Babiš bezpečnost nebral moc vážně, vzpomíná exministr a nynější poradce prezidenta Petříček
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Spor o summit NATO: Jaké kroky zvažuje prezident?
Prezident vs. vláda: Kdo má jakou pravomoc v zahraniční politice?
Rumunsko: Jak EU a NATO reagují na ruské drony?
Sociální demokracie: Co se stalo s někdejší silou?
Prezident možná na summit NATO nepojede, ale kompetenční žaloba smysl má. Jde o uhájení pozice prezidentského úřadu jako instituce. Stejně tak má smysl zkusit přesvědčit vládu, aby obnovila financování muniční iniciativy, říká ve velkém rozhovoru pro CNN Prima NEWS exministr zahraničí a dnes poradce hlavy státu Tomáš Petříček. Někdejší šéf české diplomacie vzpomíná také na to, jaké to bylo sedět se současným premiérem Andrejem Babišem (ANO) ve vládě a zamýšlí se nad tím, zda je reálné, aby Kanada vstoupila do EU.
Jsme uprostřed sporu vlády a Petra Pavla o jeho účast na summitu NATO. Čeká se na rozhodnutí vlády, které má být v červnu. Najdou podle vás vláda a prezident shodu?
Prezident opakovaně kompromis navrhoval. I v minulosti jsme takové kompromisy měli. To, co prezident hlavně sleduje, je ochrana ústavních zvyklostí, co se týče výkonu naší zahraniční politiky. V minulosti Českou republiku na summitech NATO reprezentoval prezident. Má to oporu v ústavě, má to logiku. Z mého pohledu to není něco, co by Petr Pavel řešil jako osobní záležitost. Je to prostě ochrana institucionálních pravomocí a kompetencí prezidenta.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Malá: Výroky Motoristů jsou nepřijatelné, ale nechci mistrovat. SPD a Ukrajina? Jen rétorika
Ale ten spor, když ho zúžím na spor Petra Pavla a Motoristů, už je v trochu osobní rovině. Nemyslíte?
To není pozice pana prezidenta. A ještě je tu druhý, praktický, pohled. My se nacházíme uprostřed velmi důležité debaty v Severoatlantické alianci o budoucnosti NATO, o podobě spojeneckých závazků, o tom, jakým hrozbám čelíme. Podivuji se nad tím, proč nenalezneme kompromis, aby na summitu byl člověk, který má mezi spojenci autoritu a nemalý respekt.
Prezident už avizoval, že na summit nepojede přes odpor vlády. Jak tento vzkaz čtete? Je to nějaký pokus o další ústupek a zklidnění situace?
Prezident se opakovaně o kompromis snažil a nedávalo by to ani smysl, aby jezdil na summit, pokud by to nebylo v souladu s vládou. Nakonec ústava sice dává pravomoci prezidentovi, ale za výkon zahraniční politiky odpovídá vláda. A myslím, že pro naše spojence by to bylo nesrozumitelné.
Nicméně váš kolega a prezidentův poradce Petr Kolář ve vysílání CNN Prima NEWS mluvil o překvapení nad prezidentovými slovy, že nepojede přes odpor kabinetu. Umíte si to vůbec představit, že by jel bez toho posvěcení?
Neformální návštěvu mimo delegaci bych si asi představit dovedl, i když na samotném summitu by účast bez shody s vládou asi přesto neproběhla. A nemyslím, že něco takového prezident vůbec plánuje. A opět jsme u podstaty. Spor není předně o tom, kdo bude na summitu. Spíš myslím, že to, co prezident dlouhodobě razí, je: Pojďme se o tak zásadních věcech jako zahraniční politika a bezpečnost věcně bavit. A držet se zvyklostí, jak Česko na těchto mezinárodních jednáních působí. To je myslím prezidentova pozice.
A také pojďme to oprostit od osobní roviny, pojďme to oprostit od domácích motivů těchto politických sporů, dílčích rozdílů, co kdo prosazuje. Pojďme se místo toho podívat na to, jaká před sebou máme rizika a jaké máme závazky. Pojďme řešit to, co je skutečně pro Česko důležité a co je potřeba společně udělat pro posílení naší bezpečnosti.
Čtěte také
Vyčkává teď prezident na to červnové rozhodnutí vlády, nebo ještě nějak zákulisně vyjednává, třeba i s argumentací, kterou jste právě řekl?
Myslím, že pan prezident teď bude čekat na to, jak se vláda rozhodne.
Prezident zvažuje kompetenční žalobu
Řekněte prosím, byť chápu, že asi nepůjdeme do detailu, co je zhruba obsahem kompetenční žaloby. Požaduje něco konkrétního?
Já to nechci komentovat. Nejsem právník. Je to prostě stanovisko prezidenta. On nehájí svoje osobní zájmy. On říká, že je potřeba vyjasnit si kompetence jednotlivých ústavních institucí. Je to ochrana postavení instituce prezidenta, a to je nadčasové.
Pojďme k argumentům vlády v tomto sporu o účast na summitu. Ty jsou v zásadě takové, že nemáme prezidentský, ale parlamentní systém a že pravomoc prezidenta zastupovat stát navenek je v té kategorii kontrasignovaných vládou. Jak s těmito argumenty nakládáte? Jsou celkem jednoznačné.
