Cukrovka u dětí je traumatizující, říká mladá diabetička. Naději dává nový lék
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
V posledních letech roste počet českých dětí s cukrovkou 1. typu.
Nárůst je podle odborníků čtyřnásobný.
S nemocí se pojí riziko diabetické ketoacidózy, která může dokonce poškodit vývoj mozku.
Nadějí je populační screening mezi dětmi a také lék, který by oddálil nástup nemoci.
Počet nově diagnostikovaných dětí s cukrovkou 1. typu roste každým rokem. Pro celé rodiny jde o velký zásah do jejich životů. Cukrovka je nevyzpytatelné onemocnění, které může mít tragické následky. Mladým diabetikům se ale blýská na lepší časy. Při včasné diagnóze se dá předejít nepříjemným komplikacím. Pomoci by k tomu mohl i screening mezi nejmenšími.
Cukrovka se v České republice týká zhruba jednoho milionu lidí. V drtivé většině se jedná o diabetiky 2. typu, kteří při včasném zachycení nemoci a úpravě životního stylu nemusí být závislí na inzulinu.
ČTĚTE TAKÉ: Jednoduchou prevenci Češi ignorují, nemocných s infekcí přibývá. Hrozí jim těžký zápal plic
V případě cukrovky 1. typu se ale pacienti bez inzulinu neobejdou. Konkrétní rozdíly mezi jednotlivými typy rozebíráme v podrobném přehledu této nemoci.
Diabetes 1. typu je autoimunitní onemocnění a nevybírá si, jestli potká mladého nebo již dospělého člověka. Každý rok v Česku přibude zhruba 400 nově diagnostikovaných dětí s touto nemocí. Za posledních 30 let jde podle odborníků až o čtyřnásobný nárůst.
Čtěte také
„Genetika se v Česku příliš nezměnila. Myslíme si, že hygienická hypotéza by růst do určité míry mohla vysvětlovat,“ říká profesor Zdeněk Šumník z pediatrické kliniky ve FN Motol. Zjednodušeně řečeno to znamená, že dětské tělo není dostatečně vytrénované proti různým patogenům, což může vést k selhání imunitního systému.
Ten pak začne ničit vlastní buňky. V případě cukrovky 1. typu se jedná o destrukci buněk ve slinivce břišní, které vyrábějí inzulin. „V současné době ale nemáme žádný rozumný prostředek, jak bychom byli schopni poradit rodičům, co dělat,“ doplňuje Šumník.
Pro dospívající diabetiky a jejich rodiny je diagnóza obrovským šokem. Ze dne na den se jim obrátí život vzhůru nohama a všichni se musí učit novému způsobu života.
„Když dítěti diagnostikují cukrovku, automaticky se stává dospělým během pár minut. Nemá čas nic vstřebat a připravit se. Změní se svět nejen jemu, ale i celé rodině. Tento šok může být traumatizující,“ popisuje pro CNN Prima NEWS 22letá diabetička Michaela Mervartová, která s cukrovkou 1. typu žije od 13 let.
Ketoacidóza ohrožuje vývoj mozku
Při nedostatku inzulinu diabetikům hrozí hyperglykemie (tedy zvýšená hladina cukru v krvi), která může vést až k život ohrožující diabetické ketoacidóze. Překyselení pak dokáže způsobit rozvrat celého organismu.
„V případě, že ketoacidóza nastane před desátým rokem věku, může způsobit závažné a dlouhodobé neurologické následky. Spočívají například ve snížení růstu mozku nebo snížení IQ,“ popisuje Šumník.
Jak tedy dětem pomoci? Lékaři dokážou ještě před manifestací diabetu zjistit, že se u dítěte jednoho dne nemoc rozvine. Stačí pouhá kapka krve a lékaři vědí, jestli člověk má specifické autoprotilátky, které jsou předpokladem pro rozvoj cukrovky.
Čtěte také
Díky tomu mohou včas zachytit nástup nemoci nebo ho dokonce oddálit. S odhalením potenciálních mladých diabetiků by mohl pomoci populační screening.
