Konec sójových párků i rostlinných klobás, plánuje ministerstvo. Výrobci mluví o šikaně
Ministerstvo zemědělství hodlá omezit názvy rostlinných výrobků, které vycházejí z předlohy masných výrobků. Vyplývá to z rezortní novely vyhlášky. Na evropské úrovni se dříve odmítlo omezení názvů jako „párek“, ovšem nyní se v rámci ministerstva debatuje – ve srovnání s EU – o přísnější regulaci označování produktů. Výrobci návrh odmítají s tím, že předkladatelé opominuli dopady na rostlinný sektor. Tvrdí také, že čeští zákazníci jsou na názvy produktů zvyklí, takže je sjednocování zbytečné.
Novela vyhlášky z pera ministerstva zemědělství byla podána k připomínkám 20. října. Předkladatelé se odvolávají na předpisy Evropské unie a vědecké poznatky. Cílem navrhovaných úprav je podle důvodové zprávy harmonizace označování rostlinných produktů a „posílení pozice“ zemědělců na potravinovém trhu. Rovněž se mají také více zohlednit potřeby „dotčených sektorů potravinářského průmyslu“.
K TÉMATU: Nerozpouštějme miliardy v chodnících, kritizuje NKÚ využívání dotací. EU chystá zpřísnění
Zástupci ministerstva jsou mnohem přísnější, co se týče seznamu rostlinných výrobků, které jsou označovány stejně jako jejich masné předlohy a kterých by se omezení týkalo. Zákazníci by tak na pultech již marně hledali například sójový párek nebo rostlinnou klobásu. Označení jako „párek“, „sekaná“, „šunka“ nebo „salám“ by se podle ministerského návrhu již nesměla objevit v souvislosti s rostlinnými výrobky.
Tyto názvy se přitom řešily během dvouletého unijního projednávání, jaká označení budou vyhrazena pouze pro masné výrobky. Slova jako „párek“ nebo „klobása“ nakonec zůstala mimo seznam. Teď se jich ale případný zákaz opět týká.
Čtěte také
V návrhu se také argumentuje tím, že úpravy přispějí k lepší informovanosti spotřebitele. Tento názor se objevoval na straně příznivců omezení názvů již v minulosti. O jakých dalších označeních se v návrhu resortu píše?
Byrokratická šikana kvůli neexistujícímu problému, zlobí se výrobci
S přívlastkem vycházejícím z rostlinné stravy by již nebylo možné spojovat tyto produkty (mimo již výše zmíněné výrobky):
jitrnice / jaternice
jelito
klobása
paštika
slanina / špek
špekáček
tlačenka
utopenci
Omezení by se také týkalo výrobků z vajec nebo filetů. Podle České komory alternativních proteinů (ČKAP) by doplatili na přijetí úpravy pravidel především tuzemští výrobci těchto produktů. Ministerstvo prý s nimi návrh nijak nekonzultovalo ani nezpracovalo dopadovou studii na tento sektor.
Předseda komory David Hůlka odmítá slova šéfa resortu Martina Šebestyána (za SPD), který o novele vyhlášky hovořil jako o příležitosti pro výrobce. „Pro nás tato ‚příležitost‘ znamená náklady v podobě přejmenování výrobků, nových obalů, ztráty atraktivity a srozumitelnosti výrobků a riziko vysokých pokut. Stát cenzuruje názvy potravin kvůli zájmům jednoho odvětví a trestá úspěšné domácí firmy,“ pustil se do ministra.
Čtěte také
Návrh podle Hůlky reaguje na „neexistující problém“ a je ve své podstatě „byrokratickou šikanou“. Předseda ČKAP si vypomáhá jedním historickým příkladem – sójové párky se pod tímto označením prodávají již od první světové války. „Proč má české ministerstvo po více než 100 letech potřebu tento název ‚napravovat‘?“ nechápe a zdůrazňuje, že návrh je přísnější než ten na úrovni EU.
Kritici navrhované podoby vyhlášky ministerstvu vytýkají, že ač se v materiálu hovoří o vědeckých poznatcích, žádná konkrétní zjištění odborné obce nejsou uvedena.
Přísnější pravidla by platila pouze pro tuzemské výrobce
Kromě zmíněných důvodů se zástupci ministerstva ve svém záměru odvolávají i na zachování tradice. Tento argument opírají o historické používání názvů na území Česka od 60. let minulého století a dokonce připomínají i československé státní normy i podnikové normy.
Komora ovšem namítá, že tyto údaje jsou již desítky let nezávazné. Resort prý také neprokázal, že by si zákazníci pletli rostlinné produkty s původními masnými předlohami. Výrobci současně varují, že by v případě změny vyhlášky museli vynaložit mnoho peněz na obměnu obalů a změnit by se musel i marketing. Také by jim kvůli označení hrozily tučné pokuty – pravidla by se navíc týkala pouze tuzemských společností.
Čtěte také
Na jejich stranu se připojili i zástupci organizace ProVeg, jež pléduje za větší podíl rostlinných alternativ namísto živočišných produktů. „Nikdo u regálu nepřemýšlí, jestli je sójový párek nebo čočková sekaná z masa. Stojí to na obalu. Přesto chce nový návrh vyhlášky takové názvy omezit a udělat z nákupu hádanku,“ tvrdí Jana Pavelková, jež má na starosti komunikaci s veřejností.
Zástupci ČKAP mimo jiné tvrdí, že novela vyhlášky jde principiálně proti apelu vlády na zbytečnou byrokratickou zátěž. Proto se výrobci a prodejci rostlinných produktů obracejí na premiéra Andreje Babiše (ANO) v otevřeném dopise, aby ministerstvo od plánované úpravy upustilo.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Babišovi buchl granát v ruce, míní Nerudová. Melete básničku, opáčila Jermanová
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, konkrétně oblasti školství a životního prostředí. Zaměřuje se také na svůj rodný Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu, rád si i napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Po práci v redakci si zajde do malých kin na známé i opomíjené filmy, doplňuje mezery v četbě literatury nebo objevuje žánr ambientní hudby. Svůj volný čas však nejradši tráví za městem v přírodě. Marek vystudoval češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze, součástí týmu on-line redakce CNN Prima NEWS je od dubna 2023. (Marek.Pausz@iprima.cz)