Ano, ale to nikdo nerozporuje. Myslím, že ta otázka je skutečně jak se případně bude měnit to zvykové nastavení. To, že na summity NATO jezdil prezident, byl dlouhodobý úzus, který nakonec má oporu v ústavě. A co se týče ještě věcného pohledu, tak ano, vláda má odpovědnost za implementaci zahraniční politiky a za zajištění obrany. Je to hlavní exekutivní orgán. Ale prezident je podle ústavy osoba, která reprezentuje ČR navenek, která je současně vrchním velitelem ozbrojených složek. Má nejen symbolickou, ale i aktivní roli při formulování naší zahraniční a bezpečnostní politiky.
Pojďme na chvíli přepokládat, že k tomu podání kompetenční žaloby nakonec dojde a nemusíme předjímat, jak by Ústavní soud rozhodl. Jaký dopad by to podle vás mohlo na budoucí vztah vlády a prezidenta mít, protože podobnou kompetenční žalobu ještě nikdo nepodal?
Tak je to nástroj, který právě má vyjasnit některé otazníky. A ve chvíli, kdy se jedna instituce snaží vytlačit druhou z oblasti, kde tradičně svoji roli měla, tak myslím, že je na místě.
DÁLE ČTĚTE: Rebel Macinka a nedoceněný Turek. Vesecká hájí Motoristy, postavila se i za Klempíře
A vyostří to ty vztahy? Už dnes jsou ostré.
Samozřejmě je zde riziko, že to ty vztahy bude vyostřovat. Na druhou stranu to může přinést vyjasnění. A někdy je lepší, abychom měli jasně vymezené pole působnosti a jednotliví aktéři věděli, co je čí role. Ale opět varuji před tím, abychom to omezili pouze na ten aktuální vývoj. Prezident chce prostě bránit tomu, aby vláda vytlačovala prezidentskou instituci jako takovou z její tradiční role v zahraniční politice.
Prezidentské volby 2028
Kromě summitu v Ankaře je před námi i valné shromáždění OSN, které se má konat v New Yorku. Prezident už avizoval, že chce vést českou delegaci. Máte už nějaké informace o tom, jak si k tomu staví premiér nebo vláda?
Zatím tu informaci nemám. Uvidíme, jak dopadne debata o summitu v Ankaře. Bude to mít dopad na dlouhodobější vztahy prezidenta a vlády. Já jsem s prezidentem Zemanem také nesouhlasil. Ani premiér Babiš s prezidentem Zemanem ve všem nesouhlasil. Ale vždy byla snaha hledat kompromis, tak aby ČR byla zastupována jednotně a neoslabovali jsme si vlastní pozici. Poškozujeme se tím, že nejsme schopni tyto domácí spory překonat.
Dovolte možná trochu neurvalý dotaz. Není ten spor mezi Petrem Pavlem a vládou, potažmo Motoristy, vlastně zajímavá, dobrá a strategická půda pro příští prezidentské volby? Protože prezident Petr Pavel má možnost oslovit tu, řekněme, antibabišovskou část populace. Není to tak?
Já si myslím, že mi trochu chcete podsunout, že Petr Pavel je dneska prezidentem opozice. Takhle to prezident Pavel nevnímá. Myslím, že prezident chce být zástupce všech občanů a zatím ani neřekl, jestli bude kandidovat v roce 2028.
Čtěte také
Řekněme, že naznačil.
Ano, ale myslím, že tím nepadlo žádné definitivní rozhodnutí.
Přemluví Pavel vládu ohledně muniční iniciativy?
Pojďme k muniční iniciativě, protože Petr Pavel hodlá s vládou jednat o obnovení financování muniční iniciativy z pozice ČR. Řekněte, jak moc je pravděpodobné, že prezident uspěje, když víme, jak se vláda staví k muniční iniciativě a její součástí je SPD, pro kterou je iniciativa jako rudý hadr na býka.
Neočekávám, že by vláda změnila své postoje k muniční iniciativě. Je ale potřeba ocenit, že nepřistoupila k jejímu zrušení.
Nejde tedy Petr Pavel do nějaké předem prohrané bitvy?
Já budu rád překvapen. Myslím, že prezident to dělá především s ohledem na zodpovědnost za muniční iniciativu, kterou dlouhodobě aktivně podporoval. On to musí zkusit. Musí zkusit s vládou jednat a může to být i součástí znovuobnovení nějakého dialogu o celkovém směřování bezpečnostní a zahraniční politiky ČR.
Co se dnes nazývá sociální demokracií, už sociální demokracií není.
Byl jste členem sociální demokracie a jejím ministrem zahraničí. Jak se vám dnes kouká na to, co z ní zbylo?
Přiznám se, že už ani moc nesleduji, co ze sociální demokracie zbylo. Od posledních voleb nedošlo k žádné zásadní změně, aby byla schopna oslovit českou veřejnost. Spojuje se s marginálními politickými silami, často velmi krajními a okrajovými. Myslím, že to není pozice sociální demokracie. Takže se obávám, že to, co se dnes nazývá sociální demokracií, už vlastně sociální demokracií není.
