Zapomenutý velikán českého umění. Art Palace Prague vystavuje unikátní díla Josefa Vohrabala
Art Palace Prague: Josef Vohrabal se vrací na českou uměleckou scénu. Zdroj: Se svolením Art Palace Prague
Pražský Art Palace Prague otevřel jednu z nejzajímavějších výstav letošního roku. Expozice Geometrie pohybu představuje rozsáhlou tvorbu Josefa Vohrabala – výjimečného malíře, který byl desítky let držen stranou, mimo hlavní uměleckou scénu. Jeho abstraktní díla inspirovaná hudbou, rytmem a pohybem dnes znovu fascinují odborníky i veřejnost.
Josef Vohrabal patří podle odborníků mezi nejvýznamnější české výtvarníky druhé poloviny dvacátého století. Přesto jeho jméno široká veřejnost téměř nezná. Důvodem byla i skutečnost, že během komunismu nemohl svobodně vystavovat. „Vohrabal je minulé století. Je to poslední mohykán minulého století,“ řekl majitel Art Palace Prague a mecenáš umění Michal Matěj.
Podle něj Vohrabal nikdy nepřistoupil na kompromisy s tehdejším režimem. „Prakticky přes třicet let nebyl vůbec na scéně. Měl dvě výstavy, jednu v Brně a jednu v Opavě, ale jinak nemohl vystavovat. Nebyl s tehdejší politikou srozuměný a oni ho nenechali vyrůst jako Filu, Kupku, Špálu nebo Toyen,“ uvedl Matěj.
Současná výstava proto představuje mimořádnou příležitost vidět rozsáhlou kolekci obrazů, které byly dlouhé roky ukryty v soukromé sbírce jediného sběratele.
Od ženských aktů ke geometrické abstrakci
Vohrabalova tvorba prošla během desetiletí výrazným vývojem. V padesátých letech se soustředil především na ženské akty, které postupně proměňoval do stále abstraktnější podoby.
Právě tato cesta je na výstavě dobře patrná. „Geometrie sama o sobě nebyla cílem. K některým geometrickým obrazům dospěl postupně, ale především mu šlo o přechody krásných tvarů, které plynule přecházejí z jedné jemné barvy a formy do druhé,“ vysvětlil kunsthistorik Viktor Jasaň.
Výsledkem jsou obrazy působící klidně, harmonicky a téměř meditativně. „Když se podíváte na obrazy pana Vohrabala, tak to jsou obrazy, které uklidňují. Jsou perfektně promyšlené,“ doplnil Matěj.
Hudba jako inspirace
Hudba hrála v životě Josefa Vohrabala zásadní roli. Sám působil jako dirigent a právě rytmus či dynamika hudby se silně propsaly do jeho obrazů. „Vohrabal byl dirigent a až potom začal malovat,“ připomněl Matěj.
Podle odborníků jsou jeho obrazy vlastně vizuálním záznamem hudby. „Mistr Vohrabal hrál v dechové kapele, tedy výraznou a hlasitou hudbu, a přitom maloval velmi jemně,“ uvedl kunsthistorik Viktor Jasaň.
Enkaustika jako vzácné umění
Jedním z největších unikátů výstavy je technika enkaustiky, kterou Vohrabal dokonale ovládal. Jde o starobylou antickou techniku využívající včelí vosk smíchaný s pigmenty. „Enkaustika je včelí vosk, který se míchá s barvami a musí se nanášet rychle, protože vosk rychle schne,“ popsal Michal Matěj.
Právě díky tomu mají obrazy jedinečnou strukturu a zvláštní světelný efekt. „Enkaustika mu dovolila to, co olejomalba nedokázala. Tady si doslova pohrával s barvou i tvarem. Pomocí malých špachtlí a doteků prstů vytvářel nádherné přechody odstínů,“ vysvětlil Viktor Jasaň.
Výjimečný prostor bývalé banky
Výstava se odehrává v prostorách bývalé Živnostenské banky v centru Prahy. Historický interiér podle návštěvníků umění ještě více podtrhuje. „Není to přestavěné do hypermoderních prostor. Ta duše místa zůstala zachovaná,“ uvedli návštěvníci galerie.
Vedle Vohrabalovy výstavy zde lidé mohou navštívit také expozici Jindřicha Bílka nazvanou Mezi smyčcem a štětcem. Obě výstavy jsou v Art Palace Prague k vidění do 31. srpna 2026. Podívejte se na videoreportáž.
