Grónské elity diskutují v Česku: Trumpova invaze už možná začala. Ostrov obsazují těžaři ropy
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Grónsko protestuje proti aktivitám amerických těžařů ropy. Začala už nenápadná invaze?
Inuitské elity v exkluzivních rozhovorech pro CNN Prima NEWS.
Texaská firma má mít vazby na Donalda Trumpa
Inuité usilují o úplnou nezávislost na Dánsku
Zatímco se v pondělí na arktickém ostrově demonstrovalo proti zamýšlené americké těžbě, v Česku se sešly grónské elity, aby diskutovaly o budoucnosti země. „Nevíme, zda aktuální aktivity těžařů už nejsou nenápadnou součástí Trumpovy invaze. Jsme z toho zmateni, proto demonstrujeme,“ říká pro CNN Prima NEWS grónská politička, aktivistka a spisovatelka Aka Hansenová, která spolu s dalšími grónskými intelektuály přicestovala do Česka na pozvání pořadatelů probíhajícího literárního festivalu Měsíc autorského čtení (MAČ).
„V případě vojenské invaze nás ochrání NATO, alespoň v to věřím. Z dlouhodobého hlediska se pak Grónsko musí stát úplně nezávislou zemí,“ říká další inuitská spisovatelka Sørine Steenholdtová. Novinářka Lotte Maré Christensenová je spíše skeptická: „Grónsko bylo vždycky kolonií, takže je celkem jedno, jestli budeme pod Dánskem nebo pod Spojenými státy.“
Do odlehlého grónského městečka Ittoqqortoormiit na poloostrově Jameson Land (grónsky Nunap Qeqqa) přijeli v červnu američtí těžaři z texaské ropné společnosti Greenland Energy Company, aby místním Inuitům bez okolků oznámili: „Máme tady projekt na těžbu ropy.“ A oháněli se údajným povolením, že do osady mohou přivézt 300 kontejnerů s vrtnou soupravou a v regionu zahájit průzkum ropných ložisek.
Grónské úřady podle britského deníku Guardian popřely, že by takové povolení vydaly. Guardian v té souvislosti připomněl, že má firma Greenland Energy Company úzké vazby na amerického prezidenta Donalda Trumpa. A ten se netají plány na anexi případně odkoupení celého arktického ostrova, jenž nyní patří Dánsku.
Nevíme, jestli už invaze nezačala
V pondělí 13. července se proto v Grónsku hlasitě demonstrovalo, aby se o náhlých aktivitách amerických těžařů dozvěděl celý svět.
Grónsko obývá jen 56 tisíc obyvatel a zemi sice řídí autonomní vláda, ostrov ale zůstává součástí Dánského království. Většinu jeho obyvatel tvoří arktičtí Inuité. „Nevíme, zda aktuální aktivity těžařů už vlastně nejsou součástí nenápadné Trumpovy invaze,“ říká pro CNN Prima NEWS inuitská politička, aktivistka a spisovatelka Aka Hansenová. „Jsme celou situací docela zmateni, proto demonstrujeme. Nevíme, co můžeme od Trumpa čekat, protože politická situace v USA je stále nestabilnější. Nevíme, jak velké obavy máme mít z aktivit petrolejářů a z Trumpových výhružek,“ přemítá 39letá aktivistka během aktuální návštěvy České republiky.
„Celé pondělí jsem prožila na grónských chatech, abych u demonstrací byla aspoň virtuálně. A jsem samozřejmě ráda, že se o nepřátelské americké zájmy v Grónsku živě zajímá i česká společnost,“ líčí Aka Hansen. S vědomím, že zrovna pobývá v někdejším Československu, které přes 40 let drželi pod krkem sovětští poradci a od srpna 1968 do června 1991 i stotisícová sovětská armáda. Pondělní demonstrace na různých místech rodného ostrova sledovala i prostřednictvím zpravodajství grónského veřejnoprávního rozhlasu KNR.
Čtěte také
V Česku o budoucnosti Grónska
Někdejší Československo se na celý červenec proměnilo ve velký kulatý stůl, u kterého se diskutuje o budoucnosti arktického ostrova. V Brně, Ostravě, Prešově a Bratislavě se postupně vystřídá na 30 grónských spisovatelů, politiků, vědců i aktivistů. Vlastně sem míří elita arktického ostrova, kterou do středu Evropy pozvali pořadatelé literárního festivalu Měsíc autorského čtení (MAČ).
