Lešetínský fašank
Vzniklo to spontánně. Parta štamgastů v hospodě si řekla, že musí během zimy vymyslet něco, co pozvedne společenský život v jejich ulici. A tak uprostřed Zlína vznikl Lešetínský fašank. Každý rok přiláká tisíce návštěvníků a letos oslavil už čtvrtstoletí své existence.
Masopust, fašank, ostatky, či končiny. Je asi jedno, jak tohle karnevalové veselí nazvete. Vždy z toho plyne jedno: obrovská porce zábavy, hudby a jídla mezi dvěma postními obdobími. Masopustní veselí, neboli fašank, ve zlínském Lešetíně má spoustu specifických znaků. Vznikl totiž poměrně nedávno, a dokonce známe i otce zakladatele. „Nápad se zrodil v hospůdce U Kovárny, když tam chodili stálí štamgasti Lubor Tokoš a Jiří Vap senior a nebylo co dělat. Tak jsme si řekli, že bychom se mohli poveselit tímto způsobem,“ vzpomíná na chvíle zrodu nápadu na pořádání masopustního veselí Zbyněk Baťa, spoluorganizátor fašanku.
A účast je více než hojná, stejně jako množství masek, nechybí třeba vodník. „Jsem lešetínský hastrman, pocházím z potoka kudlovského z náhonu. Dozvěděl jsem se, že je tady fašank, tak jsem si odskočil z potoka,“ směje se jeden z účastníků.
A není zdaleka sám. „My jsme prasata moravská, americko-moravská,“ vtipkuje další člověk v růžovém převleku, zatímco jiný v uniformě příslušníka VB říká: „Nás sem poslali z hradu, z Malenovic, protože minulý fašank náš velitel se dozvěděl, že tady byly nějaké nepřístojnosti, tak aby se to nestalo.“
„Všichni tady musíme být, skoro všichni si to šijou, někteří si to půjčují,“ uvádí spolupořadatel před kamerou pořadu Prima Česko. Celou epizodu si můžete pustit ve videu v úvodu článku.
Tradice trvající čtvrt století
K lešetínskému fašanku už neodmyslitelně patří i zabíjačkové hody. Všude voní vařené i pečené dobroty. „Máme zabijačkovou polévku, tedy prdelačku. A ve vedlejším kotli vaříme ovary, libové maso, vnitřnosti a podobné dobroty. Největší zájem je o prdelačku…“ říká místní brigádník Martin Bezděčík, což vzápětí potvrzuje jeden z návštěvníků: „Zabijačkovou polévku mám velmi rád. Manželka mi ji nechce připravovat, protože ona ji nejí. Tady si ji dám.“
ČTĚTE TAKÉ: Meziválečný funkcionalistický skvost Evropy: Plány na Baťův Zlín zhatili nacisté
„Chodíme sem pravidelně, líbí se nám to. Ale je tady čím dál víc lidí, takže je to takové divoké,“ říká další příchozí.
Za 25 let se zkrátka Lešetínský fašank proměnil téměř k nepoznání. Z původně komorní akce je dnes jedna z klíčových kulturních událostí města. Ostatně, kdo má zájem prolistovat si čtvrt stoletím historie tohoto největšího městského masopustu v Česku, může navštívit unikátní výstavu ve zlínském Muzeu jihovýchodní Moravy. Právě tam se o Lešetínském fašanku dozvíte úplně vše.
