Boj o vegeburger u konce? V Evropě padlo zásadní rozhodnutí, některé potraviny čeká změna
V posledních měsících se na evropské půdě řešil možný zákaz používání názvů jako „fazolový burger“ nebo „sójový párek“, což mnohým připomínalo bitvy o název rumu či pomazánkového másla. Minulý týden se na finálním jednání rozhodlo, že tyto nejoblíbenější rostlinné alternativy najdou čeští zákazníci na pultech pod stále stejným názvem. Několik desítek produktů ovšem dostalo stopku a bude nutné je přejmenovat. Spor o názvy se dostal i na půdu dolní komory Parlamentu.
Zákaz používání názvů mohl mít dopad i na výrobky, které se objevují na tuzemských pultech. Bezmasé párky či burgery by sice nevymizely, ovšem bylo by nutné přejmenovat jejich obaly – podle kritiků návrhu by taková změna mohla způsobit zdražení těchto produktů.
K TÉMATU: Pozor na trojici nebezpečných potravin. Inspektoři v nich našli plíseň i jedovaté látky.
Jenže takový scénář je, jak se zdá, nyní nepravděpodobný. Jednání trialogu – Evropské komise, Rady EU a europarlamentu – z minulého čtvrtka přineslo zákaz používání celkem 31 slov, jež se běžně používají v případě masných výrobků a jež dosud výrobci vegealternativ dávali na etikety s příslušnými přívlastky. Na tomto seznamu se ovšem nenachází označení „párek“, „burger“ nebo „řízek“. Právě u posledního jmenovaného se odpůrci návrhu obávali, že by mohl ohrozit tradici bedlového řízku. Připomeňme, že se zatím jedná jen o politickou shodu – legislativní proces ještě není uzavřen.
Čtěte také
Odpůrci tak konsenzus trialogu vnímají jako remízu. Na seznamu „zakázaných“ slov je například steak. V takovém případě ovšem bude záležet, jak se tento pojem užívá v daném jazyce a zda již nedošlo k výraznému významovému posunu. Legislativní proces stále běží, takže může ještě dojít k dílčím změnám.
Změny názvů jako odvádění pozornosti?
Organizace European Vegetarian Union ve své zprávě uvádí, že na nejfrekventovanější termíny vegealternativ se nejnovější úpravy nevztahují. Kromě burgeru a párku jsou zachovány také například nugety.
Zástupci vegetariánské unie upozorňují, že původním záměrem legislativního balíku bylo posílit pozici zemědělců v potravinářském sektoru, ovšem celá věc se změnila v debatu o vhodnosti různých pojmenování. „Většina farmářů vnímá tyto nové regulace jako odvádění pozornosti od palčivých problémů,“ uvádí Rob de Schutter, vedoucí komunikace hnutí WePlanet.
Čtěte také
Kterých názvů se bude schválený zákaz týkat? Jedná se o termíny v anglickém jazyce, přesné dopady na české názvy tak nelze nyní přesně určit.
Beef (hovězí)
Veal (telecí)
Pork (vepřové)
Chicken (kuřecí)
Poultry (drůbež)
Turkey (krůtí)
Duck (kachní)
Goose (husa)
Lamb (jehněčí)
Mutton (skopové)
Ovine (ovčí)
Goat (kozí)
Drumstick („paličky“)
Tenderloin (pravá svíčková)
Sirloin (nízký roštěnec)
Flank (hovězí bok) + další části, jež se běžně používají u klasifikace zvláště hovězího masa
Ribs (žebra)
Wing (křídla)
Breast (prsa)
Thigh (stehna)
Brisket (hrudí)
Rump (kýta)
Bacon (slanina)
Liver (játra)
Z jednání také vyplývá, že společnosti mají na přijetí změn tři roky. Během nich mohou doprodávat zboží se starými etiketami a informacemi o složení a sladit svou výrobu s novou regulací. Změny by měly mít dopad především na fázi výroby, ovšem firmy budou muset rovněž nově investovat do nového marketingu.
Diktuje stát firmám milionové náklady?
