Plaga učitelům slibuje revoluční změnu. Našel politickou shodu, experti však mírní nadšení
Zavedeme kariérní řád pro učitele i ředitele namísto demotivační platové tabulky. To slibuje v programovém prohlášení vlády ministr školství Robert Plaga (za ANO). O tuto reformu se pokoušelo ministerstvo školství již v roce 2017, jenže vše nakonec spadlo pod stůl. K tématu se nyní sešli experti v rámci kulatého stolu. Kateřina Konrádová z organizace Učitel naživo upozorňuje, že je důležité nic neuspěchat. Podle pedagogické odbornice panuje nyní ideální politická shoda.
Slibovaný kariérní řád má nahradit dosavadní tabulkový systém platů. Na ten si řada lidí z terénu stěžuje kvůli tomu, že prý nedostatečně motivuje pedagogy. O tomto systému hovořil nynější ministr školství – tehdy ještě jako lídr kandidátky ANO ve Středočeském kraji do sněmovních voleb – již na začátku loňského září.
K TÉMATU: Až 48 milionů na špičkovou vědu. Nadace Kellnerových podpoří přesun talentů zpátky do Česka
Náhrada tabulkových poměrů by měla více reflektovat vlastní iniciativu učitelů – tedy jak se sami chtějí vzdělávat a posouvat ve své každodenní praxi. Návrh se objevuje i v programovém prohlášení vlády: „Místo demotivační platové tabulky připravíme a zavedeme kariérní řád pro učitele i ředitele, aby byl jasný profesní rozvoj a ohodnocení učitelů odpovídalo jejich kvalitě na základě objektivně měřitelných kritérií.“
Čtěte také
K tématu kariérního řádu se tak nedávno sešli zástupci odborných organizací, školských odborů či resortu školství. Online setkání u kulatého stolu zaštítila platforma Stálá konference asociací ve vzdělávání společně s EDUin.
Možnosti řádu pro lídry i „plnokrevné“ pedagogy
Hlavní zájem nového systému finančního ohodnocení by měl být podle expertů zaměřen na kvalitní výuku a profesní růst. Pro zavedení kariérního řádu je výhodou již existující rámec v podobě takzvaného Kompetenčního rámce absolventa a absolventky učitelství. „Bude jej pro účely kariérního systému potřeba dál dopracovat, zejména v úrovni nejzkušenějších učitelů,“ cituje Patricie Martinů z portálu EDUin vyjádření Matouše Bořkovce z Oddělení podpory pracovníků ve školství na ministerstvu školství.
Nezbytnou částí návrhu je školicí podpora nových pedagogů v podobě zaškolovacích seminářů. Podle nejnovějších dat se jich účastní čtyři z pěti nových pedagogů. Roli v tom hrají i takzvaní „učitelé-mentorové“, kteří nováčka v učitelské praxi na dané škole vedou a pomáhají mu s prvními překážkami. Podle Bořkovce je tento druh podpory efektivní. Na tyto učitele by se měl řád zaměřit a podporovat je v jejich mentorské práci.
Čtěte také
Jenže jak upozorňují odborníci – kariérní řád musí nabídnout dostatečný prostor a šanci k růstu i těm pedagogům, kteří se nechtějí přesouvat do oblasti školského managementu. Varují tak předtím, aby v jejich případě nedocházelo pouze k „formálnímu absolvování kurzů v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP)“.
Podle předsedy Asociace děkanů pedagogických fakult Pavla Mentlíka je nutné se vyhnout tomu, aby se tyto kurzy staly jedinou možností podpory pro učitele, takže by se původní myšlenka mohla zvrhnout do roviny „pouhého odškrtávání kurzů“ za účelem zlepšení finančního ohodnocení.
Akcent by měl být přesunut na „růst odpovědnosti a požadavek kvality“. Experti tak poukazují na vhodné motivační ohodnocení v případě mentorů začínajících učitelů, ale i mentorů komunity učitelů či metodiků výuky působících na různých úrovních. „Systém dalšího vzdělávání je věc podmínek učitele na dané škole, definovaných ředitelem,“ míní analytik PAQ Research Karel Gargulák.
Vzácná politická shoda
Mentlík vidí cestu v tom, že by se pedagogové mohli „vracet na fakulty“, kde by absolvovali nejrůznější semináře ve formě mimořádného studia a dozvídali by se touto cestou o nejnovějších poznatcích v příslušných disciplínách. Poté by obdrželi mikrocertifikáty. Nutné je však podle odborníků systematicky zavádět i další možnosti sebevzdělávání.
Jenže vzdělávání pedagogů je součástí balíku takzvaných neinvestičních výdajů, jejichž financování přešlo se začátkem roku na obce a kraje. Objevují se tak obavy, zda by tím nebyla ohrožena stabilita těchto kurzů. Bořkovec tvrdí, že rozdělení prostředků na rozvoj učitelů by se nemělo řídit podle rozpočtového určení daní, nýbrž podle cíleného zaměření na regiony, jež trápí největší nekvalifikovanost.
Čtěte také
Navrhované navýšení rozpočtu školství o zhruba 2,5 miliardy korun prý totiž sotva pokryje nové závazky – na vzdělávání pedagogů tak rozhodně nezbyde. Ministr školství Plaga na začátku ledna oznámil, že by rád vrátil neinvestiční výdaje zpět pod státní rozpočet. „Pro to je ale nutná úprava zákona. Nákup učebnic či vzdělávání učitelů opravdu není něco, co mají ředitelé řešit se zřizovateli. Tyto věci na obce nikdy přejít neměly,“ poznamenal šéf resortu.
Konrádová z organizace Učitel naživo zdůrazňuje, že na zavedení kariérního řádu je nejlepší čas, jelikož panuje vzácná shoda napříč politickým spektrem. Musí to být organicky se vyvíjející proces – zkvalitňování školení, kurzů a způsobů práce trvá určitou dobu a musí se dít postupně, aby mohla vyrůst kvalita,“ míní Bořkovec, který varuje před „uspěchanou revolucí“.
Jak vidí Plaga fungování nového systému v praxi?
Společně s Mentlíkem upozorňuje předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík na to, aby měli sami učitelé o možnosti kariérního řádu zájem. Podle něj musí být systém dostatečně motivační a přispět ke stabilizaci pedagogů.
„Kariérní řád jistě má smysl, ale možnost platového zařazení by se v něm podle nás měla promítnout. Smysluplný řád by měl zohledňovat zkušenost, výsledky práce a časovou souslednost,“ popsal následně pro Týdeník školství Dobšík.
Čtěte také
O chystané velké novince hovořil ministr Plaga již v rozhovoru pro CNN Prima NEWS z prosince loňského roku. „Na zavedení kariérního řádu cítím shodu, je to ambiciózní věc. Logická otázka rodičů je, že peníze dobré, ale co ta kvalita,“ uvedl tehdy.
Připomněl rovněž, že reforma by zrušila platovou tabulku založenou na senioritě. „Zavádí princip: Posuneš se dál, jenom když splňuješ nějaká kritéria kvality a když sám sebe jako učitel posouváš dál. Jsou tam kariérní stupně, pro které musíte něco splnit, to znamená něco kvalitativního,“ nastínil Plaga.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Deváťáci okusili nervozitu i tlak během přijímaček. Zvládli byste testy nanečisto i vy?
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, akcentuje Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu. Rovněž si rád napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě.
