Zelenskyj: S Putinem budu klidně mluvit o míru, i když je to nepřítel. Hodný na něj ale nebudu
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je podle svých slov otevřen jednání o míru se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, byť za účasti zástupců z USA a Evropské unie. Hlava státu to řekla v rozhovoru s britským novinářem Piersem Morganem. Zelenskyj mimo jiné zmínil možnost, že by ke konci války mohlo dojít i bez toho, aby Ukrajina získala členství v Severoatlantické alianci (NATO). Požadoval by však jiné záruky bezpečnosti, třeba jaderné zbraně pro Kyjev.
„Pokud je to jediná cesta, jak přinést občanům Ukrajiny mír a nemít další ztráty, tak půjdeme cestou jednání čtyř stran,“ komentoval Zelenskyj, za jaké situace by byl ochoten jednat o míru s Putinem. Podmiňuje, že součástí takového jednání musí být i Spojené státy a EU.
ČTĚTE TAKÉ: Trumpův přesidlovací plán? Obludně bizarní ignorantství, v Gaze přilije olej do ohně, uvádí CNN
Dodává, že by k autoritářskému vládci Ruska rozhodně nepředstíral nějaké přátelství. „Nebudu k němu hodný. Považuji ho za nepřítele a upřímně řečeno, myslím si, že on mě za něj má také,“ odpověděl ukrajinský prezident Morganovi v jeho pořadu.
Čtěte také
Je otázka, zda by na taková jednání ale přistoupil právě Putin. Vládce Kremlu, který je u moci v Rusku již 25 let, podle svých slov nepovažuje Zelenského za legitimní hlavu státu. Ukrajinci totiž měli mít prezidentské volby v loňském roce, ale vzhledem k válečnému stavu se nekonaly a u moci tak zůstává Zelenskyj. Kyjev však pro změnu hlásá, že se jedná pouze o Putinovy výmluvy, aby nemusel zasednout se Zelenským ke společnému stolu.
Zelenskyj s Morganem zmínili i právě téma voleb. Ukrajinský prezident s nimi podle svých slov nemá problém, ale ne během války. „Skončí horká fáze války, skončí stanné právo a dojde na volby. Bráníme demokracii, takže je to nutné,“ řekl Morganovi ukrajinský prezident.
Jaderné zbraně místo členství v NATO?
Jednání o míru se však pro Kyjev bude jistě točit kolem bezpečnostních záruk, že na něj Rusko časem nezaútočí znovu, jako to učinilo 24. února 2022, kdy Putin zahájil svoji invazi. Tu sice označoval za „speciální vojenskou operaci“ namísto války a tvrdil, že bude trvat jen tři dny, ale místo toho trvá již necelé tři roky.
Čtěte také
Ukrajina usiluje o vstup do NATO, což se Rusku nelíbí. Zelenskyj nyní říká, že by se Kyjev mohl bez členství obejít, ale požaduje jiné záruky. Například jaderné zbraně. „Dají nám (Západ) rakety v takovém množství, abychom mohli zastavit Rusko? Nejsem si jistý. A jaké rakety zastaví ruské jaderné střely? Je to jen řečnická otázka. Ale udělejme to takhle – dejte nám zpět jaderné zbraně,“ pronesl Zelenskyj v interview s Morganem. CNN Prima NEWS o této myšlence šéfa Kyjeva informovala už zde.
Mimo to i vyzval, aby spojenci Ukrajiny časem pomohli financovat „armádu s milionem vojáků“ a vyslali vojenský kontingent „do míst naší země, kde potřebujeme stabilitu“.
Jaké jsou ztráty Kyjeva i Moskvy?
Na přetřes padly i ztráty Kyjeva a Moskvy. Zelenskyj tvrdí, že ve válce bylo zabito okolo 45 100 ukrajinských vojáků a dalších zhruba 390 tisíc utrpělo zranění. Oproti tomu ruské ztráty činí podle Zelenského až 350 tisíc mrtvých vojáků, mezi 50 až 70 tisíci je nezvěstných a nejméně 600 tisíc bylo zraněno. Údaje však nelze nezávisle ověřit.
Šéf Kyjeva v rozhovoru rovněž poznamenal, že podpora ze Západu není taková, aby s ní Ukrajinci dokázali vytlačit ruské síly zpět ze svého dobytého území. Prohlásil však, že časem Ukrajina tyto oblasti bude mít zpátky. „Může to být kombinovaný přístup. Něco získáme díky armádě na bojišti, něco skrze diplomacii. Ale určitě získáme zpět naši zemi, protože jsme v právu a neporušili jsme žádný aspekt mezinárodního či morálního práva,“ řekl dále ukrajinský prezident.
PODÍVEJTE SE: Záběry masivní exploze ruské čtyřkolky. Okupant udělal zásadní chybu, pak najel na minu
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
