali právo požádat o odškodnění, úředníci totiž nemohli prošetřit jejich nárok, jelikož se k poškozené nemovitosti nemohli dostat. Pokud nedostanou odškodnění, jsou někteří Ukrajinci nuceni vrátit se do oblastí okupovaných Ruskem. Asi třetina obyvatel Mariupolu se musela vrátit po ruském dobývání, které si v prvních měsících války vyžádalo tisíce mrtvých, uvedl loni ukrajinský starosta Mariupolu Vadym Bojčenko.
Čtěte také
„Nedostatek bydlení v regionech kontrolovaných Kyjevem byl hlavním důvodem pro návrat do oblastí okupovaných Rusy,“ řekl Bojčenko. „Lidé se také vracejí, protože to je jediný způsob, jak mohou prodat své nemovitosti,“ řekl Maksym Borodin, poslanec městské rady Mariupolu v exilu. Dodal, že prodat nemovitost tam smí pouze osoba s ruským pasem. „Ukrajinec se tedy musí vrátit do Mariupolu a získat ruský pas. Teprve pak má šanci něco prodat,“ vysvětlil.
Lidé si navíc uvědomují, jaké má Ukrajina šance na znovudobytí míst, jako je Mariupol. „Pokud Rusko náhle nepadne, není šance, že by naše město bylo v dohledné době osvobozeno. Rusové nyní rozdávají domy těm, kteří jsou k nim loajální,“ řekl Borodin. „V jediném okamžiku jste ztratili vše, pro co jste žili a pracovali. A okupanti vám prostě všechno vzali, vzali vám dům a dali ho lidem, které neznáte,“ stěžuje si Pryma.
Stejně jako mnoho jiných vnitřních uprchlíků nyní žije v pronajatém bytě v Dnipru a ani nepožádal o odškodnění nebo hypotéku s nízkým úrokem. „Stále nevím, kde skončím... Válka je již v Dněpropetrovské oblasti a stále se přibližuje. Nemohu si tedy koupit byt. Není na to vhodná doba, protože ostřelování každý den ničí domy v Dnipru a je možné, že v budoucnu budu muset znovu uprchnout,“ řekl Pryma.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Rusové zaútočili na ukrajinský osobní vlak, zranili desítky lidí. Úřady zjišťují rozsah škod.
vaclav.cerny@iprima.cz