Aktivistka Aka Hansenová uvádí, že povolení texaské společnosti Greenland Energy Company, která chce v panensky čisté přírodě poloostrova Jameson Land těžit ropu, je minimálně sporné, respektive vůbec neexistuje. Grónské ministerstvo pro nerostné zdroje rovnou tvrdí: „Žádná skutečně aktivní povolení k průzkumné činnosti neexistují, ani povolení k přípravě těchto činností.“ Zástupce těžařů Robert Price ale v grónském městečku trval na tom, že společnost získala povolení postavit v oblasti vrtná zařízení.
USA: Potřebujeme Grónsko
Obavy Inuitů, že americká invaze do Grónska může být nenápadná a možná již začala, potvrdila již květnová cesta zvláštního vyslance amerického prezidenta pro Grónsko. Pravicový guvernér Louisiany Jeff Landry po návštěvě ostrova prohlásil: „Potřebujeme dohodu. Grónsko potřebuje dohodu. Mohli bychom – Grónsko by mohlo – vyvážet 2 miliony barelů ropy denně.“
Americký prezident své požadavky znova vykřičel nahlas do celého světa také na počátku summitu NATO v Ankaře: „Grónsko je klíčové pro USA a je otázka, zda je tak důležité i pro Dánsko. Když Dánsko bylo obsazeno nacisty za méně než jeden den, tak se na Grónsko trochu pozapomnělo. Já si myslím, že jsme ho nikdy neměli vracet.“
Prezident připomněl americkou vojenskou přítomnost v Grónsku za druhé světové války, kdy Dánské království obsadili nacisté. Po válce pak USA ostrov navracelo velmi liknavě, přičemž v roce 1946 nabídlo Dánsku odkoupení Grónska za 100 milionů dolarů. Britský deník Guardian porovnal americký venezuelský scénář s plánovaným grónským scénářem, v obou případech jde patrně výhradně o ropu. I o jihoamerické zemi Trump před vojenským zásahem napřed řekl: „Potřebujeme Venezuelu.“
„V případě vojenské invaze nás ochrání NATO, alespoň v to věřím. Z dlouhodobého hlediska se pak Grónsko musí stát úplně nezávislou zemí,“ říká inuitská spisovatelka Sørine Steenholdtová. Zdroj: Ivan Motýl
Inuité chtějí úplnou nezávislost
Grónsko je ovšem nadále dánskou kolonií, což Inuité v blízké či vzdálenější budoucnosti hodlají změnit. A dosáhnout úplné nezávislosti. „V zemi dnes platí konsensus, že dříve nebo později se staneme nezávislým státem. Alespoň v mé generaci, a stejně tak u mladších Gróňanů, je to jednoznačný požadavek,“ přemítá v rozhovoru pro CNN Prima NEWS 40letá inuitská spisovatelka Sørine Steenholdtová. „Někdo by se chtěl odtrhnout hned teď, jiní jsou pro pozvolnější proces, ale cíl máme stejný.“
Nestane se však Grónsko ještě před vyhlášením nezávislosti americkou kolonií? „Sama tomu nevěřím, že by Donald Trump došel až tak daleko, že se rozhodne k vojenské invazi,“ zvažuje Steenholdtová. Kdyby k vojenskému zásahu přece došlo, tak doufá v nějakou formu ochrany ze strany NATO. Zbavit se Dánů prý v žádném případě neznamená, že by měl jednoho kolonizátora vystřídat jiný kolonizátor.
Čtěte také
S vrty se má začít už v říjnu
„V Grónsku nás teď čeká hlavně boj s americkými petrolejáři, kteří jsou napojeni na Donalda Trumpa,“ říká pro CNN Prima NEWS další grónská novinářka Lotte Maré Christensenová. Podle deníku Guardian společnost Greenland Energy přímo na poloostrově Jameson Land místním Inuitům oznámila, že loď s vrtnou soupravou už bude brzy vypravena z USA. A nejpozději v říjnu se začnou provádět vrty.