Ten by spočíval v odběru malého vzorku krve u tříletých a sedmiletých dětí při běžné preventivní prohlídce. Ve Fakultní nemocnici Motol už několik měsíců běží projekt Betty, který rodičům umožňuje, aby nechali své děti otestovat.
V současné době se do screeningu zapojilo přes 15 tisíc dětí a u 90 z nich bylo odhaleno časné stadium diabetu 1. typu. Zatím však není příliš dalších možností, co s takovými jedinci dělat. Lékaři je pouze zařadí do svého systému a pravidelně je zvou na prohlídky. Zároveň rodiče dostanou podrobné informace, jakých příznaků si všímat, kdyby se propuknutí nemoci opravdu přiblížilo.
Nový lék ochrání buňky produkující inzulin
Na obzoru je také látka známá jako teplizumab, která by dokázala oddálit nástup nemoci u dětí starších osmi let. Svým způsobem ochrání ještě zdravé buňky produkující inzulin a imunitnímu systému zabrání, aby je zničil.
Podle studie uveřejněné v časopise New England Journal of Medicine dokázal teplizumab posunout nástup diabetu 1. typu až o dva roky. Podle přednosty pediatrické kliniky v FN Motol je teplizumab teprve začátkem a v dalších letech by na něj mohly navázat účinnější léky.
Čtěte také
„To by znamenalo velkou revoluci v diabetologii. Byli bychom schopni ten proces zastavit ještě v době, kdy pacient žádné příznaky cukrovky nemá. Zkrátka by ji dostal o několik let později, nebo vůbec,“ říká Šumník.
Děti i celé rodiny by tak získaly čas vyhnout se komplikacím a užít si bezstarostné dětství. V lednu příštího roku by tato látka měla projít schvalovacím procesem Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), což by jí otevřelo cestu i na český trh. K prvním dětským pacientům by se pak mohla dostat do dvou let.
Technologie umožňují pohodlnější život
Ještě než se mladí čerstvě diagnostikovaní diabetici dočkají nové látky, mohou se uklidňovat technologickým nástupem. Současným trendem jsou glukózové senzory, které umožňují kontinuální měření glykémie. Nově se jich od ledna dočká i část diabetiků 2. typu.
Technologie významně zlepšují životy diabetiků. Zdroj: Jan Hrušovský
Dalším pokrokem v léčbě jsou systémy automatizovaného dávkování inzulinu. Moderní inzulinové pumpy na základě dat ze senzoru pomáhají řídit množství aplikovaného inzulinu. Díky tomu klesá výskyt neočekávaných hypoglykemií nebo hyperglykemií. Také se zlepšuje psychická pohoda a život samotných pacientů.
Novinkou jsou i bezhadičkové inzulinové pumpy, které jsou v porovnání s klasickými pumpami menší a diskrétnější.
Podle České diabetologické společnosti pak všechny tyto technologie přispívají k lepší kompenzaci pacientů a snižují riziko pozdních komplikací spojených s diabetem. Vedle toho se ale vědci snaží najít cestu k úplnému vyléčení cukrovky.
Jednou z nadějných možností je transplantace upravených kmenových buněk, které by obnovily produkci inzulinu ve slinivce. Zároveň by pacienti nemuseli podstupovat imunosupresivní léčbu, jež se s transplantací pojí.
VIDEO: Dětí se sebevražednými myšlenkami v Česku raketově přibývá. Problémem jsou vztahy i vzhled
Honza působí v médiích od roku 2017. Začínal jako editor sociálních sítí na Aktuálně.cz, později zde moderoval on-line pořad Asociál, který se věnoval digitálním technologiím, gamingu a sociálním sítím. Pro Hospodářské noviny připravoval byznysové podcasty Ranní brífink a Poprvé. Od dubna 2022 působí na CNN Prima News, kde píše o videohrách nebo technologiích a také moderuje a připravuje televizní pořad Enter.