Spor o názvy bezmasých alternativ se vede již několik let. Proti regulacím se například ohradily společnosti Rostlinně či Česká komora alternativních proteinů. „Současný tlak na regulaci přichází v době, kdy segment rostlinných alternativ v Česku zažívá rekordní rozmach,“ poznamenal zástupce mediálního oddělení Rostlinně Pavel Buršík, podle nějž tak stát tímto prostřednictvím „diktuje milionové náklady na rebranding“.
Potravináři ovšem varovali, že dosavadní nastavení ohledně vegealternativ bylo v mnoha ohledech matoucí. Mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek pro CNN Prima NEWS upozorňoval na roztříštěné předpisy v rámci EU. „To představuje pro firmy administrativní zátěž a pro spotřebitele matoucí prostředí, kdy stejný výrobek může v jedné zemi splňovat normy a v sousední být považován za problematický,“ uvedl.
Kvůli bojům o názvy bezmasých variant dokonce interpelovala ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) poslankyně Michaela Moricová (Piráti). Politička varovala nejen před možnými ekonomickými dopady, ale i před možným ovlivněním tradičních názvů české kuchyně – jmenovitě houbového řízku či květákového karbanátku. Sám ministr již dříve na dotaz redakce potvrdil, že hodlá hlasovat pro schválení zákazu, jelikož se jedná o „harmonizaci používání názvů potravin živočišného původu a ochranu specifických masných výrobků“.
Moricová po rozhodnutí uvedla, že Piráti nadále odmítají regulaci názvů rostlinných potravin. Stojí si za tím, že se zákazníci v nabídce vyznají a nejsou názvy produktů klamáni. „Bereme na vědomí, že v trialogu zůstal kompromis, což je určitě lepší než původní záměr. Přesto si myslíme, že EU by se měla soustředit spíše na skutečné problémy evropského zemědělství,“ vyjádřila na dotaz redakce stanovisko strany a zmínila také, že výsledkem „této kulturní války“ budou pouze dražší potraviny a další povinnosti pro firmy.
Čtěte také
Podle poslankyně je tento zákaz zbytečný a orientaci společností a spotřebitelů naopak zhorší. V nynějším postoji trialogu se podle Buršíka nijak neřeší onen pověstný „ďábel skrytý v detailu“. Očekává tak, že nejasnosti teprve vyplavou na povrch, a to při aplikaci na jednotlivá jazyková prostředí členských států a jejich specifika.
Buršík za organizaci Rostlinně upozorňuje na zbytečné „tvoření stohů zbytečných pravidel“ a s nimi spojené pokuty. „Takové řízky z bedly nebo celeru jsou součástí české kuchyně po staletí a doufáme, že přežijí i úřednický šiml ve vleku lobby průmyslových velkochovů. Vždyť i sójové párky se vyrábějí už od první světové války a zákaz tohoto pojmenování dosud nikdo nepotřeboval,“ okomentoval.
Riziko pro restauratéry
Při debatách zaznívaly také obavy, že kompletní přijetí původní předlohy by se podepsalo i na gastronomii. „Tato cenzura by dopadla i například na restauratéry, kterým by při psaní jídelních lístků neustále hrozila pokuta,“ uvedl výkonný ředitel komory alternativních proteinů David Hůlka. Člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Luboš Kastner pro CNN Prima NEWS sdělil, že ohledně této možné úpravy ho nikdo – jakožto zástupce podnikatelů v gastronomii – nekontaktoval.
„Jeden zákaz navíc by restauratéry nijak výrazně nerozhodil. Výrobce přesně ví, jak se má produkt jmenovat a z čeho se má skládat. My nemáme čas zjišťovat všechny ingredience, takže jsme v riziku, že něco špatně nazveme, protože se to ztratí v překladu,“ řekl s tím, že by poté restauratéři mohli neférově nést následky.
Návrh zákazu, aby se bezmasé pokrmy označovaly stejným názvem jako jejich masné předlohy, byl přijat europarlamentem v říjnu 2025. Ve stejném měsíci roku 2024 přitom Soudní dvůr EU rozhodl, že toto označování stejnými slovy možné je.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Šokující výsledky kontrol, šéf hasičů by půlku barů zavřel. Hrozí tragédie jako ve Švýcarsku?
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, akcentuje Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu. Rovněž si rád napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě.
