Plaga chystá revoluci školství: Největší brzdou změn jsou rodiče

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Učitelé se dočkají slibovaných vyšších platů. První navýšení je čeká nejdříve v roce 2027.

  • Rámcové vzdělávací plány se budou měnit, odkládat nebo rušit.

  • Duševní zdraví dětí jako jedna z priorit ANO. Jak k ní přispět v oblasti školství?

  • Plaga mluví o pěti bodech reformy inkluze.

  • Domškoláctví není podle Plagy správná alternativa k běžným školám.

Více

Žhavý kandidát a téměř jasný budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) už má velmi jasnou představu o tom, co vše bude chtít za čtyři roky změnit a není toho málo. Kromě zvýšení platů učitelů, zákazu mobilů na školách nebo pěti kroků vedoucích k reformě inkluze plánuje i změny v kritériích pro školní psychology a posvítit si chce i na pedagogicko-psychologické poradny. Jako první si ale vezme na paškál tzv. RVP, tedy plány, podle kterých se nově mají děti učit už od roku 2027, a je připraven je nejen upravit, ale klidně i zrušit. Své první kroky v čele resortu přiblížil v rozsáhlém rozhovoru pro CNN Prima NEWS, kde uvádí, že si uvědomuje jaké naděje jsou do něj vkládány.

Mám pocit, že jsou do vás vkládány velké naděje. Nejen ze strany ANO, ale především z odborných kruhů, a překvapivě i z opozice. Neslíbil jste toho v kampani až příliš? Nemůže to být pro vás už od začátku jakási koule u nohy?
Co se týká slibů v oblasti školství, tak jsem bytostně přesvědčen, že jsou realistické. V médiích bylo, jak hnutí ANO slibuje 75 tisíc korun pro učitele. To platí a je to myšleno na konci volebního období a je to propsání těch 130 procent, které by učitelé měli dostávat. V roce 2021 byli na 126 procentech a dnes se to rozhodně neblíží ani 110 procentům. Chtěl bych se k tomu závazku vrátit. Snad chceme, aby učili ti nejlepší z nás a ti musí být zaplaceni.

ČTĚTE TAKÉ: Babiš pronesl ve Sněmovně temnou výhrůžku, míní Dvořák. Je to poselství, hájí svého šéfa Plaga.

Dále snad všichni chceme, aby konečně nějaká naše univerzita byla v TOP 100, což se nestane za čtyři roky, ale současný správcovský systém vysokých škol je nevyhovující. Mohu se bavit o inkluzi, o přijímačkách atd. To vše je realizovatelné. V oblasti školství vždy říkám, že to trvá dlouho a nemůžeme očekávat výsledky po dvou letech.

Nedal jste si cílů na startu hodně?
Myslím, že cíle jsou zvladatelné a tím, že jsem na resortu už byl, tak vím, co mám dělat. Ano, vnímal jsem, že jsou ve mně vkládány určité naděje a musím říct, že je to nesmírně zavazující. Jestli jsem něco zaznamenal, tak to, že si učitelé i odborná veřejnost vážili toho, že jsem byl konzistentní v názorech a vysvětloval jsem je. Myslím, že oceňují to, že jsme se o terén zajímali a nasloucháme mu, což je prudký rozpor se současným stavem.

Proč není v programovém prohlášení vlády školství prioritou?
Není to v pěti prioritách na první A4. To, že to napíšete do programového prohlášení, ještě nic neznamená. Chci věřit, že se mi podaří to, co v letech 2017–2021, tedy dostat do školství efektivně peníze. Pokud se chceme někam posunout, je jich ale potřeba víc. Peníze jsou podmínkou nutnou, nikoliv dostačující.

Chystané plány se mohou i zrušit

Víte už teď, co budou konkrétní priority, které začnete jako první řešit?
První věc, kterou budu muset velmi rychle analyzovat a rozhodnout, je obsah vzdělávání pro základní školy. Podle všech informací, které mám, ta podpora, aby se to ve školách od 1. září 2027 zavedlo do praxe, je nedostatečná. Musíme do 30. června 2026 říct, jestli se to bude měnit, odkládat či rušit.

Chtěl byste nové rámcové vzdělávací plány (RVP) i zrušit?
Není to o tom, co chci já. Ministr Mikuláš Bek změnil některé věci na poslední chvíli. Rozhodl třeba o tom, že od první třídy bude povinný druhý cizí jazyk. Možná se s někým poradil, ale nikdo neví, s kým, a odborné názory byly úplně jiné. Hodlám se opírat o data a odborníky. Takže ptáte-li se, jaké jsou možné varianty, tak všechny.