Britské noviny také podrobně rozebraly úzké vazby Trumpa a jeho komunity na texaskou těžební společnost Greenland Energy. Jedním z největších akcionářů a předsedou představenstva společnosti Greenland Energy je finančník Larry Swets. Příspěvky Swetsovy manželky na sociálních sítích přitom dokazují, že letos navštívila Trumpovu floridskou rezidenci Mar-a-Lago. Na otázky žurnalistů, zda manželku do Trumpovy rezidence doprovodil, Swets neodpověděl a zdůraznil, že ropný projekt v Grónsku „nesouvisí s americkou anexí“.
Války o území jsou věčné
Novinářka Lotte Maré Christensenová diskutovala v Brně a Ostravě a pro CNN Prima NEWS zapózovala u řeky Ostravice v ostravském centru. Na někdejší státní i zemské hranici, o kterou se tady bojovalo od raného středověku. Nejprve to byly hraniční spory mezi Čechy a Poláky, pak řeka rozdělila zemi na Moravu a Slezsko. A v letech 1918 až 1920 tady opět válčili Češi s Poláky o takzvané Těšínsko, zatímco v roce 1941 nacisté zrušili zemské hranice a spojili Moravskou a Slezskou Ostravu v jediné město. Lotte Maré Christensenová ovšem netuší, že má v zádech řeku, jež byla svědkem mnoha svárů o nadvládu nad pohraničním krajem. S napětím sleduje jinou bitvu, vzdálenou asi 4 tisíce kilometrů. Jak se vyřeší spor o její rodné Grónsko? Války o území jsou věčné.
Grónská novinářka Lotte Maré Christensenová je spíše skeptická: „Grónsko bylo vždycky kolonií, takže je celkem jedno, jestli budeme pod Dánskem nebo pod Spojenými státy.“ Zdroj: Ivan Motýl
Mezi grónskými hosty v České republice má ale žurnalistka a spisovatelka Christensenová zcela ojedinělý pohled na případnou americkou kolonizaci: „Pokud jde o mě, tak je mi vlastně jedno, kdo bude tím pánem. Vždycky jsme byli někým kolonizovaní, a ani teď úplně nezáleží na tom, zda to je Dánsko anebo to budou Spojené státy.“
V nějaký akceschopný a zcela nezávislý grónský stát v tuto chvíli zřejmě nevěří. A globální politická situace tomu ani nepřeje. „V tuto chvíli jde hlavně o spor Spojených států s Dánskem. A Dánsko je možná zmítáno mnohem většími obavami než my na ostrově,“ míní Lotte Maré Christensenová.
Inuité se podle ní dokážou přizpůsobit i případné americké kolonizaci. „Panují samozřejmě obavy, především pokud jde o sociální péči. Třeba dánské zdravotnictví je na rozdíl od toho amerického zcela zdarma,“ porovnává. Zároveň však kritizuje nízkou úroveň dánské zdravotní péče. Třeba dlouhé čekací lhůty na odborná vyšetření, kterých se někteří akutně nemocní Inuité ani nedožijí.
Inuité: Jsou to naše suroviny
Politička, aktivistka a spisovatelka Aka Hansenová je také filmařkou, která se zaměřuje na dokumenty o temných událostech moderních grónských dějin, především o násilné dánské kolonizaci, která byla ještě v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století spojena třeba s utajovanou sterilizací inuitských žen. Dánští lékaři až polovině dospívajících grónských dívek tajně implantovali nitroděložní tělíska nebo jim jinak způsobovali neplodnost, aby snížili počet původních obyvatel ostrova.
„Dánové touží po nerostném bohatství ostrova úplně stejně jako Američané. Ale je to naše země, země Inuitů, a jen my máme právo si vytěžit naše suroviny,“ tvrdí aktivistka. Donalda Trumpa pak vůbec nepovažuje za politika, který je schopen řídit Spojené státy. „Odstavte ho od moci, a dejte mu nějaké hračky, ať už nezlobí,“ vzkazuje ironicky americkým občanům.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tři náznaky toho, že Putin chystá útok na Evropu. Krátí se mu okno příležitosti, varuje expert.
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
