Z ODS zní chvála Trumpa kvůli Izraeli. Zasloužil by si Nobelovu cenu, míní Vondra
Představitelé ODS si pochvalují diplomatické snahy Spojených států, které mají vést k ukončení války na Blízkém východě. „Doufám, že levicový výbor pro Nobelovu cenu spolkne ropuchu a udělí Donaldu Trumpovi cenu míru. Zaslouží si to,“ uvedl den před vyhlášením například europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. Ten zároveň zkritizoval některé lídry Evropy za to, jak se k izraelsko-palestinskému konfliktu postavili. Nobelovu cenu míru za tento rok nakonec obdržela venezuelská opoziční politička María Corina Machadová.
„Je velkou tragédií, že Hamásu trvalo dva roky, než přistoupil na propuštění zajatců a de facto rezignaci. Izraelská strategie nekompromisního boje proti islámským fanatikům se ukázala jako správná,“ zhodnotil Vondra na síti X.
ČTĚTE TAKÉ: Začalo platit příměří v Gaze. Izrael schválil dohodu, USA do oblasti vyšlou stovky vojáků
K tomu místopředseda ODS připomněl, že „k zastavení bojů nedošlo ani po jalových debatách v Evropském parlamentu, ani po prázdných diplomatických gestech, kdy Velká Británie a Francie uznaly stát Palestina“.
Je velkou tragédií, že Hamásu trvalo dva roky, než přistoupil na propuštění zajatců a de facto rezignaci.
— Alexandr Vondra (@AlexandrVondra) October 9, 2025
Izraelská strategie nekompromisního boje proti islámským fanatikům se ukázala jako správná.
Všimněte si prosím, že k zastavení bojů nedošlo ani po jalových debatách v…
„Byl to americký prezident Donald Trump a jeho mírový plán, který vypracoval schopný vyjednavač Jared Kushner. Doufám, že levicový výbor pro Nobelovu cenu budoucí rok spolkne ropuchu a udělí cenu míru Trumpovi. Zaslouží si to,“ dodal Vondra ve čtvrtek.
Vrecionová: Doufejme, že mír vydrží
Podobně se vyjádřil také místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS): „Izrael prokázal, že v boji s terorem je neústupnost jedinou možnou cestou. Zatímco Evropa se utápěla v nekonečných debatách, Amerika v čele s Trumpem přinesla konkrétní řešení. Po dvou letech tak končí válka. Snad se mírová jednání brzy přesunou i do Evropy.“
Že se Spojeným státům povedlo domluvit příměří mezi Izraelem a Hamásem, ocenila i europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). „Teď je zcela zásadní, aby se domů vrátil zbytek rukojmích a aby byla zajištěna bezpečnost Státu Izrael a všech civilistů. Doufejme, že mír vydrží,“ sdělila. „Pevně doufám, že Trumpův plán povede nejen k mírovému řešení konfliktu, ale také k zániku teroristické organizace Hamás,“ doplnil další europoslanec za ODS Ondřej Krutílek.
Čtěte také
První fáze Trumpova mírového plánu, na který přistoupili představitelé Tel Avivu i Gazy, počítá se zastavením bojů. Následně se izraelská armáda stáhne na linii, která jí ponechá kontrolu nad přibližně 53 procenty Pásma Gazy.
Poté začne 72hodinová lhůta, během níž má Hamás vrátit zbývající izraelská rukojmí. Výměnou za to má Izrael propustit 250 doživotně odsouzených vězňů a 1 700 Palestinců zatčených od začátku války. Jako čtvrtý krok se očekává, že Izrael umožní vjezd humanitární pomoci do Gazy.
Katastrofální humanitární situace
Na oboustranné dodržování dohody má dohlížet přibližně 200 amerických vojáků. Součástí této skupiny budou vojenští zástupci Egypta, Kataru, Turecka a pravděpodobně i Spojených arabských emirátů.
Čtěte také
Válku v Pásmu Gazy odstartoval teroristický útok Hamásu na Izrael, k němuž došlo 7. října 2023. Palestinští ozbrojenci tehdy zabili 1 200 lidí a dalších 251 unesli. Většinu rukojmích už propustili výměnou za palestinské vězně. Nyní v Pásmu Gazy zůstává 48 rukojmích, z nichž je asi jen 20 stále naživu.
Izrael po bezprecedentním útoku zahájil vojenskou ofenzivu do Pásma Gazy. Podle údajů ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem bylo od začátku války při izraelských útocích zabito přes 67 tisíc Palestinců. Tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, OSN považuje za spolehlivé. Velká část Gazy je zcela zničená, na území panuje katastrofální humanitární situace.
Nobelovu cenu získala venezuelská politička
Že by si Trump za své snahy na Blízkém východě zasloužil Nobelovu cenu za mír, si myslí například izraelský premiér Benjamin Netanjahu i egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí. Cenu za rok 2025 nakonec získala venezuelská opoziční politička María Corina Machadová.
Trump si kromě jiného přivlastňuje také zásluhy za vyřešení dlouhodobého konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Představitelé obou postsovětských zemí podepsali mírovou dohodu začátkem srpna v Bílém domě.
Naopak válka na Ukrajině, o níž Trump nejdříve tvrdil, že ji vyřeší den po svém nástupu do úřadu, stále pokračuje. Rusko totiž na svého západního souseda stále útočí, přičemž Moskva nepůsobí dojmem, že by chtěla vyjednávat o příměří.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Fiala a jeho TOP sedm výroků. Ikonická hláška po návratu z Kyjeva, uši zajíce i sprosťárna
Studoval na Gymnáziu Na Vítězné pláni a poté na Vyšší odborné škole publicistiky (VOŠP), kde také získal první novinářské zkušenosti. V on-line zpravodajství CNN Prima NEWS začal pracovat v květnu 2020. V té době přispíval také do studentského magazínu VOŠP s názvem Generace20 a na hudební web Planeta Hudba. Po dokončení studií na VOŠP v létě 2021 nastoupil na CNN Prima NEWS jako redaktor. Nyní se věnuje především domácí politice a válce na Ukrajině. Má rád filmy, hudbu, české pivo, videohry, tetování, literaturu a hlavně češtinu, kterou v minulosti doučoval – zejména studenty připravující se na maturitu. Nesnáší totalitní ideologie, přehnanou politickou korektnost i striktní dělení světa na „černou“ a „bílou“.
