Vláda schválila možnosti, jak budeme volit. Ve hře je jedna kandidátka v celé zemi
Dvě varianty novely volebního zákona schválila na svém pondělním zasedání vláda. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Dvě varianty novely volebního zákona schválila na svém pondělním zasedání vláda. První z nich počítá se zachováním 14 volebních krajů, podle druhé by voliči v celé České republice vybírali ze stejné kandidátky a stát by byl jediným obvodem, uvedlo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě. Volební pravidla musí poslanci a senátoři změnit kvůli verdiktu Ústavního soudu, který nedávno některé pasáže předpisu zrušil.
„Obě varianty splňují parametry nastavené Ústavním soudem a nabízejí spravedlivější rozdělení mandátů. Teď bude záležet, na jaké variantě bude v Parlamentu politická shoda,“ uvedl v tiskové zprávě ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). V obou variantách vláda zachovává pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny. V případě koalic jsou hranice sedm, devět a jedenáct procent podle počtu stran.
Čtěte také
První varianta, kterou úřad označil za úzkou, počítá se změnou přepočtu hlasů na mandáty při zachování 14 volebních krajů. Použita by byla Hareova kvóta. Podle ministerstva jde o mechanismus, kdy je vydělením celkového počtu platných hlasů pro subjekty postoupivší do skrutinia číslem 200 získáno volební číslo. „Kolikrát se toto volební číslo vejde do celorepublikového zisku hlasů konkrétní politické strany, hnutí nebo koalice, tolik získá mandátů,“ uvádí vládní materiál.
Druhá varianta je širší a zasahuje i do organizačního a technického zajištění voleb. Počítá se zrušením 14 volebních krajů, ČR by se tak stala jedním volebním obvodem. Volební formulí pro přepočet hlasů na mandáty je Hagenbach-Bischoffova kvóta, při které se oproti Hareově kvótě celkový počet hlasů postoupivších do skrutinia dělí číslem 201. Tato varianta by si vyžádala některé organizační změny, registračním úřadem by už nebyly krajské úřady, ale ministerstvo vnitra, jinak by také vypadaly hlasovací lístky.
Pětiprocentní hranice zůstává
Obě varianty ponechávají pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny a současně pro koalice zavádí tzv. aditivní klauzuli ve výši sedmi, devíti a jedenácti procent hlasů podle počtu stran, které koalici tvoří. Stejnou hranici musely volební koalice překonat do novely volebního zákona v roce 2000.
Před dvěma týdny se sněmovní strany shodly na tom, že kvůli úspoře času využijí lidovecký poslanecký návrh. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale poté oznámil, že vláda předloží vlastní. Strany o nové podobě předpisu jednají kvůli tomu, že Ústavní soud část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů zrušil. Případná novela se uplatní už při letošních sněmovních volbách.
Čtěte také
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
