Mělo by Česko v následujících letech podporovat Ukrajinu a pomáhat ukrajinským uprchlíkům na našem území? A pokud ano, tak jak konkrétně by tato pomoc měla vypadat? Přesně tyto otázky jsme položili všem zástupcům politických stran, které mají šanci v příštích čtyřech letech po sněmovních volbách usednout do poslaneckých lavic, případně sestavovat vládu.
Aktuálně Česko finančně podporuje Ukrajinu a Ukrajince několika cestami. Zaprvé vydává peníze na podporu obrany, které jsou podle českého resortu obrany v řádech miliard korun. Dále pomáhá Ukrajincům na území Česka a zároveň organizuje i různé humanitární programy.
ČTĚTE VÍCE: REPORTÁŽ: Parazitující Ukrajinci, zlá EU a vládní peklo. Jak ANO v Praze přesvědčuje přesvědčené
„Od počátku války v únoru 2022 jsme poskytli nepotřebný vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun (bitevní vrtulníky, tanky, BVP, samohybné houfnice, raketomety, munice či ruční zbraně),“ uvedl pro CNN Prima NEWS aktuální čísla tiskový mluvčí resortu obrany David Šíma. Od léta 2024 jde tak o navýšení v oblasti obrany o cca 600 tisíc korun.
Druhá cesta podpory české vlády cílí na ukrajinské uprchlíky na našem území, kteří ztratili střechu nad hlavou cestou tzv. humanitární dávky. Tu poskytuje resort práce a sociálních věcí. Prvních pět měsíců je tato dávka vyplácena ve výši životního minima - tedy 4860 korun. O tom, jak vysoká pomoc pro ukrajinské uprchlíky v posledních třech letech byla, hovořil koncem roku v Poslanecké sněmovně ministr Marian Jurečka.
V roce 2022, kdy začala ruská vojenská invaze na Ukrajinu, jež vyvolala uprchlickou vlnu, činily státní výdaje související s Ukrajinou podle Jurečky 25 miliard korun, příjmy představovaly 11,1 miliardy. V roce 2023 byly podle něho výdaje 22 miliard korun a příjmy 19,4 miliardy korun. Pak přišel obrat. „Od poloviny roku se trend otočil a příjmy byly vyšší než výdaje,“ řekl Jurečka. V roce 2024 v listopadu výdaje činily 11,4 miliardy korun a příjmy 17,1 miliardy korun.
Stabilizační pomoc ve výši 1,42 miliardy korun od začátku války ke konci roku 2024 poskytlo Česko skrze resort zahraničí. Výdaje v řádech desítek milionů korun jdou i za resortem vnitra, který Ukrajincům uděluje tzv. dočasnou ochranu.
„Od počátku ruské agrese ČR již udělila 670 tisíc dočasných ochran. Ke konci roku 2024 bylo v ČR evidováno téměř 390 tis. osob s dočasnou ochranou. Nejvíce držitelů dočasné ochrany v roce 2024 bylo v Praze, Brně a Plzni,” zveřejnil resort vnitra pro CNN Prima NEWS aktuální data ke konci ledna.
Je tato podpora tou správnou? Měla by pokračovat nebo by měla mít jinou formu? Na tyto otázky odpovídali zástupci ODS, ANO, STAN, TOP 09, lidovců, Pirátů, SPD, KSČM i Motoristů.
ODS: Ukrajiny je příležitost
Ministryně obrany Jana Černochová jednoznačně trvá na tom, že podpora Ukrajiny musí pokračovat. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS argumentovala nejen historickými zkušenostmi, které Česko s Ruskem má, ale i tím, že podpora se finančně naší zemi vyplácí. „V rámci EPF, evropského mírového nástroje, dostáváme modernější techniku, než kterou jsme na Ukrajinu poslali. Mohu zmínit vrtulníky obdržené od USA zdarma – po opravách poputují k nám. Dále jsou to tanky Leopard 2A4. Jde i o příležitosti pro naše podnikatele, kteří tady zaměstnávají lidi a platí daně,“ uvedla.
Co se týče další podpory, bude důležité nadcházející zasedání ministrů NATO, včetně nového amerického šéfa Pentagonu. „Budeme se ptát na to, jaká by mohla být z jejich strany vojenská pomoc, třeba v mírové misi, která by dohlížela na případně dojednané příměří, pokud k němu dojde,“ uvedla Černochová pro CNN Prima NEWS.