A kde vidíte počátek toho pádu?
Určitě to byly vnitřní spory, které dlouhodobě sociální demokracii zatěžovaly. Byl to názorový rozkol, kam má sociální demokracie směřovat, jak se má přizpůsobit změnám v naší společnosti. A také jaké problémy má sociální demokracie řešit. Byla to i spolupráce v rámci první vlády Andreje Babiše.
DÁLE ČTĚTE: Zajíčková: Zpoplatnění univerzit se nevyhneme. Demografická situace školství doběhne
Vy jste v té vládě seděl. Jaký byl Andrej Babiš na těch interních jednáních vlády?
Mohu okomentovat hlavně, jak se choval v oblasti zahraniční politiky. Moje zkušenost s Andrejem Babišem byla, že on neměl nějakou ucelenou strategii. Ale vlastně byla možnost se s ním o zahraniční politice poměrně bavit. I přesto spory vznikaly. Vzpomínám například na debatu o bezpečnostních hlediscích výstavby nových bloků v Dukovanech. Moje pozice byla, že čínské a ruské firmy nemají být součástí tendru. A zpětně, myslím, se ukazuje, že to bylo správné. Andrej Babiš to zpočátku zlehčoval a prosazoval podle mě krátkozraké kroky, možná i právě proto, že neměl ucelenou, dlouhodobou strategii, a bezpečnostní témata nevnímal dost vážně.
Mohla by Kanada do EU?
Není to tak dávno, co francouzský ministr zahraničí prohlásil, že by se Kanada mohla stát součástí Evropské unie. Je to sci-fi, nebo ne?
Nemyslím si, že je to úplně sci-fi, ale není to na pořadu dne. Nemyslím si, že by se 28. členem Evropské unie měla stát příští rok Kanada.
Tak to asi neočekává nikdo, ale do budoucna?
Upozorňuji na to, že tomu nebrání moc věcí. Kanada je bohatá země a demokratický, právní stát. Myslím, že by bez problémů splnila podmínky vstupu. Současně i veřejné mínění v Kanadě se posouvá. Jestli se nepletu, tak poslední průzkum ukazuje nadpoloviční podporu členství. Ale myslím, že ta situace ještě nenazrála k tomu, aby Kanada uvažovala seriózně o vstupu do Evropské unie. Nicméně Kanada a Evropská unie určitě budou více a více spolupracovat. Už jenom proto, jak Donald Trump zatřásl těmi tradičními spojenectvími.
Čtěte také
A jak tu hypotetickou možnost členství Kanady v EU vidí třeba pan prezident? Podporuje ji?
Nebavili jsme se o tom. Myslím, že EU by to posílilo, takže nevidím důvod, proč to nepodpořit. Na druhou stranu to skutečně není agenda, která je bezprostřední, nebo agenda, na kterou bychom se teď aktuálně museli soustředit.
Dění v Rumunsku ve stínu války na Ukrajině
Rozumím. Co aktuální je, a to velice, je Rumunsko. Tamní ministerstvo obrany uvedlo, že ruský dron pronikl do jeho vzdušného prostoru a zřítil se na střechu domu. Jak by podle vás měla EU nebo NATO reagovat?
Není to poprvé, co ruské drony pronikly na území Evropské unie. I proto se stále víc bavíme o spolupráci v oblasti protidronové obrany a celkové obrany evropského vzdušného prostoru. Německo a další státy to vnímají jako prioritu pro investice do našich obranných kapacit.
Je na místě třeba hovořit o aktivaci článku 5 Severoatlantické smlouvy?
Nemyslím si, že to je teď na aktivaci článku 5. Myslím, že probíhá stále vyšetřování. Mohlo se jednat o incident, který nebyl záměrný, mohlo se jednat o nějakou nehodu a v tuto chvíli i ty první reakce ukazují, že nikdo nechce situaci eskalovat, nechce přilévat olej do ohně. Máme v tuto chvíli velmi napjatou situaci v Pobaltí, kde opakovaně dochází k pronikání ruských dronů do vzdušného prostoru pobaltských zemí.
Ve Finsku máme opakovaně incidenty, před několika měsíci byl poměrně masivní incident v Polsku. Ale v tuto chvíli je snaha Severoatlantické aliance i Evropské unie udržet situaci bez eskalace a spíše se soustředit na praktickou reakci a na to, co můžeme společně udělat, aby se podobné situace neopakovaly. Jak zabránit tomu, abychom byli takto opakovaně překvapováni narušeními našeho vzdušného prostoru ze strany Ruska a posílit naši schopnost rychle reagovat na podobné hrozby?
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ke zrušení koncesionářských poplatků postačí novela stávajícího zákona, řekl Babiš
Věnuje se převážně politickému dění na tuzemské scéně. Má na starost především dění v Praze a na magistrátu. Karolína je v médiích od roku 2015. Do CNN Prima NEWS přišla z deníku Echo24. Věnuje se domácí politice. Vystudovala politologii na Masarykově univerzitě. (karolina.neubergerova@iprima.cz)
