Ilustrační foto Zdroj: ČTK
V příštím roce by se mělo otevřít 25,5 kilometru nových úseků dálnic. Stát má v plánu otevřít úseky D35, D48 a D56. Proti letošku tempo zprovoznění nových úseků zpomalí, a to zhruba o 21 kilometrů. V současnosti je v Česku rozestavěno celkem 151,5 kilometru nových dálnic. Informaci potvrdil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Rychlostí výstavby podle expertů Česko v porovnání s okolními státy zaostává.
Letos přibude do tuzemské dálniční sítě 46,5 kilometru nových dálnic. Proti loňsku je to přibližně dvakrát více. Ještě letos se nově začne jezdit po části dálnice D11 mezi Hradcem Králové a Jaroměří, dále po D35 mezi Opatovicemi a Časy, na obchvatu Otrokovic po D55, kolem Lubence na dálnici D6 a kolem Panenského Týnce na D7. Dalších téměř 23 nových kilometrů by mělo přibýt v síti silnic první třídy.
V příštím roce má stát v plánu otevřít tři úseky. Řidiči budou moci nově jezdit mezi Časy a Ostrovem na dálnici D35, dále na obchvatu Frýdku-Místku na D48 a také po napojení této části k dálnici D56.
Právě výstavba dopravní infrastruktury by se podle vlády měla stát jedním z klíčových impulzů pro tuzemskou ekonomiku po koronavirové krizi. Tomu odpovídá i letošní rozpočet 61 miliard korun, se kterým Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) hospodaří. Jde o nejvyšší částku v historii organizace.
Ve výhledech pro příští dva roky jsou plánované rozpočty zatím nižší, dá se však očekávat, že je vláda ještě upraví. Stát bude muset v následujících letech při financování staveb řešit krátící se přísun peněz z evropských fondů. Jednou z často zmiňovaných alternativ je větší zapojení soukromých investorů. Pilotní akcí v tomto směru je stavba 32 kilometrů dálnic D4, kterou připravuje francouzské konsorcium Via Salis formou PPP.
V tempu výstavby Česko ve srovnání s některými okolními zeměmi zaostává. Podle analytika společnosti Cyrrus Petra Pelce je zásadním problémem zdlouhavý proces přípravy. „Velmi pomalý proces přípravy staveb v ČR představuje v průměru třináctileté období, které je nesrovnatelně delší než v okolních zemích, kdy například v Německu je tato lhůta zhruba poloviční. Byrokratická zátěž je z tohoto pohledu jedním z hlavních problémů zaostávání výstavby dálniční sítě ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi,“ uvedl.
Upozornil například na Polsko, kde byla ještě před 15 lety dálniční síť kratší než v České republice. Dnes je to ale nesrovnatelné. V Polsku v porovnání s Českem přibylo několikanásobně více nových dálničních kilometrů, uvedl. Dopravní výstavbu by v následujících letech měly urychlit legislativní změny. Loni stát přijal novelu liniového zákona, která by přípravu staveb měla zkrátit až o třetinu. Zrychlení si vláda slibuje i od nového stavebního zákona.
Ceny tuzemské dálniční výstavby jspu naopak v rámci Evropy srovnatelné. „Přestože mezi jednotlivými zeměmi existují rozdíly, z pohledu České republiky se nepohybujeme na spodním ani horním okraji této škály,“ podotkl Pelc. Průměrná cena jednoho čtverečního metru stavby dálnice činila v předchozích třech letech kolem 7 000 korun, což je podle Pelce cena srovnatelná s Německem, Polskem či Španělskem.
V Česku se nyní jezdí po zhruba 1 317 kilometrech dálnic. První dálniční úsek se v zemi otevřel před 50 lety, šlo o část dálnice D1 mezi Prahou a Mirošovicemi.
