Západ

Ruská invaze na Ukrajinu je bezpochyby nejkrvavějším konfliktem v Evropě od druhé světové války. Součástí ničivé agrese, která se naplno rozjela v únoru 2022, jsou i kuriózní, až bizarní situace. CNN Prima NEWS přináší třetí díl čtvrté série Momentů války.

O ozbrojeném konfliktu na Ukrajině a ruské invazi koluje mnoho mýtů, které zejména Moskva a její propagandisté využívají během informační války. Jaká jsou fakta o ruské anexi Krymu nebo o rozšiřování NATO? A jak to je s údajnou nacistickou ukrajinskou vládou, „diktátorem“ Zelenským a Putinovou „speciální vojenskou operací“? Nejčastější mýty o Ukrajině a Rusku naleznete přehledně shrnuté v následujících bodech.

Pro někoho disident a neúnavný bojovník za demokracii, pro jiné zase exot a blázen. Ať už je Petr Cibulka jakýkoliv, v případě předpovědí o ukrajinsko-ruském konfliktu měl leckdy pravdu. Škoda, že západní lídři tohoto politika – vyzbrojeného siderickým kyvadlem – neposlouchali již v roce 2014. Už tenkrát zmiňoval vyslání jednotek NATO na ukrajinsko-ruskou hranici. I proto nyní někteří čeští uživatelé na sociálních sítích s nadsázkou uvádějí, že Cibulka byl před deseti lety vizionářem rozumnějším než celý zbytek Evropy.

Válka na Ukrajině je pro Rusko selhání. Tímto prohlášením překvapil bývalý důstojník britské armády Richard Kemp v analýze konfliktu pro list The Telegraph. Úspěchy na Ukrajině jsou podle Kempa pro Putina malé, Západ je ale prý může paradoxně zvýšit, když přiřkne Moskvě dobytá území.

Rusko vyděsilo celý Západ, když použilo na Ukrajině mezikontinentální balistickou střelu. Moskva tím reagovala na americké povolení, díky kterému může Kyjev používat západní rakety k útokům na něj. Experti se podle CNN domnívají, že Moskva svým zastrašováním drží spojence Ukrajiny v šachu.

Rebelové pod vedením islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám dobyli o víkendu syrské Aleppo a otevřeli tak další kapitolu už 13 let trvající občanské války. Podle BBC povstalci využili rozptýlení Ruska i Íránu, syrského vůdce Bašára al-Asada ale údajně ještě není radno odepisovat.

Analýza americké CNN upozorňuje, že se tvoří aliance Ruska, Číny, KLDR a Íránu – hlavním úkolem formace má být potlačit vůdčí roli USA ve světě. Podle CNN vzrůstá riziko, že by se tyto země při případném konfliktu postavily vedle sebe proti Západu.

Rusko od úterý pořádá třídenní summit států skupiny BRICS. Do Kazaně se tak sjeli zástupci Číny, Indie nebo Brazílie. Podle CNN to ukazuje, že i když se Západ snažil Putina odříznout po invazi na Ukrajinu od zbytku světa, teď se naopak Rusko snaží odstřihnout Západ.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden představuje ve Spojených státech takzvaný „plán vítězství“, jehož fragmenty Západ prozatím kvitoval. Analýza listu The Times ale varuje, že definice vítězství je pro alianční mocnosti a samotnou Ukrajinu dost rozdílná. Což bude mít vliv i na reálný konec války.

Rusko tolikrát v minulosti hrozilo použitím jaderných zbraní v případě západní provokace, že mu tato strategie už přestává přinášet ovoce. S odvoláním na ruské představitele o tom informoval list The Washington Post. Podle něj chce Moskva eskalovat válku konkrétními kroky, aby si získala respekt.

Západ by měl dát Ukrajině zelenou k provádění úderů střelami dlouhého doletu na vojenské cíle na ruském území. S pohodlnou většinou se na tom ve čtvrtek shodli europoslanci. Markéta Gregorová (Piráti) upozornila, že západní podpora Kyjevu slábne. Politička v tomto ohledu zmínila Německo. Francii pak zkritizovala za nerozhodnost. Evropští zákonodárci rovněž chtějí, aby se západní spojenci zavázali k pravidelné a dlouhodobé vojenské pomoci Ukrajině, která se před ruskou invazí brání již třetím rokem.

List Financial Times informoval o uniklých dokumentech, které dokládají, že Rusko po válce začalo dovážet klíčové západní komponenty z Indie a úspěšně se tím vyhýbá sankcím. Moskva dokonce údajně zkoumala možnost, že v Indii postaví tajná zařízení, ve kterých by mohla vyrábět zboží pro pozdější vojenské účely.