Rusko vyděsilo celý Západ, když použilo na Ukrajině mezikontinentální balistickou střelu. Moskva tím reagovala na americké povolení, díky kterému může Kyjev používat západní rakety k útokům na něj. Experti se podle CNN domnívají, že Moskva svým zastrašováním drží spojence Ukrajiny v šachu.
Je to neustále se opakující šablona. Ukrajina žádá po Západu modernější zbraně. Tanky, stíhačky, rakety. Spojenci v čele s USA nejprve otálejí, zvažují možnou reakci Ruska, nakonec ale s několikaměsíčním zpožděním k dodávkám arzenálu svolí. Moskva obratem pohrozí eskalací, která by mohla mít nukleární parametry.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tajná dodávka zbraní Ukrajině. Země měla dostat nové rakety, kterými může pálit do Ruska
Podle expertů oslovených americkou CNN ale nikdy k takové odvetě nedošlo, protože Moskva blafuje a neustále červené linie posouvá. Naposledy Rusko zastrašilo Západ, když zaútočilo na Ukrajinu mezikontinentální balistickou raketou, která je schopná nést jaderné hlavice.
Nejutajovanější faktor celé války. Analýza odkrývá, kolik na frontě zemřelo Ukrajinců
Ukrajinská vláda od začátku války úzkostlivě tají, o kolik vojáků už přišla. List The Economist teď přišel s analýzou, podle které zemřelo na frontě nejméně 60 tisíc vojáků. Rozbor dále dospěl k závěru, že armáda z nejrůznějších důvodů přišla už o půl milionu lidí.
Kreml tím reagoval na nedávné rozhodnutí administrativy Joea Bidena, který povolil Ukrajině využívat západní rakety k útokům přímo na území Ruska. Podle Moskvy jde o nepřiměřenou eskalaci. Západ se proto obává další reakce. I americké tajné služby ale podle Reuters dospěly k závěru, že riziko jaderné ruské odvety je malé.
Nic se prý nestane
„Pokaždé, když Západ nakonec žádosti Ukrajiny vyhověl, se nejkatastrofálnější hrozby Ruska nenaplnily. To, co bylo jeden týden tabu, se druhý týden stalo normálním. Navzdory Putinovým zvýšeným hrozbám od doby, kdy padlo poslední tabu, není příliš důvodů věřit, že tentokrát to bude jinak,“ uvedla CNN.
„Přetrvávající debaty Západu a odklady západní vojenské pomoci Ukrajině jsou jasným příkladem úspěšné strategie reflexivní kontroly Kremlu, který přinutil Západ k sebeobraně navzdory rutinní ruské eskalaci války,“ řekla Kateryna Stepaněnková z Institutu pro studium války.
Žít v Rusku je stresující, popsal Just. Občanství nechce, své články musí posílat ke kontrole
Situace v Rusku není příjemná a život zde je stresující, řekl v pořadu K věci korespondent CNN Prima NEWS Jiří Just. Represe vůči své osobě ale nepociťuje, což přisuzuje tomu, že pro Rusko nemá Česko příliš velký význam. Uvedl ale, že si kurátor vyžádal jeho články. Za nátlak to prý ale nepovažuje.
Odborníci se domnívají, že Rusko samotné válku eskaluje neustále. Ve stejné době ale rétoricky svazuje Západ, kvůli čemuž Ukrajina – která je už tak v nevýhodě kvůli menšímu počtu vojáků a techniky – nemůže na ruské útoky plnohodnotně reagovat.
Nynější eskalace je iluze
Poslední příklad eskalace je pak podle odborníků jasným příkladem, že k reálné eskalaci dochází spíše v rétorických vyjádřeních než na bojišti jako takovém. Kyjev totiž kupříkladu už více než rok používá k útokům na okupovaný Krym britské rakety Storm Shadow. Stejné rakety, kvůli kterým teď Moskva dělá povyk.
„V úzkostlivých reakcích na události z minulého týdne je snadné zapomenout, že Ukrajina již dlouho vypouští domácí bezpilotní letouny na cíle velmi hluboko v Rusku – a že již střílela západními zbraněmi na území, které Kreml považuje za své,“ píše CNN.
Gregorová: Trump může na Rusy poslat i vojáky. Podporu Ukrajiny se s ním pokusme zobchodovat
Staronový americký prezident Donald Trump může vyřešit válku na Ukrajině buď zanecháním části území ruskému autoritáři Vladimiru Putinovi, ale klidně také posláním vojáků proti Rusům. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekla europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) s tím, že Trump je znám coby velmi nepředvídatelný politik. Podle zákonodárkyně Evropského parlamentu ale EU může s Trumpem podporu Ukrajiny jednoduše zobchodovat – za pomoc s Čínou, na kterou se USA zaměřují. Gregorová rovněž zmínila, kde by EU mohla hledat nové partnery. Najít by je mohla i mezi současnými spojenci Ruska a Číny.
Zdržování západních dodávek Ukrajinu vojensky vysiluje. Západ prodlevy odůvodňuje strachem z eskalace, který je podle odborníků iluzorní.
„Znovu a znovu dokazujeme, že když překročíte falešnou červenou čáru, nic se ve skutečnosti nestane. Riziko, že najednou udělají něco, co by znamenalo riziko skutečného zásahu Spojených států nebo spojenců v NATO – nebo by zásadně změnilo globální postoj ke konfliktu – je poměrně nízké,“ uzavřel William Alberque, bývalý ředitel Centra NATO pro kontrolu zbraní, odzbrojení a nešíření zbraní hromadného ničení.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ostrá hádka o Ukrajinu. A dost, neurážej české občany, pustila se Konečná do Zdechovského
