Islamisté útočí na Aleppo
Rebelové pod vedením islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám dobyli o víkendu syrské Aleppo a otevřeli tak další kapitolu už 13 let trvající občanské války. Podle BBC povstalci využili rozptýlení Ruska i Íránu, syrského vůdce Bašára al-Asada ale údajně ještě není radno odepisovat.
Jako každý konflikt na Blízkém východě je i občanská válka v Sýrii nesmírně zamotaná. Snad ještě více než boje v Gaze nebo Libanonu. O vládu nad Sýrií totiž už od roku 2011 nesoupeří tradiční dvě strany, ale hned několik frakcí, které mají za zády své vlastní podporovatele.
ČTĚTE TAKÉ: Trump vybral muže, který má ukončit válku na Ukrajině. Jejich plán má čtyři hlavní body
Jednu část skládačky tvoří vládní režim syrského diktátora Bašára al-Asada, jeho vládu podporuje Rusko, Írán i libanonský Hizballáh. Pak zde působí Syrská opozice, do jejíchž postojů promítá své zájmy primárně Turecko, které je ve válce rovněž významným hráčem.
Proti vládě ale bojují také další rebelové, kteří mají se Syrskou opozicí sice stejného nepřítele, ale navzájem se úplně nemusí. Jedná se o nejrůznější militantní organizace, z nichž nejhlasitější je teď organizace Haját Tahrír aš-Šám, která o víkendu dobyla Aleppo, nejlidnatější město Sýrie.
Rusové bombardovali Aleppo. Povstalci ovládli většinu města, syrská armáda se musela stáhnout
Syrská a ruská letadla v sobotu bombardovala pozice povstalců ve městě Aleppo – arabsky označovaném jako Halab – na severu Sýrie. Rusové tam ze vzduchu útočili poprvé od roku 2016, informují tiskové agentury. Většinu města po téměř deseti letech znovu ovládli džihádisté a povstalci, uvedla s odkazem na exilovou Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR) agentura AFP. Syrská armáda potvrdila, že povstalci převzali velkou část města. Z Aleppa se dočasně stahuje, aby připravila protiofenzivu.
Vedle těchto stran na severu země působí také Syrské demokratické síly podporované Západem, jejichž hlavním nepřítelem je Islámský stát, další hráč v regionu.
Proč se teď znovu válčí?
Občanská válka v Sýrii trvá už 13 let a i když byla od roku 2020 v latentní fázi, nikdy oficiálně neskončila. Podle americké CNN islamističtí povstalci z Haját Tahrír aš-Šám teď využili faktu, že hlavní podporovatele syrského režimu – Rusko, Írán i Hizballáh – rozptylují konflikty na Ukrajině a v Izraeli.
Na první pohled by se mohlo Západu zamlouvat, že se ruská pozice v Sýrii zdánlivě hroutí, celkový obraz války je ale mnohem složitější.
„Pro západní vlády to představuje dilema. Měly by jásat nad tím, že opozice ovládla druhé největší syrské město Aleppo, nebo by se měly skutečně obávat, že město padne pod vládu islamistů?“ řekla CNN Asli Aydintasbasová, hostující vědecká pracovnice Brookings Institution.
Biden bojuje s časem, aby se zapsal do historie. Chce ukončit války na Blízkém východě
Americký prezident Joe Biden prohlásil, že po úspěšně zprocesovaném příměří mezi Izraelem a Hizballáhem by se rád zasloužil i o konec konfliktu mezi židovskou zemí a Hamásem. Utišení nepokojů na Blízkém východě má teď patřit mezi hlavní cíle administrativy, informoval list The New York Times.
Podle ní události, které se odehrály v Sýrii, ukazují novou rovnováhu sil v zemi, kde se Turecko stává „hlavním aktérem“, zatímco moc Ruska je oslabena a Írán se dostal „do pozadí“.
Web londýnské BBC ale upozornil, že kvůli jednomu selhání ještě není na místě vládní režim v Sýrii odepisovat. Ruské a syrské síly ostatně už proti povstalcům letecky zasáhly a boje mohou eskalovat.
„Na odepisování Asadova režimu je příliš brzy. Má jádro skutečné podpory. Někteří Syřané jej považují za nejméně špatnou možnost, jsou pro ně lepší než džihádisté, kteří povstání vedou. Pokud však povstanou další protiasadovské skupiny – a těch je mnoho – bude jeho režim opět ve smrtelném nebezpečí,“ dodává BBC.
Nikdo ale v současnosti neví, kde se Asad nachází, a jestli náhodou Sýrii neopustil.
