Za ANO se rýsují ministři Havlíček, Schillerová, Plaga či Vojtěch. Jaké mají priority?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- Jaké kroky plánuje Andrej Babiš po případném vstupu do vlády?
- Alena Schillerová: Jaké jsou její plány v oblasti financí a ekonomiky?
- Karel Havlíček: Jaké výzvy ho čekají v oblasti průmyslu, obchodu a dopravy?
- Adam Vojtěch: Jaké změny by chtěl prosadit ve zdravotnictví?
- Robert Plaga: Jaké jsou jeho priority v oblasti školství?
Hnutí ANO v kampani sázelo i na své známé tváře z vládního působení v letech 2017 až 2021. Vzhledem k výsledku voleb tak teď může dojít na velké ministerské comebacky. Zdravotnictví by mohl znovu převzít Adam Vojtěch, ministerstvo školství Robert Plaga a resort financí Alena Schillerová. Hnutí se také netajilo plánem sjednotit ministerstva dopravy a průmyslu, která by přebral stínový premiér Karel Havlíček. Jaké by byly jejich priority, pokud by skutečně obsadili svá někdejší pracoviště?
Předseda hnutí Andrej Babiš své první kroky po případném příchodu do vlády okomentoval už na tiskové konferenci po vyhlášení výsledků sněmovních voleb. Zmínil zejména odmítnutí migračního paktu, proti kterému byl už v minulosti. Dalším krokem má být i odmítnutí emisních povolenek ETS 2, přičemž celý systém se má přehodnotit na evropské úrovni. Další změny pak čekají už na konkrétní ministry. Babiš s částí z nich vystupoval na billboardech. Jednalo se zejména o jeho nejbližší spolupracovníky Karla Havlíčka a Alenu Schillerovou. Tým věrných doplňoval Robert Plaga a někdejší velvyslanec ve Finsku Adam Vojtěch.
Alena Schillerová
Schillerová působí za vlády Petra Fialy (ODS) ve stínové vládě hnutí ANO, kde má v gesci ministerstvo financí. Na resortu působila už ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD), protože se stala náměstkyní pro daně a cla tehdejšího šéfa státní kasy Andreje Babiše. Schillerová poté měla v gesci spuštění elektronické evidence tržeb a následně převzala ministerstvo financí po Ivanu Pilném.
DÁLE ČTĚTE: Fiala musí skončit, zní z ODS. Lidovci? Chladnokrevní zabijáci, opusťme Spolu, bouří se kritici
Mezi priority Aleny Schillerové patří zavedení EET 2.0. „Nová EET bude postavena na nejmodernějších systémech. Chceme, aby odpadla povinnost tisknout účtenku, aby nebylo potřeba mít neustálé on-line připojení. Aby to opravdu nikoho nestálo ani korunu. Kdo má pokladnu, využije tu svou. Kdo má chytrý telefon, stáhne si autorizovanou aplikaci zdarma. Poučíme se z veškeré kritiky, která na EET 1 byla,“ uvedla dříve pro CNN Prima NEWS Schillerová.
Čtěte také
Kromě toho plánuje hnutí ANO v oblasti ekonomiky větší kontroly firem, protože se bude snažit o boj s šedou ekonomikou. Schillerová se také pustí do přepracování návrhu státního rozpočtu na příští rok. Úpravy budou ale pouze parametrické, protože se nepočítá s nižším schodkem než 286 miliard korun. Právě tento rozpočet navrhl odcházející ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Co se týče termínů, vše se bude odvíjet od ustavení nové vlády, které je nyní prioritou číslo jedna. Vyhnout se rozpočtovému provizoriu, i vzhledem k nízké kvalitě rozpočtu končícího ministra, je velmi nepravděpodobné,“ uvedla Schillerová po volbách.
Karel Havlíček
Stínový premiér Karel Havlíček působil v dřívější vládě Andreje Babiše na ministerstvu průmyslu a obchodu. Po rezignaci Dana Ťoka převzal do své kompetence i ministerstvo dopravy. Havlíček by měl v případné budoucí vládě hned několik složitých priorit. První je změna stavebního zákona, kterou by měl mít Havlíček již připravenou. „Karel Havlíček má paragrafové znění stavebního zákona a samozřejmě regulovanou složku. Sto miliard ročně vydávají firmy a lidi na obnovitelné zdroje a na distribuci. To je neuvěřitelné. Takže uděláme to, co jsme slíbili,“ řekl Babiš bezprostředně po volbách.
