Letní a zimní čas se budou dál střídat. Vláda schválila termíny na dalších pět let
Letní a zimní čas se bude nadále střídat. (Ilustrační foto) Zdroj: ČTK
Letní čas bude v dalších pěti letech stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou neděli a trvat bude do poslední neděle v říjnu. Nařízení schválila v pondělí vláda. Změny času měly v EU skončit už v roce 2019, členské státy se ale zatím nedohodly. Vláda také schválila vyšší odměny pro hygieniky nebo vyšší pomoc pro oblast zasaženou červnovým tornádem.
„Přebíráme aplikaci jednotného postupu na úrovni Evropské unie (EU) a nic se nemění. Letní čas funguje v Evropě od roku 1979 s výjimkou Ruska, Běloruska, Islandu, Grónska a Norských ostrovů,“ doplnila Maláčová.
Podle dosavadní evropské směrnice začíná letní čas v členských zemích poslední březnovou neděli a končí poslední neděli v říjnu. Podle nařízení tak letní čas příští rok potrvá od 27. března do 30. října, v roce 2023 od 26. března do 29. října, v roce 2024 od 31. března do 27. října, v roce 2025 od 30. března do 26. října a v roce 2026 od 29. března do 25. října.
Čtěte také
Ministerstvo práce v podkladech k předpisu napsalo, že jednotné stanovení letního a zimního času v EU na pět let je podstatné kvůli dopravě i fungování trhu.
Letní čas se zaváděl původně kvůli snížení spotřeby energie. Podle podkladů pro vládu analýzy z některých států ukázaly, že úspory jsou minimální. Podle zjištění Evropské komise z roku 2007 většina dotázaných unijních zemí uváděla, že letní čas nemá významnější vliv ani na zemědělství, dopravu či cestovní ruch.
Někteří experti navíc poukazují na dopady časových posunů na lidské zdraví. Výzkumu biorytmů se věnovala například bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová. Mluvila o tom, že přechod na letní čas s „chybějící hodinou“ způsobuje problémy s psychickou i fyzickou výkonností. Někteří lidé si stěžují na zhoršení spánku, únavu či nevolnost. Přenastavení vnitřních hodin jim nějakou dobu trvá.
Na odměny hygieniků půjde 125 milionů
Vláda také schválila, že uvolní na odměny hygienikům 125 milionů korun. Další dva miliony půjdou na odměny do Ústavu zdravotnických informací a statistik. „Za poslední měsíce si zažili své a pravděpodobně pro ně situace nekončí. I v dalších měsících pro ně bude práce náročná,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Čtěte také
Změny odměňování budou znamenat mimo jiné to, že víc budou mít hygienici v klíčových pozicích a zvýší se zvláštní příplatky. Změna má stabilizovat hygienickou službu zatíženou epidemií a zajistit rovnější podmínky při odměňování lékařských a nelékařských státních zaměstnanců. Vojtěch uvedl, že nové nařízení činí odměňování hygieniků koncepčnější, někteří zaměstnanci hygieny si podle něj přilepší až o 15 tisíc korun.
Vláda rozhodla také o posílení financí na takzvanou chytrou karanténu, pomocí které hygiena trasuje nemocné covidem a jejich kontakty. Hlavně na call-centra, jejichž význam podle Vojtěcha stoupne s očekávaným růstem epidemie covidu na podzim, má jít celkem 176 milionů korun.
Pomoc po tornádu se navýší
Také pomoc oblastem postiženým tornádem stoupne, a to o 888 milionů korun. Vyplývá to ze Strategie obnovy části Jihomoravského kraje postižené v červnu 2021 tornádem, kterou v pondělí schválila vláda. Navíc zvýšila kofinancování státu pro kraj do 60 procent způsobilých výdajů. Na tiskové konferenci o tom informovala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).
Předběžný odhad nákladů na obnovu aktuálně činí 6,89 miliardy korun. „Lidem z postižených obcí zaměstnanci SFPI (Státního fondu podpory investic – pozn. red.) pravidelně pomáhají přímo na místě, aby se nikdo nemusel zdržovat papírováním a obíháním úřadů. K dnešnímu (pondělnímu) dni uzavřeli 411 smluv o dotaci za částku více než 568 milionů korun. Vyplatili jsme už také zálohy 35 milionů korun na 70 demolic,“ informovala Dostálová.
Spoušť, kterou zanechalo tornádo v Lužicích. Zdroj: Profimedia.cz
Armáda nakoupí nová děla od Francouzů
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) pak vládu informoval o tom, že nová děla pro českou armádu ministerstvo nakoupí od francouzské firmy Nexter Systems za 8,52 miliardy korun s DPH. Většinu děl zkompletuje v Česku holding Czechoslovak Group (CSG), který dodá podvozky Tatra a pancéřové kabiny.
Smlouva s výrobcem by měla být uzavřena ještě do konce září, sdělil mluvčí ministerstva Petr Sýkora. Cena zakázky je oproti původním předpokladům asi o 40 procent vyšší, důvodem je podle dřívějšího vyjádření ministerstva například inflace nebo zdražení surovin. Ministerstvo obrany od společnosti Nexter zakoupí 52 samohybných houfnic CAESAR. Ve výzbroji české armády nahradí děla DANA, která neodpovídají požadavkům NATO na dostřel ani na ráži, kterou spojenci používají.
Čtěte také