ČTĚTE TAKÉ: Severokorejci jdou do války po zuby ozbrojení. Výjimečná výdrž jim pomáhá při nošení arzenálu
Česko může podle ní v tomto ohledu hodně nabídnout. „Můžeme nabídnout vojáky, služby vojenské policie, můžeme pomoct s vyšetřováním válečných zločinů, můžeme pomoct s výcvikem i se zdravotní pomocí,“ řekla ministryně. Připomněla například zkušenosti českých vojáků z misí v Jugoslávii.
ANO: Muniční iniciativa je netransparentní
Podle poslance Roberta Králíčka by měla být další pomoc Ukrajině koordinovaná a řízená spolu s dalšími spojenci NATO a zeměmi Evropské unie. „Ideální institucí pro tuto pomoc vidím NATO Support and Procurement Agency (NSPA), která je odpovědná za logistickou podporu, zadávání veřejných zakázek a další služby pro členské státy NATO,“ uvedl člen sněmovního bezpečnostního výboru.
Podle něj tento typ pomoci je efektivnější a má větší smysl než sólo akce jednotlivých zemí. „Ty, jako v případě muniční iniciativy, vidím jako netransparentní a vyvolávající různé diskuse se spekulacemi, což celé věci nepomáhá,“ zhodnotil Králíček.
V rámci odkazu na muniční iniciativu připomeňme výrok místopředsedy ANO Karla Havlíčka, který pro týdeník Respekt uvedl, že vláda ANO by nastavený režim změnila. „Nepokračovali bychom v muniční iniciativě. Vůbec,“ řekl Havlíček a schytal za svá slova ostrou kritiku.
Projekt muniční iniciativy, který Česko pomáhá koordinovat, je snahou o vytvoření mezinárodního evropského mechanismu dodávek munice na Ukrajinu. Dodavatelé mají možnost zůstat v anonymitě. Jen loni se na takto na na napadené území podařilo podle ministra zahraničí Jana Lipavského dostat 1,5 milionů nábojů.
STAN: Na muniční iniciativu jsme hrdí
Podle poslance STAN Martina Exnera je důležité Ukrajině pomáhat z hodnotových důvodů, ale také s přihlédnutím k praktickým důsledkům, které by měla její porážka. „Měli bychom Rusko na hranicích Slovenska a začala by velká migrační vlna z Ukrajiny do Evropy,“ uvedl poslanec STAN a člen bezpečnostního výboru pro CNN Prima NEWS.
„Už proto bychom měli pomáhat i nadále, a to minimálně stejně jako dosud. A není to proto, že bychom nechtěli mír, ten si určitě přejeme všichni, ale jde o to, aby byl spravedlivý a trvalý,“ zdůraznil. Důležitý bude také postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa. Exner doufá, že bude mít odvahu dodat Ukrajincům takové zbraně, aby Rusy donutili k míru. „Z tohoto pohledu je správné požádat o účast i Evropu, aby se podílela jak finančně, tak dodávkami zbraní,“ míní poslanec. Na rozdíl od hnutí ANO je na českou muniční iniciativu a dodávky těžkých zbraní dle svých slov hrdý.
Po ukončení bojů na frontě by si také dokázal představit přítomnost českých vojáků na východě Ukrajiny. „Za podmínky, že v této operaci bude účinkovat NATO nebo větší skupina zemí jako třeba Švédsko, Finsko, Polsko či pobaltské státy, tak by se Česká republika určitě mohla přidat,“ zhodnotil Exner. Zlu se totiž podle něj nesmí ustupovat.
KSČM: Žádné zbraně ani vojáci
S dodávkami zbraní ani s účastí českých vojáků v mírových misích naopak zásadně nesouhlasí šéfka KSČM v rámci projektu Stačilo!, Kateřina Konečná. „Dlouhodobě ale nechceme do konfliktu dodávat zbraně. Tento postoj trvá,“ sdělila europoslankyně redakci CNN Prima NEWS.
Co se týče rekonstrukce Ukrajiny, postoj Česka by se podle Konečné měl odvíjet od pozice Evropské unie. Bude také záležet na tom, kde se Rusové zastaví a jaká území by měli případní čeští vojáci kontrolovat.
