Vzdělávání 21. století: české školy se mění, technologie a udržitelnost udávají směr

Modernizace českého školství dostává konkrétní podobu – ve třídách se objevují iPady, VR brýle nebo roboti. Univerzity spouštějí nové obory zaměřené na udržitelnost. Vše s cílem připravit studenty na realitu zítřka. Revoluci ve vzdělávání podporuje i Národní plán obnovy.

Budoucnost Česka začíná ve školních lavicích

Na první pohled to může znít jako science fiction – děti místo učebnic pracují s tablety, během hodiny sdílejí dokumenty online, programují roboty nebo zkoumají virtuální realitu. Ve skutečnosti jde o moderní výuku na základní škole v pražské Písnici, která reflektuje změny v rámcovém vzdělávacím programu. Robotické a digitální pomůcky nejsou náhradou za učebnice, ale nástrojem, jak u dětí rozvíjet informatické myšlení, kreativitu a schopnost spolupráce. Škola v Písnici je jednou z mnoha, které se aktivně zapojily do proměny českého školství v rámci Národního plánu obnovy.

„To nadšení je obrovské,“ říká Lukáš Zvěřina, učitel informatiky. „Děti vidí technologie kolem sebe, používají je doma i rodiče – pro ně je to přirozené.“

Modernizace výuky nejde jen přes výbavu tříd – i učitelé se musí neustále vzdělávat. Často pomáhá sdílení zkušeností mezi pedagogy, stejně jako specializovaná školení zaměřená na konkrétní aplikace a metody.

Nejde to bez infrastruktury

Podle Michala Kunstovného, který pracuje pro NPI jako IT Guru a zároveň je konzultantem Národního pedagogického institutu (NPI), narážejí školy nejčastěji na technické překážky – především problémy s připojením k internetu. Pomáhá tzv. IT audit, který mapuje stav zabezpečení, zálohování a dalších klíčových procesů ve škole. Výsledkem je doporučení, jak systém zlepšit.

„Učitelé udělali obrovský pokrok nejen technicky, ale i ve způsobu, jak technologie zapojují do výuky,“ dodává Kunstovný.

Jeden krok po druhém

Školám, které se s digitalizací teprve seznamují, radí začít jednoduše. Jedna aplikace, jedna pomůcka. Důležité je, aby technologie pedagoga bavila – jen tehdy ji bude umět přirozeně integrovat do výuky.

Nové obory pro zelenou budoucnost

Digitalizace ale není jedinou změnou, která se v českém vzdělávání odehrává. Rostoucí důraz se klade i na udržitelnost a ekologii.

Od příštího roku se na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze začne vyučovat nový obor Zelená chemie. Jeho cílem je ukázat, že i tradiční průmyslový obor, jako je chemie, může fungovat šetrně vůči přírodě.

„Zelená chemie je filozofie, jak vyrábět bezpečněji, s menším množstvím odpadu a méně nebezpečnými látkami,“ vysvětluje garant oboru profesor Kubička z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (dále jen VŠCHT).

Chemici, kteří rozumí i motorům

Ve spolupráci s Českým vysokým učením technickým v Praze vznikl i další unikátní obor – Udržitelná mobilita. Studenti chemické školy budou mít dvě třetiny výuky zaměřené na chemii, ale jednu třetinu na technické předměty z oblasti automotivu. A studenti strojařiny naopak. Cílem je vychovat odborníky, kteří rozumějí vývoji pohonných hmot i konstrukci vozidel.

Univerzity propojují teorii s praxí

V rámci Národního plánu obnovy vznikají i nové programy propojené s průmyslem. Například studenti oboru - Průmyslová chemie na VŠCHT, absolvují část výuky přímo ve firmách jako je Orlen Unipetrol – v laboratořích i reálných provozech, o tom se dozvíte více v reportáži:

„Studenti získávají přímou zkušenost z praxe, a díky tomu jsou po ukončení studia lépe připraveni na uplatnění v reálném světě,“ říká rektor VŠCHT Milan Pospíšil.

Vysoká škola jde i příkladem a řeší i udržitelnost budov školy samotných. Například snižováním spotřeby vody nebo výstavbou zelených střech.

Změny, které mají smysl

Projekt digitalizace a modernizace školství, pod vedením Národního pedagogického institutu, je jednou z největších reforem za posledních 20 let. Řada projektů v oblasti vzdělávání je financována z Nástroje pro oživení a odolnost EU v rámci Národního plánu obnovy. Na inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace vzdělávání je vyčleněno 4,8 mld. Kč a na modernizaci a udržitelnost ve vysokoškolském vzdělávání 4 mld. Kč

Dokonce 63 % ZŠ začalo s novými osnovami dřív, než bylo povinné.

„Opravdové výsledky se ukážou až za několik let,“ dodává Ondřej Neumajer z NPI. „Ale už teď je jasné, že jdeme správným směrem.“