Prvním úkolem tedy bude změna stavebního zákona, kterou dříve prosazovala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO). Regulovanou složkou myslel Babiš tlak na snížení cen energií, které má hnutí ANO taktéž v programu. „Lidé a firmy nebudou platit náklady na distribuci, přenos a obnovitelné zdroje v takové míře jako doposud. Vytvoříme takové ceny energií, kdy naše domácnosti a podniky nebudou platit více než v okolních zemích. Platby za regulované složky se férově přerozdělí mezi stát a zákazníky, k pokrytí nákladů na sítě se využijí evropské fondy, včetně Modernizačního fondu,“ uvádí program.
Havlíčka ale čeká i zestátnění energetické skupiny ČEZ. Dříve uvedl, že by chtěl výkup minoritních akcionářů provést do roka a půl. Celkem by mohla akce ČEZu stát 250 miliard korun, pokud by minoritní akcionář dostal 1 500 korun za kus akcie. Částka ale může být mnohem vyšší a analytici hovoří dokonce i o minimální sumě 278 miliard korun. S tím souvisí i další výstavba jaderných bloků.
V oblasti dopravy chce hnutí ANO vrátit důchodcům a studentům slevy na jízdné ve výši 75 procent. Kromě toho se plánuje dostavba úseků dálnic a pokračování přípravy vysokorychlostní železnice.
Adam Vojtěch
Někdejší dvojnásobný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch by se mohl potřetí vrátit na svůj resort. Vojtěch byl v minulosti tvrdě kritizován za své působení v resortu během covidu a také za velké personální změny v nemocnicích na vedoucích postech. Pokud by hnutí ANO mělo resort zdravotnictví, tak by prioritou bylo zvýšení plateb za státní pojištěnce. O snížení se postarala vláda Petra Fialy v době úsporných opatření.
Vojtěch by se zaměřil také na čekací doby na vyšetření a k dostupné a kvalitní péči. „První věc, která bude muset nastat, je finanční stabilizace systému veřejného zdravotního pojištění, protože za poslední roky se snížily rezervy na účtech zdravotních pojišťoven. Některé z nich už dnes mají problémy hradit péči, třeba i život zachraňující, což nemůžeme dopustit. To znamená navýšení plateb za státní pojištěnce. A potom jsou to další věci týkající se fungování zdravotních pojišťoven, podpora primární péče a péče o duševní zdraví. To je obrovský problém, denně vidíme alarmující statistiky, jak se zvyšuje počet lidí s duševními problémy včetně dětí, mladé generace. Vyčítal jsem to i končící vládě, že pro ni duševní zdraví úplně priorita nebyla,“ uvedl Vojtěch v rozhovoru pro iDnes.cz.
Robert Plaga
Plaga působil na ministerstvu školství během celé vlády Andreje Babiše mezi lety 2017 až 2021. Ve vysoké politické funkci se objevil i ve vládě Petra Fialy. Stal se totiž politickým náměstkem ministra školství Petra Gazdíka (STAN). Od září 2022 se stal předsedou rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství a post náměstka opustil. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny kandidoval jako lídr ve Středočeském kraji a obdržel 14 tisíc preferenčních hlasů.
Jako svou prioritu vidí zejména dokončení své dřívější práce. Tedy modernizaci českého školství, ať už jde o obsah vzdělávání nebo o podporu vysokých škol. Tuto ambici jsem měl a stále mám. Předpokládám, že jsem kandidátem na ministra školství a velmi rád bych se jím znovu stal. Pokud by to ale nakonec dopadlo jinak, chci se v jakékoli pozici ve Sněmovně výrazně podílet na tom, jak bude české školství vypadat a jakým směrem se bude dál ubírat, řekl Plaga v rozhovoru pro E15.
Plaga se vyslovil proti zrušení inkluze v českém školství, což by mohlo vadit u SPD či Motoristů sobě. Někdejší ministr školství ale přiznává, že úprava inkluze je na stole. Konkrétně by se jednalo o posílení podpory ve školách. Tedy více sociálních pedagogů, školních psychologů nebo lépe fungující pedagogicko-psychologické poradny.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Pavel: Návrhy ministrů za SPD či Motoristy? Předčasné. Vyjmenoval stěžejní témata
Vystudoval mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Od roku 2016 působil jako redaktor v Echo24, Týdeníku Echo a Business Monitor 24. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupil v polovině roku 2022.