„Je úplně nepřijatelné, aby se na Ukrajinu posílali čeští vojáci takzvaně mírové mise či hlídání hranic. To nechceme,“ uvedla Konečná. Odmítá zejména jejich vyslání bez mandátu Rady bezpečnosti OSN. „Až si evropské státy spočítají, co by znamenala 200tisícová armáda, kterou Volodymyr Zelenskyj žádá, zjistí, že by neměly vojáky na vlastní obranu,“ shrnula Konečná.
Piráti: Spolupráce s Ukrajinou na digitalizaci
Správný je koncept současné pomoci Ukrajině ze strany české vlády i podle bývalého šéfa Pirátů Bartoše. „Ať už to je ve věci humanitární podpory nebo vyřazených zbraní ze zásob české armády či muniční iniciativa, i když v jejím případě bych ocenil větší transparentnost,“ uvedl exministr pro místní rozvoj a poslanec redakci CNN Prima NEWS.
Zároveň připomněl, že podpora napadené země není pouze materiální, ale také ve formě předání know-how. „Ukrajina je stát, který měl historicky problémy třeba s korupcí. Pokud se chce blížit svým fungováním zemím Evropské unie, tak by spolupráce mezi ní a státy, které ji podporují, neměla být poškozována jejím vnitřním chodem,“ sdělil Bartoš.
Ocenil také fakt, že spolupráce mezi Českem a Ukrajinou je obousměrná. S Kyjevem ještě jako vicepremiér zodpovědný za digitalizaci spolupracoval na programech digitálního vzdělávání občanů, bral inspiraci z jejich procesu digitalizace stavebního řízení či řešili architekturu ukrajinské aplikace brzkého varování. „Ta nemá využití jen ve válce, ale také v případě živelních katastrof,“ poznamenal.
V současné situaci by Česko dle jeho názoru nemělo na Ukrajinu vysílat své vojáky. „Zejména proto, že tamní situace není stabilní, demilitarizované pásmo zatím neexistuje a fronta a bojové linie jsou dynamické,“ řekl Bartoš. O vyslání vojsk v případě uzavření příměří by rozhodla vláda a parlament, Bartošův postoj by záležel na formě a účelu mise.
TOP 09: Jsem na Česko pyšný
Další z oslovených zástupců vládní koalice poslanec Michal Kučera se nepřekvapivě vyjádřil v tom smyslu, že by současná podpora Ukrajiny měla pokračovat. „Ukrajina musí mít prostředky k tomu se ruské agresi bránit. K tomu napomáhá i česká muniční iniciativa. Aby měla Ukrajina dost prostředků, musí jednoznačně pokračovat i humanitární pomoc,“ sdělil Kučera.
K TÉMATU: Hádka o Ukrajinu. Nebudeme panáčkovat, říká Havlíček. Tak buďte hvězdou Moskvy, opáčil Výborný
Česko podle něj v obou zmíněných směrech patří mezi světové lídry. „Jsem za to velice rád a jsem pyšný, že se k tomu Česká republika dokázala takto postavit,“ uvedl vládní poslanec.
„Příměří musí být garantováno státy Evropy i Spojenými státy. Předpokládám, že Česká republika v tomto ohledu bude aktivní. Pokud by se do zajištění příměří měly zapojit i ozbrojené síly, tak je to na debatu, abychom se zúčastnili taky,“ dodal Kučera.
SPD: Nevíme, co se na Ukrajině děje
Podle hnutí SPD by se pomoc měla zaměřovat čistě humanitárním směrem, zbraně ani vojáci by na Ukrajinu jeho členové neposlali. „Na začátku konfliktu nechtělo ani Německo dodávat pokročilé zbraňové systémy, ale omezovalo se pouze na dodávání humanitární pomoci, popřípadě balistické ochrany,“ uvedl poslanec SPD Radek Koten. Nicméně během roku 2023 a také v rámci prvního čtvrtletí roku 2024 vydalo Německo na Ukrajinu vojenský materiál za více než 250 miliard korun.
Na otázky kolem obnovy Ukrajiny je podle Kotena ještě brzy. „Co se týče obnovy Ukrajiny, Česko by mělo mít přidělen nějaký region. Shodou okolností se jedná o ta území, která jsou v podstatě pod kontrolou Ruské federace a ať budou mít svoji autonomii či nikoliv, tak v podstatě nějaká obnova těchto území ze strany České republiky je naprosto nesmyslná a bláznivá. V současné době ani nevíme, co se tam děje,“ sdělil člen bezpečnostního výboru Koten.