Měli bychom se začít bavit o tom, jaká jsou kvalifikační kritéria pro to, stát se školním psychologem

Pokud přijdete a řeknete, že něco, co je v pilotním testování, se úplně zruší, asi to dost lidí překvapí.
A proto říkám, že jsou možné všechny varianty. Podstata je taková, že právě od těch škol, které jsou v pokusném ověřování, budu chtít zpětnou vazbu a na základě toho se rozhodnu, co s tím.

S tím, jak jsou RVP dnes nastavené, souhlasíte?
Mám pocit, že dnes je to kompetenční model, ale za mě to má být kombinace znalostně-kompetenčního modelu. Kompetence nejsou bez znalostí. Budu se ptát, zda RVP školám říkají, jakým směrem se mají vydat. Opakujeme stejnou chybu, která byla téměř před dvěma desetiletími. Zase není vysvětlení ani podpora. Ve změně za mě má jít o posun škol, které dneska nejedou moderní kvalitní výuku, musíme jim pomoct. Je to o nalodění učitelů a vysvětlení toho, proč je to takhle dobře a jak to mají dělat nanovo. To tam v tuto chvíli postrádám a s tím do toho budu vstupovat.

K TÉMATU: Plaga o neziskovkách ve školství: Chci spolupracovat, pokud to má smysl. S Pavlem našel shodu

Změny ve školství brzdí rodiče

Jak změnit nastavení pedagogů, aby to brali, že jim chcete pomoct, a ne tak, že jim říkáte, jak to dělali špatně?
Samozřejmě je to určitá skupina učitelů, která v systému je, proto musíme do školství dostat prostředky, aby skutečně na místa učitelů byl přetlak a abychom tam měli motivované učitele a ty nejlepší z nás. Pojí se s tím ale i to, aby lidé byli ochotní se celoživotně dál posouvat a vzdělávat, protože se vyvíjí vědění světa, vyvíjí se také metody výuky. Za mě největší brzdou a nejvíc konzervativním prvkem změn v českém školství paradoxně nejsou učitelé, ale rodiče. V debatách z jejich strany standardně padají klišé jako, učí se jako za Marie Terezie atd., a když přijdete s jakoukoliv novinkou, tak vám řeknou, ale za nás to bylo takto.

Co s tím?
Rozhodně to není tak, že učitelé, kteří se snaží učit novými metodami a mají chuť posunout výuku dopředu, by to doteď dělali špatně. Ale posouvá se svět, musí se posouvat i oni. U rodičů i u učitelů je za mě alfou a omegou komunikace. Jestli bych se někde chtěl posunout k Robertovi Plagovi 2.0, tak chci mnohem intenzivněji komunikovat přes svůj Instagram nebo třeba přes YouTube kanál ministerstva k jednotlivým cílovým skupinám. Vytáhnu si ještě jeden příklad, kdy se lidé často ptají, proč vlastně potřebujeme školní psychology, a proč se to tak řeší, když za nás to nebylo. Na datech je vidět, že máme u dětí padesátkrát víc psychických problémů a poruch. Částečně to přikládám tomu, že doba je nesmírně dynamická, máme za sebou covidové období, teď máme válku na Ukrajině. To vše jsou určité stresové faktory. Druhá věc, a ta už je podložena čísly, sociální sítě a algoritmy, které tam jsou, negativně ovlivňují psychický stav dětí.

Myslím si, že by se dotace matematiky snižovat neměla, ale měl by se změnit obsah

Řada rodičů je ze současného systému školství natolik rozmrzelá, že své dítě do procesu nechce poslat vůbec a raději ho učí doma. Je to za vás dobrá alternativa?
Systémově to není správná alternativa. Určitě najdete příklad, který funguje, ale je to hodně o podmínkách. Buď můžete zaplatit domácí učitele, nebo má dítě sociálně podnětné prostředí a rodiče, kteří jsou schopni obsloužit češtinu, matiku a všechny další věci, ale je to nesmírně vysilující. Jako aspirant na ministra školství nemohu připustit tuto variantu z toho důvodu, že to neplatí ve všech rodinách. Povinná školní docházka má být veřejná služba a já se budu snažit o to, aby ta služba byla dostupná všem.

