Ministerský kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) při řešení úsporných opatření vycházel z úvah NERV. Zdroj: Profimedia.cz
Nejen pozdější odchody do důchodů, ale také zvýšení daní a zdražení piva nebo dálničních známek. O tom, že vláda potřebuje více peněz do státní kasy a chystá škrty, se veřejně debatuje už několik týdnů. CNN Prima NEWS má ale k dispozici materiál, ze kterého je patrné, na kterých konkrétních opatřeních už se koalice shodla a začíná na nich pracovat. Jde o třicet více či méně nepopulárních kroků, mezi nimiž nechybí ani zvýšení záloh pro živnostníky nebo zrušení školkovného.
Ministerský kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) při řešení úsporných opatření vycházel z úvah Národní ekonomické rady vlády (NERV). Její členové připravili balík návrhů zaměřených na zalepení děr ve státním rozpočtu již koncem minulého roku. Důvodem je astronomická výše strukturálního deficitu veřejných financí – jen pro letošní rok stát počítá se sekyrou ve výši 295 miliard korun.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) by chtěl schodek snížit o 70 miliard korun. K tomu je dle něj zapotřebí nejen utáhnout opasky, ale také zvýšit příjmy. Ve skutečnosti ale vláda musí najít téměř 90 miliard, a to kvůli svému předsevzetí posílit výdaje na obranu na dvě procenta HDP již od roku 2024.
ČTĚTE TAKÉ: Průzkum: Více než polovina lidí je proti pomalejšímu růstu důchodů. Proč nevěří státu?
Kde konkrétně šetřit a odkud vytáhnout další miliardy, je dle informací CNN Prima NEWS předmětem ostrých, ale věcných koaličních sporů. Z původních přibližně šesti desítek nápadů NERV nyní panuje shoda všech pěti koaličních stran na zhruba polovině. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová ale pro CNN Prima NEWS uvedla, že se o některých návrzích stále ještě jedná.
Některá opatření podle materiálu směřují k napravení dlouhodobých nedostatků, jako je zvýšení kapacit školek, ustálení učitelských platů na 130 procentech průměrné mzdy nebo zefektivnění úřadů. V těchto případech však nelze očekávat pozitivní dopady chystaných změn okamžitě.
1. Daně
Tím nejožehavějším tématem jsou zcela jistě daně. Shoda už panuje ohledně navýšení spotřební daně u tabáku, lihovin a piva. U vína by měla zůstat zachována. Zároveň s tím přichází na přetřes i zdanění konopí, což dlouhodobě prosazují především Piráti.
Legalizace konopí a jeho zdanění by dle dřívějších vyjádření národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila mohlo do rozpočtu přinést až čtyři miliardy ročně. Efektivnější zdanění návykových látek obecně přitom nabízí prostor k zisku až 15 miliard korun.
Další prostředky má dle materiálu přinést zrušení snížené daně u minerálních olejů a zvýšení poplatku za dobývání nerostných surovin. Úprav se zřejmě dočkají také daňové sazby u hazardních her.
Fiala: Bude to bolestivé, ale je to potřeba. Daně upravíme, zátěž ale zůstane stejná
Bude to bolestivé, ale musíme podniknout některé nepopulární kroky. Tak předseda vlády Petr Fiala (ODS) nastínil postoj ke schodku státního rozpočtu a jeho příjmům v pořadu Co na to premiér na CNN Prima NEWS. Fiala zmínil, že vláda například přemýšlí o zvýšení daně z nemovitosti. Odmítl však, že by mělo jít o několikanásobné navýšení.
Zásadní by měla být rovněž změna u sazeb DPH. Aktuálně platí tři – základní na úrovni 21 procent a dvě snížené (10 a 15 %). Koaliční shoda je na zavedení pouze dvou pásem.
„Rozpočtově přibližně neutrální by byly dvě sazby – 13 a 14 procent. O přínosu pro státní rozpočet bude rozhodovat, které zboží a služby zůstanou ve snížené sazbě. Já bych tam nechal ty, jež splňují sociální, zdravotní nebo jiný význam, který stát považuje za správný,“ řekl Stanjura ve středu v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Dalším dílkem skládanky by mělo být zrušení některých daňových výjimek. S největší pravděpodobností by se to dle Stanjury týkalo například slevy na manželku.
Koalice počítá také se zvýšením daně z nemovitosti. Její výběr se ale dělí mezi stát a obce. Pokud by tedy mělo dojít k zásadnímu ovlivnění státního rozpočtu, musela by přijít na řadu i změna rozpočtového určení daní.
Podle materiálu, jenž má CNN Prima NEWS k dispozici, vláda směřuje ke shodě i ohledně rušení školkovného. V souvislosti s tím zmiňme i zkrácení doby, po kterou je možné pobírat rodičovský příspěvek. Dnes jsou až čtyři roky, vláda plánuje změnu na maximálně tři. Naopak výchovné by mělo zůstat zachováno.
Z podkladu přitom nevyplývá, že by se občané měli připravit na plošné zvýšení daní, ať už třeba DPH, nebo daně z příjmu. Zároveň není také přesně uvedeno, kolik by jednotlivé změny ve výsledku do státního rozpočtu přinesly peněz.