K případnému vyslání českých vojáků na Ukrajinu, aby dohlíželi na dodržování příměří, se poslanec staví taktéž odmítavě. „Vycházím z toho, co říká náčelník generálního štábu Armády České republiky, podle kterého jí chybí až 9 500 vojáků. Armáda má z Ústavy bránit území České republiky. My ale současným počtem jednotek nejsme schopni ani bránit území Česka, protože máme obrovský podstav,“ dodal Koten.
To, že má Česko skutečně nedostatek vojáků, prohlásil náčelník generálního štábu Karel Řehka v listopadu na velitelském shromáždění.
Lidovci: Ukrajina musí existovat
Současnou podporu Ukrajiny logicky oceňuje i další člen koalice - lidovci. Evropské společenství a Česká republika by měly podle jejich poslance Jiřího Horáka v první řadě přispět k tomu, aby Ukrajina jako samostatný stát po válce vůbec existovala. „To možná i znamená to, že Ukrajina přijde o velkou část území, kde má velké průmyslové zdroje nebo naleziště surovin,“ upozornil místopředseda lidovců a člen výboru pro obranu.
„Má zničenou infrastrukturu a je zadlužená a je v zájmu nás všech, aby fungovala a postavila se opět na nohy, a to i proto, aby se ukrajinští uprchlíci mohli vracet zpět domů. Nikdo nechce za souseda zhroucený nefunkční stát, který by byl případným zdrojem kriminality a migrace,“ uvedl Horák pro CNN Prima NEWS.
Obavy českých občanů chápe, ale pokud se zaměříme na přepočet vydaných peněz na obranu nebo na dávky pro Ukrajince, v porovnání k výdajům státního rozpočtu jde podle něj o zanedbatelné částky.
„Chápu obavy českých občanů, ale použil bych přirovnání ke druhé světové válce, když Němci útočili na Anglii a poté na SSSR, v Americe tehdy také byly demonstrace v tom smyslu, aby se neposílaly další zbraně do Anglie. A bylo by to dobré řešení? No já si to nemyslím,“ doplnil Horák směrem k výtkám Čechů, že podpora Ukrajiny je ze strany Česka už přehnaná.
Motoristé: Žádné zbraně ani vojáci
Do podpory Ukrajiny by v příštích letech mohli z českého parlamentu promluvit i nováčci - Motoristé sobě. Podle jejich europoslance a čestného prezidenta strany Filipa Turka jsou principiálně proti jakémukoliv zasahování do vnitřních záležitostí suverénních států. „Humanitární pomoc považuji za projev lidskosti a nutnosti, i já v počátcích konfliktu poskytl a pomáhal organizovat pomoc, nicméně i humanitární pomoc musí být vyvážená a nesmí jít na úkor vlastních občanů České republiky,“ uvedl Turek pro CNN Prima NEWS.
Připomněl, že se české domácnosti potýkají s řadou problémů, jako jsou například vysoké ceny energií. „I když některá odvětví naší ekonomiky na válce na Ukrajině objektivně vydělávají, přímé důsledky na naše občany jsou negativní a je potřeba reflektovat etickou problematiku absence snah nastolit příměří,“ řekl europoslanec. Dobrovolné zapojení českých podniků do rekonstrukce Ukrajiny podporuje.
Jaké negativní důsledky pro Čechy myslí, dále neuvedl. K otázce vyslání českých vojáků na východ Ukrajiny se Turek zastává stejný postoj jako KSČM nebo SPD, tedy žádné vojáky neposílat. „A to i v případě uzavření příměří. Dalo by se o něm uvažovat jedině, kdyby se jednalo o koordinovaný krok vyjednaný v rámci mírové dohody,“ dodal europoslanec.
„K problematice dodávek zbraní jsem přesvědčen, že další militarizace konfliktu vede k prodlužování bojů, nárůstu civilních obětí na obou stranách a hrozí potenciální eskalací do dalších zemí,“ zmínil s tím, že je zastáncem diplomatického řešení konfliktu.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Rychlí a nemilosrdní. Reportáž CNN odhaluje, jak tajemní Severokorejci bojují proti Ukrajině