Často se bavíme o tom, že je třeba změnit koncepci vzdělávání a modernizovat školství, zavést třeba předměty týkající se finanční gramotnosti nebo sociálních vztahů atd. Z čeho ubrat? Potřebujeme na ZŠ třeba 3–4 hodiny matematiky, nebo bychom ji mohli nahradit víc praktickými věcmi?
Ač jsem ten, kdo zrušil povinnou maturitu z matematiky, tak zároveň jsem obhájce matematiky jako předmětu, jako přístupu k přemýšlení.

3–4 hodiny týdně. Je to potřeba?
Myslím si, že by se dotace matematiky snižovat neměla, ale měl by se změnit obsah. Jsem zastánce aplikované matematiky, protože finanční gramotnost je toho součástí.

Budeme si hrát na to, že děti učíme od prvního roku anglicky

Souhlasíte se zpřísněním angličtiny, která je součástí změn, se kterými přišel váš předchůdce?
Když řeknu, že s tím nesouhlasím, tak budu vypadat jako škarohlíd, který nechce, aby české děti uměly anglicky hned od první třídy. Co jsem nasbíral v terénu: zaprvé, polovina škol to už dneska od první třídy nabízí. Druhá věc – mají na to pedagoga. To, co mě v návrhu chybí, jsou kurzy pro pedagogy, protože vzdělávání takto malých dětí má svá specifika.

Takže v tuto chvíli?
V tuto chvíli si budeme hrát na některých školách na to, že děti učíme od prvního roku anglicky, to je holý fakt. Druhá věc je, že už dnes máte v prvních třídách zhruba 30 % dětí s vážnou logopedickou vadou. To znamená, že do dětí, které ještě neumí číst, neumí psát a mají problém s vyslovováním, se budete v prvním ročníku, kromě češtiny, snažit natlačit jakoukoliv angličtinu.

Podle vývojových psychologů je důležité, co si dítě zakotví do tří nebo do šesti let.
Tím se vracím k tomu prvnímu. Potřebujete mít školení pedagogů, aby správnými metodami do nejmenších dětí základy dostali. Jak to nakonec bude, vám opět řeknu do června.

Nižší kritéria pro psychology

Pojďme na další téma, a to je prevence a duševní zdraví společně s nedostatkem dětských psychologů. Jaké kroky budete v této oblasti dělat?
Krok jedna je samozřejmě objednávka směrem k vysokým školám. Psychologů by mělo být více.

Co je více?
Bavíme se třeba o dvojnásobku, což samozřejmě naráží na kapacity. Řeknu vám ještě jedno řešení, které je mým nápadem a může to zvednout vlnu odporu. Měli bychom se také začít bavit o tom, jaká jsou kvalifikační kritéria pro to, stát se školním psychologem.

Snížit tedy kritéria?
Jasně, ale aby se někdo nevyděsil, tak to není, že bych to udělal od stolu. Velmi rád bych se pobavil s odbornou komunitou, jestli nejsme schopni redefinovat to, co chceme, aby školní psycholog dokázal. Nemusí to být plnohodnotný školní psycholog, ale aby to byla první záchranná lajna a člověk, který rozpozná problémy, je schopen základně pomoci a případně odeslal dítě o krok dál. Pokud nám z debaty vyjde, že třeba stačí bakalářské studium, tak se nám celý cyklus zrychluje. Samozřejmě to neznamená, že rezignujeme na klasické psychology, na klinické psychology, na dětské psychiatry, kterých je asi 186, což je taky velký problém. Zase to souvisí s penězi, protože když je nezaplatíme, tak je sice vychováme ve vysokém školství, ale do škol nikdy nenastoupí.

Kolik by takoví psychologové měli brát?
Pokud se bavíme o tom, že má začínající učitel dostávat 50 000 Kč, tak odborné pozice by měly být někde v koridoru 50 až 75 tisíc korun na konci roku 2029.

To je zhruba o 16 000 korun víc než dnes.
Pokud už vezmu tu tabulku pro 2026, tak ano.

To je dost. Mluvil jste o tom s Alenou Schillerovou?
Je to napsáno ve vládním programovém prohlášení. A já jsem se vládním programovým prohlášením řídil v předchozí vládě a chci to zkusit i podruhé.

Jste schopný a připravený s ní jít do ostrého sporu, když vám ty peníze nebude chtít dát?
Peníze investované do školství jsou peníze, které se tomuto státu dvacetinásobně vrátí v následujících 50 letech. Takže je to dobrá investice a takto budu argumentovat.

Jak to budete zvyšovat? Každý rok o 4000 korun?
Budu se snažit, abychom se tam dostali v tom posledním roce. V roce 2026 tam rozhodně žádný skok nebude.