2. Zdravotnictví
Podstatným tématem pro veřejnost je, zda bude české zdravotnictví stále dostupné všem a zdarma. Na tom vláda nic měnit nehodlá. Chce však posílit princip vlastní odpovědnosti a zamezit zneužívání péče. Zaměřit se chce především na nadužívání pohotovostí a záchranné služby. Právě záchranáři sami uvádí, že často vyjíždí i ke zcela banálním zraněním a nemají pak kapacitu pro skutečně vážné případy.
O nutnosti revize zdravotního systému hovořil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) už v prvním povolebním rozhovoru pro CNN Prima NEWS v říjnu 2021, tedy v době, kdy ještě členem vlády nebyl. Už tehdy byl za svá slova ostře kritizován, nicméně jde o myšlenku, kterou prosazuje kontinuálně a systematicky. Postoj zopakoval i v Partii na CNN Prima NEWS. Podle něj by zneužívání nemocenské mohlo vést k opětovnému zavedení karenční doby, tedy nevyplácení dávek nemocenského pojištění v prvních třech dnech pracovní neschopnosti. Opatření bylo dříve zrušeno vládou hnutí ANO a ČSSD.
Koalice dále souhlasí se zavedením zdravotního připojištění, a to včetně připojištění dlouhodobé péče. Na co přesně by mohlo být a jaká by měla být jeho výše, ale zatím zřejmé není. Ministerstvo financí má od koaličních stran podporu také k propojení zdravotního pojištění s nemocenským pojištěním.
3. Důchody
Z balónků, které vláda vypustila a čekala, jak veřejnost zareaguje, je zřejmé, že zvýšení věku odchodu do důchodu je nevyhnutelné. Podobně hovoří i zmíněný dokument. Na úrovni koalice se hovořilo o navýšení věku odchodu do důchodu až k 68 letům. Úprava by se týkala lidí narozených v roce 1989 a později. Definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo.
Dnešní třicátníci mohou mít důchod jen 12 tisíc. Spořte a čekejte vyšší daně, radí expert
Česko směřuje k tzv. jednotnému důchodu, který bude pro všechny stejně nízký. Podle ekonomického experta a člena Národní rozpočtové rady Petra Musila by pro současné třicátníky nemusel být důchod vyšší než 12 tisíc korun. I proto aktivně vyzývá k tomu, aby si mladí lidé na stáří spořili tisíce korun měsíčně. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS dále vysvětluje, proč nás nečeká revoluční důchodová reforma nebo proč je nevyhnutelné zvýšení daní. Na dnešní důchodce pak apeluje, aby svým vnoučatům nekupovali zbytečnosti, ale raději jim spořili, pokud mohou.
Vládní strany se nicméně shodují, že se nebude rozšiřovat okruh profesí pro předčasný odchod do důchodu. Souhlas panuje i na pokračování diskuze o úpravě odvodů OSVČ. V praxi by se živnostníkům a podnikatelům zvýšily zálohy na pojistném.
Vláda chce také hlouběji projednat valorizaci důchodů, parametrické úpravy nových důchodů a úpravy předčasných důchodů.
4. Veřejná správa
Všech pět stran se již dohodlo, že nebudou usilovat o návrat slevy na jízdném do stavu před rokem 2018. Zvýšit by se ale měla kontrola, zda zvýhodněné ceny nejsou zneužívány. Jde o poněkud překvapivý závěr, jelikož právě za zavedení slevy na jízdném současná koalice často kritizovala vládu Andreje Babiše (ANO).
Velká změna by se měla odehrát v oblasti dopravy. Cena dálniční známky se má dle materiálu navýšit už od roku 2024, a to z 1 500 na 2 300 korun. Vedle toho by měl nově vzniknout i jednodenní kupon. Zároveň by došlo k redukci výjimek ze zpoplatnění dálnic. Koalice chce také více využívat tzv. projekty PPP, kdy jsou rizika přenášena na soukromý sektor.
Závaznou má být i optimalizace počtu zaměstnanců a slučování agend. A to z důvodu zvýšení efektivity veřejné správy. Na jasném závěru ale nepanuje v koalici shoda.
5. Ostatní agendy
Vláda má shodu také na rozšíření předškolních zařízení nebo snížení počtu osob v exekuci. U druhého tématu už přináší řadu programů, jak lidem s nesplacenými dluhy ulevit. A to pomocí Milostivého léta. Jednotné jsou vládní strany také v otázce snížení počtu vězňů.
Podstatným zásahem má být rovněž ukončení státní podpory stavebního spoření.
Výsledný mix chystaných rozpočtových opatření a jejich dopadů na konkrétní skupiny občanů slibuje ministerský tým Petra Fialy zveřejnit v dubnu. Už nyní je ale patrné, že byť jde o dílčí úpravy, dolehnou prakticky na všechny. Přesto jde z pohledu státní kasy stále spíše o drobnější částky a řada ekonomů varuje, že pokud by měla vláda přistoupit ke skutečně efektivním opatřením, musela by sáhnout k navýšení plošných daní – tedy DPH nebo daně z příjmu. Na takových krocích ale v koalici zatím shoda není.
