Prasečí ledvina v lidském těle překonala očekávání lékařů. Nabízí se léčba smrtelných chorob
Transplantace ledvin od jiných druhů by se v blízké budoucnosti mohla stát reálnou možností. Na základě dvou nových studií lékaři z NYU Langone Health tvrdí, že jsou k tomu znatelně blíž, píše CNN. Podařilo se jim totiž sledovat, jak lidský imunitní systém reaguje na geneticky upravenou prasečí ledvinu transplantovanou do těla člověka s mozkovou smrtí.
Vědci již roky hledají alternativu k transplantacím u lidí, protože nabídka dárců nestačí pokrýt poptávku, zejména pokud jde o ledviny. Například v USA čeká na transplantaci ledviny více než 90 000 lidí a podle UNOS, neziskové organizace, která spravuje národní systém darování orgánů, jich každý den zemře asi 11. Se stárnoucí populací a nárůstem onemocnění, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak a obezita, bude poptávka jen růst. Dialýza sice může udržet při životě člověka s terminálním onemocněním ledvin, ale tento proces bývá pro tělo velmi náročný a v průměru udržuje pacienta při životě pouze asi pět let, píše CNN.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pětina pacientů leží v Česku na internách zbytečně. Není zvykem umírat doma, vysvětluje lékař
Při hledání alternativy se vědci obrátili k mezidruhovým transplantacím orgánů, tzv. xenotransplantacím. Jednou z největších překážek, kterou musí překonat, je tendence těla odmítat transplantovaný orgán. Nové studie zveřejněné ve čtvrtek v časopise Nature přinášejí více informací o tom, jak zabránit tělu v odmítnutí prasečí ledviny, a vědci tvrdí, že podle nich došlo k průlomu v porozumění tomu, jak imunitní systém zpracovává tento druh transplantací.
Problém odmítnutí
Lidský imunitní systém chrání tělo před hrozbami, jako jsou plísně nebo bakterie, ale někdy může být až příliš ochranářský. Imunitní systém totiž nedokáže rozlišit mezi škodlivým cizím předmětem, který se dostane do těla, jako je virus, a neškodným, jako je orgán dárce. Když se jeden z nich dostane do těla, imunitní systém přejde do režimu plné ochrany a vysílá protilátky, aby napadly vše, co identifikuje jako problém. Tyto protilátky mohou poškodit orgán dárce a nakonec způsobit selhání transplantace. I u transplantací mezi lidmi je odmítnutí velkým problémem. Po zbytek života musí příjemci užívat silné léky proti odmítnutí, které potlačují imunitní systém. Pokud je dárcem prase, vědci geneticky upravují orgán, aby byl kompatibilnější s lidským tělem.
Čtěte také
Cílem nových studií bylo co nejpodrobněji prozkoumat, jak lidské tělo odmítá orgán prasete. Lékaři z NYU transplantovali orgán geneticky modifikovaného prasete člověku s mozkovou smrtí: 57letému Maurici Millerovi, který zemřel v červenci 2023 na nádor mozku. Lékaři uvedli, že Miller vždy chtěl darovat své orgány, ale nemohl tak učinit, protože měl rakovinu. Místo toho požádali Millerovu rodinu, zda by darovala celé jeho tělo pro výzkumné účely.
Vědci se domnívali, že transplantace orgánu do osoby s mozkovou smrtí jim umožní testovat vzorky tkání a krve způsobem, který by byl u živého příjemce nebo dokonce u primáta příliš invazivní, uvedl spoluautor studie Robert Montgomery, vedoucí Langone Transplant Institute na New York University. „Tento zesnulý je možná nejvíce studovaným člověkem v historii,“ řekl Montgomery o Millerovi.
Lékaři odstranili Millerovy vlastní ledviny a transplantovali mu geneticky modifikovanou ledvinu ze speciálně chovaného prasete od biotechnologické společnosti Revivicor. Millerovo tělo bylo dva měsíce udržováno při životě na ventilátoru na jednotce intenzivní péče. Během této doby lékaři pravidelně prováděli biopsii ledviny, monitorovali jeho krev a testovali další vzorky tkání. Dvakrát se stalo, že Millerovo tělo se pokusilo prasečí ledvinu odmítnout, ale podle Montgomeryho se poprvé v historii xenotransplantací podařilo pomocí dostupných léků proti odmítnutí orgánu dosáhnout úspěchu a orgán pokračoval ve své funkci. Experiment byl ukončen 61. den.
Čtěte také
Montgomery vysvětlil, že lékaři nyní mohou lépe pochopit, které imunosupresivní léky budou nejlépe fungovat u jiných lidí, kteří dostávají prasečí orgány. „Také nám to dá pocit úlevy při pokračování v klinických studiích, které právě provádíme, protože víme, že když vložíte prasečí ledvinu do člověka, z fyziologického hlediska prostě funguje. Je schopna vykonávat většinu funkcí, které vykonává lidská ledvina, a ty funkce, které nevykonává, buď nutně nepotřebujeme, nebo existuje několik léků, které musíme doplnit. Ale kromě toho jsme připraveni,“ řekl Montgomery. Nový lék nás podle něj znatelně přibližuje k bezpečným transplantacím orgánů z prasat na člověka.
Vytvoření podrobné mapy
Během epizod, kdy Millerovo tělo začalo orgán odmítat, dokázali lékaři vytvořit podrobnou mapu toho, jak přesně jeho imunitní systém reagoval na prasečí orgán, a identifikovat cesty, kterými tělo orgán odmítalo. Podařilo se jim také lokalizovat každou imunitní buňku v těle, aby mohli sledovat chování na této jedinečně detailní úrovni. „Opravdu se nám podařilo rozebrat, co se dělo téměř každý den,“ řekl spoluautor studie Brendan Keating, člen fakulty chirurgie na NYU Grossman School of Medicine a NYU Langone Transplant Institute.
Lékaři mohli také vidět rozdíly v imunitní reakci na prasečí orgán ve srovnání s tím, co se děje s transplantovaným lidským orgánem. Ačkoli je tato studie významným krokem vpřed, Montgomery uvedl, že se týkala pouze jedné osoby, takže výsledky bude nutné zopakovat u dalších osob, aby se zjistilo, zda jsou reakce konzistentní. Vědci ale získali finanční prostředky na testování technik imunosuprese u dalších 20 pacientů.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Dětí se sebevražednými myšlenkami v Česku raketově přibývá. Problémem jsou vztahy i vzhled
vaclav.cerny@iprima.cz
