Z Ameriky do EU? Evropští lídři hledají cestu pro Kanadu, připojení zmiňuje i Pavel
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Mohla by se Kanada stát novým členem Evropské unie?
O možném rozšíření hovořil i český prezident Pavel.
Průzkumy ukazují podporu veřejnosti v obou regionech.
Překážkou je hranice s USA i odlišná politika v zemědělství.
Mohla by se Evropská unie rozšířit o nového člena v podobě Kanady? Na první pohled sci-fi scénář může mít reálné obrysy. O možném připojení hovořili například český prezident Petr Pavel či jeho finský protějšek Alexander Stubb. Sami Kanaďané a minimálně část Evropanů by o členství v EU navíc z většiny stáli. Pomoci by mohla i jedna z nejbizarnějších hranic na světě.
S myšlenkou, že by se Kanada mohla připojit k Evropské unii, nejprve v březnu přišel francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. „Dnes má devět zemí formální status kandidátské země pro připojení k EU. Další by je mohly doplnit. Za pár týdnů či měsíců Island a v nějakém bodě možná i Kanada,“ pronesl šéf francouzské diplomacie podle portálu Politico.
ČTĚTE TAKÉ: Putin nalíčil past, varuje Pobaltí. Na NATO prý zaútočí pod cizí vlajkou, vybral si i oběť
Podobně a přímo s kanadským premiérem Markem Carneym měl hovořit finský prezident Alexander Stubb, který mu měl údajně doslova říci, ať o členství v EU „přemýšlí“. Stubb tuto myšlenku navíc zopakoval v rozhovoru pro kanadskou televizi CBC. „Dovedu si představit mnohem větší EU, ať by Kanada byla či nebyla součástí. Je na Kanadě, aby se rozhodla,“ řekl finský prezident.
Čtěte také
Posléze začal nápad znít i v českých luzích a hájích. Prezident Petr Pavel napřed během summitu bezpečnostního think-tanku GLOBSEC v Praze zmínil, že Kanada je společně s Velkou Británií či Norskem naprosto klíčová pro bezpečnost Evropy, ačkoliv v EU v tuto chvíli není. Jeho slova o nutnosti užší spolupráce s těmito státy přišla na přetřes i během červnové oslavy narozenin britského krále Karla III. na velvyslanectví Spojeného království.
„Kdo ví, s referendem na Islandu, potenciálním rozhodnutím Norska a možná dokonce Kanady se možná během našeho příštího předsednictví dočkáme toho, co bych rád nazval severozápadním rozšířením,“ pronesl na britské ambasádě Pavel.
Na přímý dotaz CNN Prima NEWS na rozšíření Unie o Kanadu pak Kancelář prezidenta republiky odpověděla, že Pavel dlouhodobě podporuje větší propojení Severoatlantické aliance (NATO) a EU. „Kanada je zemí, která sdílí evropské hodnoty, respekt k mezinárodnímu právu i podobný pohled na bezpečnost. Stejně jako Británie či Norsko přitom hraje významnou roli, ať už jde o podporu Ukrajiny, obranný průmysl, zpravodajskou spolupráci, námořní bezpečnost nebo ochranu severního Atlantiku a Arktidy,“ uvedli zástupci hlavy státu.
Kanaďané chtějí, Evropané také
Sami Kanaďané se přitom staví spíše pro členství v Evropské unii. Podle průzkumu agentury YouGov se pro vyjádřilo 42 procent oslovených, zatímco proti se stavělo 33 procent Kanaďanů. Zbylých 26 procent si nebylo svým názorem jisto.
Stejná agentura se posléze tázala občanů největších států EU – Francie, Německa, Itálie, Polska a Španělska – a i zde jsou výsledky převážně pozitivní. Nejvíce jsou členství Kanady nakloněni Němci (55 procent pro a 22 procent proti). Nejmenší podporu by Kanaďané našli u Italů (41 procent pro, 24 procent proti), a naopak nejvíce odpůrců kanadského členství šlo podle tohoto průzkumu nalézt ve Francii (42 procent pro, 29 procent proti).
