360°, Jan Schiller, Štěpán Křeček, Lukáš Kovanda, Karlos Vémola - 27.7. v 22:00
V sobotu jako král nastoupil na vyprodanou Štvanici, kde následně uškrtil srbského zápasníka Aleksandra „Jokera“ Iliče a stal se šampionem. Pás, který získal, věnoval své nastávající manželce Lele, kterou si ve čtvrtek ve čtyři hodiny vezme. Můj život je jedna velká bolest, ale jsem šťastný, říká obávaný Terminátor v pořadu 360°.
Jedno velké vítězství má Karlos za sebou, ještě větší boj ho ale možná čeká. Ve čtvrtek, ve čtyři hodiny odpoledne, řekne „ano“ své snoubence Lele. Dlouhou rozlučku se svobodou ale sám nepotřebuje. „Ve dvě hodiny se loučím se svobodou a ve čtyři se žením,“ říká s potutelným úsměvem jeden z nejúspěšnějších českých MMA zápasníků.
Karlos sice vítězstvím v sobotním zápase získal pás šampiona, toho se ale krátce po svém triumfu vzdal. „Tohle není můj pás, to je pás mojí ženy, protože mi po zápase oznámila, že když jsem pro tohle naši svatbu o rok odložil, tak jí ho musím dát,“ přiznává Terminátor Vémola.
Šampion se ale toho, že by pás pro svou ženu nezískal, nebál. „Na Štvanici jsem si říkal: ‚Já to dokážu, nastoupím v tom královským, povede mě sám Bůh.‘ A ke královskému nástupu nemůže být lepší zpěvák než Karel Gott. Když na sebe vytvoříte takovýhle tlak, tak to nejde prohrát,“ prozrazuje svůj recept na úspěch Vémola a dodává, že si ani nemohl dovolit prohrát zápas s někým, kdo v rámci klasických předzápasových trashtalks uráží jeho rodinu. „Před zápasem jsem si vytvořil nenávist. Doopravdy jsem mu tam šel ublížit.“
Po všech zkušenostech, které Karlos v kleci získal, by nechtěl, aby se něčím podobným v budoucnu živily i jeho dvě dcery. „Ony nebudou muset dělat to, co jsem dělal já,“ přepíná do vážného tónu čtyřnásobný otec. „To si vůbec nedokážu představit. Rozhodně bych si nepřál, aby zápasily. Nemohl bych se dívat na to, jak si někdo rozbíjí loket o jejich hlavy,“ dodává s tím, že by se raději svoje holky snažil od zápasení odklonit. Třeba tím, že by jim koupil poníka.
Jako táta je spokojenější, když může svým potomkům dopřát to, co on v dětství mít nemohl. „Jednou jsem se svým synem šel po zoologické zahradě a najednou mi říká: ‚Táti, já chci krokodýla.‘ Tak jsem řekl tehdejší manželce, že když chce krokodýla, sice mu jsou čtyři roky, bude mít krokodýla. A netrvalo to dlouho a za 14 dni jsme měli doma krokodýla.“