Předpokládám, že kdybyste měl připravený nějaký návrh, tak by byl první skok od roku 2027.
Předpokládáte správně. Rád bych k tomu dodal, a to je ta ambiciózní věc, na které ale cítím shodu, že chci zavedení kariérního řádu. Logická otázka rodičů je, že peníze dobré, ale co ta kvalita. Kariérní řád ruší platovou tabulku, která je založená na senioritě. Zavádí princip: Posuneš se dál, jenom když splňuješ nějaká kritéria kvality a když sám sebe jako učitel posunuješ dál. Jsou tam kariérní stupně, pro které musíte něco splnit, to znamená něco kvalitativního.

Těch 75 000 korun průměrného platu také platí?
To také platí ke konci roku 2029. Odpovídá to predikci a těm 130 procentům průměrné mzdy, jak ukládá zákon.

Závislosti jako priorita ANO

Předchozí vláda na řešení závislostí a adiktologii slíbila miliardu korun, nakonec dala sotva polovinu. Budete se snažit peníze v této oblasti navýšit a toto téma aktivně a konsensuálně plánujete řešit?
Doufám, že ministrem zdravotnictví se stane Adam Vojtěch, se kterým se mi dobře spolupracuje a společně jsme toto téma řešili. Je to téma, které skutečně není jedno resortní. Kdyby téma bylo pod premiérem a propisovalo se do oblasti školství, zdravotnictví, ale také třeba do ministerstva sportu a prevence, tak je to za mě na nějaký výbor nebo grémium ministrů, tak, aby se to doplňovalo, nebo aby vznikl nějaký celonárodní program, protože ten problém je skutečně vážný.

Mluvil jste o Adamu Vojtěchovi. Jste ochotní dneska společně přiznat, že částečně za některé problémy, které se dneska těch dětí týkají, můžete i vy dva v souvislosti s restrikcemi, které přicházely za covidu?
Když jsem viděl japonská a korejská data, tak korelace sociálních sítí a duševních poruch tam byla už před covidem. Nicméně určitě se udělaly chyby, to nepopírám. Osobně jsem podcenil problém, byť jsem na to neměl vliv, aby se co nejdříve do škol vrátily nejmenší děti, nicméně až zpětně jsem si uvědomil, že ta největší sociální ztráta se týkala středních škol.

Berete to jako svoji chybu? Přiznáte vinu?
Vinu vám nepřiznám, protože znovu říkám, nikdo si neumí představit, jak jsme rozhodovali. Na začátku příběhu skutečně nebylo jasné, jestli to nevymlátí třetinu populace.

Pět změn v inkluzi

Pojďme k poslednímu tématu, a to je inkluze. S SPD a Motoristy jste se shodli na změně parametrů. Jak konkrétně?
Rád bych se vrátil k debatě o parametrizaci asistentů pedagoga na školu, což v roce 2021 bylo nachystáno a za čtyři roky se vůbec nic nestalo. Zároveň se bavme o profesionalizaci, aby byl skutečně asistentem pedagoga, ne jen +1. Když někdo řekne: zrušte inkluzi a vyhoďte asistenty pedagoga, tak neví, o čem mluví. V tuto chvíli v systému máme přes 100 000 dětí, které mají nějaké podpůrné opatření a můžeme říct, že jsou součástí inkluze. Musíme zapracovat na dostatečné kapacitě speciálních škol a speciálních tříd. Nemůže se stát, že dítě, které do běžného vzdělávání opravdu nepatří, tak tam je, protože není místo.

Krok dva je, že nikdo za čtyři roky nevyhodnotil, zda je asistent pedagoga efektivní nástroj pro všechny typy problémů a poruch. Ještě upozorním na to, že dnes v systému máme přes 20 000 dětí se specifickými poruchami učení a chování. To jsou děti, které jsou třeba velmi chytré, ale mají problémové chování.

Takže, zvýšit kapacity speciálních tříd i škol, navýšit počty školních psychologů a asistentů a zajistit jejich profesionalizaci. Tyto čtyři body v souvislosti s inkluzí plánujete změnit?
Ještě jednu věc vám doplním, a to jsou pedagogicko-psychologické poradny. Musíme je dostat pod jednotné metodické vedení. Ideální stav by byl, aby je mohlo přímo řídit ministerstvo. Poslední věc, kterou chci diskutovat s odborným prostředím, se týká kompetencí ředitelů škol. Setkávám se s tím, že dítě má jít třeba do speciální školy, ale protože speciální škola je 15 km daleko, tak se rodič jako zákonný zástupce rozhodne dát dítě do bližší školy.