V loňském červnu se předseda kanadské vlády vyjádřil, že jeho země o členství v EU neusiluje. Podle CBC však připustil, že chce s Evropou podstatně silnější a přátelštější vazby na různých úrovních. Kanada má navíc od návratu amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu s USA napjaté vztahy. Podle výzkumu agentury Nanos zveřejněného například deníkem Globe and Mail má ohromujících 81 procent Kanaďanů vztahy s USA za negativní.
„Nejvíce evropská země mimo EU“
Kanadská velvyslankyně v České republice Emily McLaughlinová připomněla, že sám Carney Kanadu označil za „nejvíce evropskou zemi mimo Evropu“, což by možnému připojení nahrávalo. Stejně tak pro CNN Prima NEWS zmínila, že Kanada chce s Evropou navázat hlubší partnerství ve všech možných sférách od obchodu přes energetiku až po bezpečnost či výzkum.
Jedním dechem však dodala, že v současnosti Kanada tuto věc neřeší. „Nemyslím si, že otázkou dne pro Kanadu je, zda se připojíme k EU, ale spíš jak můžeme spolupracovat ještě blíže na vybudování silné budoucnosti pro občany Kanady a EU,“řekla redakci McLaughlinová a na závěr poukázala na to, že Kanada bude v příštím roce debutovat v jinak evropské pěvecké soutěži Eurovize.
Čtěte také
Bývalý šéf tuzemské diplomacie a dnes stínový ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) redakci rovněž sdělil, že taková otázka v tuto chvíli není na stole, ale jedním dechem dodal, že „máme usilovat o bližší obchodní vztahy s Kanadou“.
Kladně se pak vyjádřil exministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), který má v tzv. kabinetu budoucnosti své partaje na starost právě zahraniční věci a EU. „Pro vstup Kanady do EU bych rozhodně byl. Jednalo by se ovšem o velký průlom, kvůli němuž by bylo nutné zásadně změnit fungování Evropské unie,“ řekl CNN Prima NEWS Dvořák.
Další exministr zahraničí a dnes poradce prezidenta Pavla Tomáš Petříček v rozhovoru pro CNN Prima NEWS řekl, že Kanada v EU sice není „úplně sci-fi, ale není to na pořadu dne“. Podmínky vstupu by podle jeho mínění bez problémů splnila. „Myslím, že EU by to posílilo, takže nevidím důvod, proč to nepodpořit. Na druhou stranu to skutečně není agenda, která je bezprostřední, nebo agenda, na kterou bychom se teď aktuálně museli soustředit,“ poznamenal Petříček.
Současný ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) byl redakcí CNN Prima NEWS rovněž dotázán, avšak do vydání článku nereagoval.
Teoreticky možné, prakticky těžko proveditelné
Bylo by vůbec připojení Kanady k Evropské unii proveditelné, když rozlohou druhá největší země světa leží v Americe a ne na starém kontinentu? Teoreticky ano. Tento problém by se dal vyřešit tím, že Kanada má de facto pozemní hranici s Dánskem prostřednictvím autonomního Grónska. Kanada s Grónskem se totiž od roku 2022 dělí o neobydlený Ostrov Hans v Kennedyho průlivu v Arktidě, jak tehdy informovala například agentura Reuters. Tím pádem tak dle unijních regulí Kanada oficiálně sousedí s členským státem EU.
Byla by zde však celá řada úskalí. Jelikož Kanada sdílí obří pozemní hranici s USA, musela by nejspíš v případě připojení se k schengenskému prostoru zavést přísné kontroly u Američanů. To je však v tuto chvíli jen velmi těžko proveditelné vzhledem k jiné dohodě mezi Kanadou, USA a Mexikem – USMCA.
Kanada má navíc odlišnou politiku například směrem k rybolovu či zemědělství, tudíž by i zde muselo dojít k naprosto fundamentálním změnám.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pavel v kšiltovce přijal na Hradě wimbledonské finalistky. Splnil jsem slib, vysvětloval.
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
